Děti planety Duna

Z knižní série jsem četl jen originální první Dunu od Franka Herberta a po zbytku ani nijak netoužím. Tohle zpracování je ovšem lepší, než předchozí minisérie, takže možná i samotné knihy by mohly být lepší, ale to jen má domněnka. O filmu to ale platí stoprocentně. Děti Duny jsou mnohem výpravnější, dějově bohatší, s lepšími efekty a taky mnohem lepší zápletkou, která je prostě luxusní. Jak mi přišla první minisérie místy trochu dlouhá, tady to neplatí, užíval jsem si každou minutu a ani chvíli se nenudil. Navrch je tady i luxusní obsazení v čele s excelující Susan Sarandon, která, jak je jejím zvykem, vládne celému prostoru, a poměrně velké role mají i Pavel Kříž a Vašut. A James McAvoy, který hraje syna hlavního hrdiny prvního příběhu, dokazuje, že byl talent už "zamlada". Děti Duny jsou prvotřídní sci-fi špičkové kvality, které jsou pro fanouška prostě absolutní povinnost. A ještě musím zmínit jednu věc . Hudba je naprosto luxusní, přesně taková, jako si výborná sci-fi zaslouží. Místy mi připomínala Babylon 5, což je neskutečná pochvala. První část, adaptace Spaistele, byl sice trošku slabší, ale od druhého dílu se rozjede zběsilý děj a už se nezastaví. 95%. (15.06.2019)

Snad kvůli tomu, že výborně znám a mám rád Lynchovu starší filmovou verzi stejné knihy, jsem si první minisérii z r.2000 tak dobře užil a její levnou TV formu shledal natolik roztomilou, že jsem ji zaokrouhlil nahoru. Sérii druhou naopak zaokrouhluju dolů, protože u ní ještě víc vynikají ony nedostatky knižní předlohy, kvůli kterým mě Herbertovy knihy už od útlé puberty nebavily a nikdy mě neoslovily, tj. téměř žádná "scifistika", jen nudné románové zápletky o vztahovém a politickém pletichaření, pouze přenesené na jinou planetu, tedy pseudo sci-fi stejného druhu, jako je z tohohle úhlu pohledu třeba většina děje v Game of Thrones pseudo fantasy). Dokoukáno jen ze stereotypu, z jakési "divácké povinnosti", do děje nevtáhlo a většinou spíš nudilo a nebavilo, než bavilo. (04.11.2020)

Sága Duny pokračuje a můžeme se hádat, zda jsou jisté věci chybou filmařů nebo Herberta samotného, když nezůstal jen u jedné knihy. V případě Herberta mi rozhodně nevadí, že na první Dunu navázal, třebaže žádný z následujících svazků o Duně už u mě nevyvolal ani stín toho rozechvění, s nímž jsem kdysi pročítala první knihu. Děti Duny jsou celkem věrným zachycením dalších dvou dílů - obsahově tenčího Spasitele Duny a Dětí Duny přímo. Ale právě v tom "celkem věrným" je háček. V knize byli Leto a Ghanima dětmi, jsou zde téměř dospělými mladými lidmi, což příběh posunuje o dost jinam. Susan Sarandonová je výborná, ale fakt, že hraje sestru podstatně mladší Julie Coxové (a to má být ještě její mladší sestrou), budí poněkud rozpaky. Příběh, který už v Duně klade na pokusy o filmové zpracování obrovské nároky díky své propracovanosti a složitosti, je v případě dalších dílů série už natolik rozkošatělý, že zachytit to všechno a ještě srozumitelně začíná být nadlidský úkol. Divákovi tak nejsou pohnutky a jednání postav (zvlášť se to týká přímo otce, syna a ducha, pardon, jen otce a syna, tedy Paula a Leta) bez znalosti předlohy příliš jasné a nechápe, oč jim oběma vlastně jde a jaký je mezi tím rozdíl, o pasáži s "náboženstvím a modlářstvím" Duny ani nemluvě, ačkoli Daniela Amavia a Edward Atterton se rolí Alie a Duncana zhostili se ctí. A spíš úsměv než co jiného vyvolá "typický fremen" v podání Pavla Kříže. Nicméně v rámci současné televizní a sci-fi tvorby jde pořád o dílko, které si nezaslouží zatracení. Přinejmenším kvůli několika opravdu povedeným pasážím, podbarvovaným strhující hudbou Briana Tylera. (13.07.2007)

Převést do více jak čtyř hodin kultovní Dunu, to chce odvahu. Převést do stejné stopáže rovnou dvě knihy je skoro nemožné. Yaitanesovi se to ale povedlo dokonale. Je hned několik důvodů, proč Children of Dune jsou lepší jak předchozí mini-série a rozhodně stojí za vidění. Prvním je fantastické obsazení, kterému suveréně opět vévodí dvojice Newman a McAvoy, pár kilometrů za nimi pak trojice Kodetová / Sarandon / Cox a někdě v nedohlednu je Marek „koukejte jak jsem všude” Vašut. Druhým důvodem je pak, na poměry televize, naprosto famózní triková stránka, kterou překonala jedině Battlestar Galactica (také od Sci-Fi Channel). Díky absenci Barandovský kulis, které nahradilo zelené plátno, se mohla planeta Arrakis konečně projevit ve své celé kráse a že je na co se koukat. Píseční červi, přelety nad Arrakeenem, monumentální vesmírné lodě Gildy. Poslední a možná i nejpodstatnější je pak hudba. Nevím, zda-li Bryan Tyler upsal svou duši ďáblu, ale tak či onak se jedná o absolutní vrchol v televizní produkci a... prostě se na to koukněte taky, lepší mini-sérku podle předlohy za posledních deset let nenajdete. (08.11.2010)

Tak mi to prislo nejake sterilni s knizkou absolutne nesrovnatelne - kdo ji nezna bude na vsechny ty zvraty a intriky cucet jako puk - nevedet pozadi, tak to poslu rovnou do odpadu, ale kozata (pak uz bohuzel tehotna) Alie je kus baby, Markovi se kurewsky zlepsila anglictina, ale u jinych postav se casting dost sekl - minimalni prostor pro Duncana me pekne nasral a s Paulem to taky nebyla zadna vyhra... (20.11.2005)