Reklama

Reklama

Oklamaný

  • USA The Beguiled (více)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Voják Severu držený ženami jižanské dívčí školy. Je to ale on, kdo je vězněm? ... Během americké občanské války v roce 1863 se raněný desátník Unie John McBurney (C. Eastwood) ocitá na odlehlé jižanské dívčí škole v Mississippi, kterou vede Martha Farnsworthová (G. Pageová). Ta chce Johna co nejdříve vydat konfederačním vojákům, nakonec se ovšem rozhodne jej napřed u sebe ponechat pod přísným dohledem, než se uzdraví. K vězněnému nepříteli se nejprve dívky chovají obezřetně, během svého pobytu si ale John získává jejich důvěru stejně jako jejich náklonost. Když Johnovi začne podléhat jedna dívka za druhou, svým jednáním přivolá nad školu nebezpečný mrak žárlivosti… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (113)

UncleG 

všechny recenze uživatele

Urostlý Yankeeský soldát se na nepřátelském Jihu ukrývá v dívčí škole – ve výchovném ústavu plném jen a jen samých ženských, které chlapa neviděly nikdy v životě nebo ho viděly tak dávno, že si to ani nepamatují. Náš milý vojáček taky zrovna nevypadá jako člen pěveckého sboru kastrátů… Takže je nasnadě, co bude následovat. Ale počkat! Počkat! Tohle se nejmenuje „Špinavé prošťouchňuté flinty“, tohle je, přátelé, drama! A film je to výrazný hlavně atmosférou. Někdo by možná řekl, že byla tíživá jak dusný jižanský vzduch. No a já bych zase řekl, že to bylo celé silně „nadržené“. Jojo, s potlačovanou sexualitou není žádná sranda. O tom by mohl pan scénárista jistě dlouze vyprávět… ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Cynický a ujetý film, jaký bych rozhodně nehledal v Siegelově ani Eastwoodově filmografii, o to jsem radši, že jsem na něj narazil.  Eastwood v roli prolhaného manipulátora, jež si však sám nakonec díky neovladatelnému chtíči zboří  zpočátku pečlivě budovaný domeček z karet.   Jeho finální podlehnutí podbízivé a chlípné holčině mohlo být výsledkem mužské ješitnosti, kdy ujištěn o své moci podlehl falešným představám o vlastní nedotknutelnosti,  případně se dá vysvětlit jinou typicky mužskou vlastností, tedy zahučí-li nám v klacku, nevidíme, neslyšíme, jdeme... Každopádně byla tahle výpověď o doupěti chlípné neřesti pod fasádou mravné výchovy mladých dívek  špinavě okouzlující.  Zasvinění dětsky naivní duše a do samotného závěru vlastně jediné kladné postavy bylo pak tou dokonale cynickou tečkou, jakou si tohle filmové zjevení zasloužilo. ()

Reklama

Sidonka 

všechny recenze uživatele

Oboje zpracování (toto z roku 1971 i to novější z r.2017) má něco do sebe, své klady i zápory.  SPOILERY: První jsem viděla tu od Sofie Coppoly, už před lety, takže nemám přímé srovnání. John se v podání Clinta E. chová zkratkovitě, najednou nějakou políbí, když to ani nečekám a hned se ohlíží za další, což mi nepřišlo moc prozíravé, dá se předpovídat, že si toho druhé ženy a dívky buď všimnou nebo to někomu vyzvoní a hlavně to přijde jako blesk z čistého nebe. Ten novější (v podání Colina) se spíš snaží zavděčit a přežít, než že by byl přehnaně na holky (ošklivě řečeno děvkař). Rozvážnější Colin je hlavně jejich zraněný a bezmocný zajatec a tak chce většině dát důvod si ho ve škole nechat a nevydat po ošetření jako zajatce nepřátelským vojákům, není jen milovník, je chybějící mužský element. Clint je pudovej sebejistej člověk jednající bez ohledu na možné budoucí následky. Vlastně je dobré vidět obě verze, neb v češtině jsem knižní předlohu nedohledala a jedna verze druhou doplňuje a dovysvětluje nebo se na nějakou drobnost podívá z jiné stránky a z jiného úhlu. V příběhu není vyloženě kladných postav, buď je můžu pochopit včetně pochybení a slabostí. Ty ostatní hodit rovnou k záporákům (pokrytecká, mstivá majitelka školy). Líbila se mi asi nejvíc postava služky, která hrála s otevřenými kartami a varovala ho, ať odejde včas a apelovala na jeho rozum. Přesto se nechal strhnout emocemi, touhou po pomstě a pochybnými výhodami, když měl zdánlivě chvilku navrch. Nejmrazivější je konec filmu, kdy jsou již charakterově pokřivené holky vedeny učitelkami k pěknému a pečlivému vyšívání-zašívání a bezstarostně si při "výšivce" švitoří, jako by se nic vážného nestalo a jako by byly pořád lepšími dívkami se správnými hodnotami. Jako lidstvo se svými vášněmi, sklony, slabostmi, bezohlednostmi, závislostmi, sklony ke krutosti k  méně mocným, atd. z toho nevycházíme dobře. Ať už jsme holky nebo kluci, ať žijeme ve válce nebo v míru, ať už dostaneme šanci vládnout a mít na vrch nebo ne. Silnější vyhrává. Ale ne vždy, někdy jedince umoří početné hejno malých "kobylek". Už jsem to někde psala, Bohu jsme se prostě nějak nepovedli. ()

sochoking 

všechny recenze uživatele

Akosi nedokážem už doceniť tento sedemdesiatkový film s Eastwoodom. Schzofreidne snová atmoška  na mňa nedoľahla tak, ako zrejme mala, hoci som aj tušil, že čo to akože malo so mnou urobiť. Skôr to bolo celé také zábavné. Aj tie herecké výkony... Skoro som odpadol od smiechu! A tu v obsahu sa pritom píše, že šlo o Eastwoodov naozaj výnimočný herecký výkon. Titul filmu nesie názov Oklamaný , ale ja mám pocit, že jediným ojebávakom bol hlavný hrdina sám a všetko si nakoniec aj tak zaslúžil. Síce to nie je vyslovene zlé, ale aby som to komusi doporučoval, tak to isto nie. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Docela zajimavy drama, ktery je s pribejvajicim casem cim dal tim lepsi. Ze zacatku totiz zranenej vojak Clint prileze do divci skoly, kde si ho vsechny zensky postupne oblibi a on je zacne balit. Ne ze by se na to spatne koukalo, ale je to lehce o nicem. Nastesti ke konci zacne bejt Clint nasranej, ukaze se, ze tady asi nebude za nejakyho velkyho kladase a finale je paradne vygradovany a skvely a vytahne film na 4*. Jinak Clint tady hraje paradne, jeste o fous lip nez je jeho standart, ale ostatni za nim nastesti nijak zvlast nezaostavaj. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (22)

  • Keď McBurney (Clint Eastwood) hrá karty, tie v rohu majú na sebe farbu (srdce, piky atď.), ale aj číslo. Čísla však boli na karty umiestnené prvýkrát až v roku 1864 a dokonca aj 20-30 rokov po občianskej vojne boli mimoriadne vzácnym javom. (Arsenal83)
  • Film sa podľa Siegela zaoberá témami sexu, násilia a pomsty a bol založený na "základnej túžbe žien kastrovať mužov", hoci ústrednou témou je muž, ktorý má pomer s viacerými ženami. (Arsenal83)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno