Děti planety Duna

Tahle minisérie spojuje druhý a třetí díl knižní předlohy Spasitel Duny (který se odehrává v prvním části miniérie) a Děti Duny. Jinak pro tohle tv pokračování platí to samé jako pro televizní Dunu. Propracovaný svět plný politiky, úskoků, zrady, náboženství je tak složitý a komplexní, že z toho v seriálu zůstala jenom ubohá snaha o převyprávění kostry příběhu, bohužel však výsledný produkt je poněkud sterilní (20.5.2005) (20.05.2005)

Jakoby někoho rozdráždilo zpracování první knihy a chtěl to napravit touto novou sérií. Musím říct, že se to z velké části povedlo. Kulisovost a občasná strohost zůstala, ale hudba a charaktery hrdinů jsou novými silným prvky. Alice Krige mi jako Jessicka sedí lépe, než předešlá herečka, Allia je taky dobře zahraná a ani k ostatním výkonům nemám velké výhrady - i když na Oskara to není .Sice film nemůže dosáhnout kvality knižní předlohy nikdy, ale myslím, že neuráží tak, jako předešlé díly. Jen jedna výtka: Susan Sarandon je skvělá herečka, ale její postava Vincencie je mladší sestra Irulán a tady vypadá spíše jako její matka. (26.07.2005)

Sága Duny pokračuje a můžeme se hádat, zda jsou jisté věci chybou filmařů nebo Herberta samotného, když nezůstal jen u jedné knihy. V případě Herberta mi rozhodně nevadí, že na první Dunu navázal, třebaže žádný z následujících svazků o Duně už u mě nevyvolal ani stín toho rozechvění, s nímž jsem kdysi pročítala první knihu. Děti Duny jsou celkem věrným zachycením dalších dvou dílů - obsahově tenčího Spasitele Duny a Dětí Duny přímo. Ale právě v tom "celkem věrným" je háček. V knize byli Leto a Ghanima dětmi, jsou zde téměř dospělými mladými lidmi, což příběh posunuje o dost jinam. Susan Sarandonová je výborná, ale fakt, že hraje sestru podstatně mladší Julie Coxové (a to má být ještě její mladší sestrou), budí poněkud rozpaky. Příběh, který už v Duně klade na pokusy o filmové zpracování obrovské nároky díky své propracovanosti a složitosti, je v případě dalších dílů série už natolik rozkošatělý, že zachytit to všechno a ještě srozumitelně začíná být nadlidský úkol. Divákovi tak nejsou pohnutky a jednání postav (zvlášť se to týká přímo otce, syna a ducha, pardon, jen otce a syna, tedy Paula a Leta) bez znalosti předlohy příliš jasné a nechápe, oč jim oběma vlastně jde a jaký je mezi tím rozdíl, o pasáži s "náboženstvím a modlářstvím" Duny ani nemluvě, ačkoli Daniela Amavia a Edward Atterton se rolí Alie a Duncana zhostili se ctí. A spíš úsměv než co jiného vyvolá "typický fremen" v podání Pavla Kříže. Nicméně v rámci současné televizní a sci-fi tvorby jde pořád o dílko, které si nezaslouží zatracení. Přinejmenším kvůli několika opravdu povedeným pasážím, podbarvovaným strhující hudbou Briana Tylera. (13.07.2007)

Minisérii Dune hodnotím jako povedené předvedení knižního sci-fi fenoménu, který byl do té doby na okraji mého zájmu, a Children Of Dune ji ještě o třídu převyšuje. Triky, největší slabina Duny, se v pokračování dostaly na patřičnou úroveň. Města působí impozantním dojmem, poušť zase vzdušně a příjemně na pohled. Tentokrát se do světa planety Arrakis dokážu vžít, aniž bych se bála, že za kupou písku narazím do zdi pomalované dunami. Vyššího levelu dosáhl i hudební doprovod. Revellova hudba občas decentně zaševelila, Tylerovy kompozice se nebojí naplno se rozvinout a zaplavit divákovu mysl (čímž se snažím říct, že hudba je boží). Příběh se opět točí okolo různých spiknutí, zrad a intrik, drží se minulého schématu, ale pořád má dostatek es v rukávu. Příchod mesiáše je sice zápletka, která neomrzí, ale co se dělo dál, to je potenciálně mnohem zajímavější a neotřelejší téma. A u Herberta se na "a šťastně žili až do smrti" nehraje. Nestává se často, aby vylíčení navazujících událostí přineslo vítaný vývoj a kvalitní rozšíření zápletky (ano, Wachowští, na vás ukazuji). Každý díl je oživen vzrušujícími adrenalinovými momenty a děj uhání kupředu svižnějším tempem. Náboženství, politika a mocenské hrátky, ekologie – každý si přijde na své. Mě nejvíc zaujalo poslední zmíněné téma. Duna je pozoruhodný ekosystém. Škoda že chybí dotazová část programu, filmy všechny otázky nezodpoví. Výskyt českých herců s výrazným přízvukem se omezil na minimum a nahradili je ti schopnější. Karel Dobrý je sázka na jistotu, Fremen Pavel Kříž má kukadla jak zrcadla a Marek Vašut do své role natolik sedí, že jsem chvílemi zapomínala, kdo to je a že pochází z našich luhů a hájů. Postavy nestárnou (asi se vydatně cpou kořením říznutým koenzymem Q10) a některé dostaly nové tváře (já chci zpátky drsňáka Stilgara!). Po dobrodružstvích z písečné planety se mi bude stýskat. Takhle by to mělo vypadat, ve středu všeho stojí silný příběh a postavy – a hezká fasáda je pouze příjemným doplňkem. Vůbec bych se nezlobila, kdyby se tímto pravidlem řídili tvůrci hollywoodských blockbusterů. Bylo by fajn vidět kvalitní sci-fi i v kině. (18.11.2012)

K Duně mám dvě výtky. 1. počítačový vizuál, který je opravdu hodně laciný a za 2. zbytečně komplikované dialogy a monology. Během prvního dílu jsem se snažil všechno vstřebat (Dunu jsem nečetl a bohužel jsem neviděl ani předešlou sérii, pouze film), až ke konci toho dílu jsem si uvědomil, že občas ani není podstatné co se říká, ale že se to říká a jak se to říká. Druhý díl, který přináší určitou obměnu postav už mi byl sympatičtější a ten třetí se pak nese v podobném smyslu. Popravdě Duna není mým nejoblíbenějším sci-fi/fantasy, ale nedá se tomu upřít originalita a skvělá atmosféra. Za mě: 1. 3*; 2. 4*; 3. 4*. Celkem slušné 4, nakonec jsem byl sám překvapen, že se mi to vlastně docela líbilo. (01.09.2013)