Děti planety Duna

Děj vůbec nebyl tak epickej, jak v Duně 2000, ale to nebyl zas takovej problém, jako ty, co mě celou dobu hryzaly ohryzek. A to tyto: 1) nepřehlednost - odhrávalo se to často na místech, ve kterejch jsem se neorientoval, stejně jako v jednotlivejch rodech a jejich špionech, zrádcích, unikaly mi smysly různých intrik a změny charakterů různých postav z první série. 2) přeobsazení rolí + trapné znovupoužití stejných herců do jiných rolí. 3) a to nejhorší byl stařecký vzhled Paula Atreida - jeho trapná maska, kdy vypadal jak nějakej pračlověk nebo Richard Dean Anderson z nějaké trapné epizody Stargate - to bylo něco, čemu jsem nevěděl, jestli se smát nebo trpět. Prostě to bylo dost nepovedené a v podstatě mě to nebavilo, ale nutno říct, že James McAvoy byla pro tuhle roli dobrá volba. (12.01.2020)

Tahle minisérie spojuje druhý a třetí díl knižní předlohy Spasitel Duny (který se odehrává v prvním části miniérie) a Děti Duny. Jinak pro tohle tv pokračování platí to samé jako pro televizní Dunu. Propracovaný svět plný politiky, úskoků, zrady, náboženství je tak složitý a komplexní, že z toho v seriálu zůstala jenom ubohá snaha o převyprávění kostry příběhu, bohužel však výsledný produkt je poněkud sterilní (20.5.2005) (20.05.2005)

Na Dětech Duny je znát tak trochu větší zájem, jak režiséra tak producenta. A to se projevilo hlavně na trikové části, musím konstatovat, že ta je o dosti kvalitnější než první 3-dílná část Duna. Děj je samozřejmě tak trochu ochuzen, už jen proto, že se jedná o adaptaci dvou dílů knižní předlohy dohromady. No a atmosféra - stejně jako v prvním díle je jen lehce navozena celkem zajímavou hudební složkou a občasnými záchvěvy herectví. Na televizní poměry je to rozhodně nadprůměrné, zaryté fandy filozoficko-náboženského světa F. Herberta zaručeně nenadchne, ale já se přesto ráda podívám. (22.05.2005)

Převést do více jak čtyř hodin kultovní Dunu, to chce odvahu. Převést do stejné stopáže rovnou dvě knihy je skoro nemožné. Yaitanesovi se to ale povedlo dokonale. Je hned několik důvodů, proč Children of Dune jsou lepší jak předchozí mini-série a rozhodně stojí za vidění. Prvním je fantastické obsazení, kterému suveréně opět vévodí dvojice Newman a McAvoy, pár kilometrů za nimi pak trojice Kodetová / Sarandon / Cox a někdě v nedohlednu je Marek „koukejte jak jsem všude” Vašut. Druhým důvodem je pak, na poměry televize, naprosto famózní triková stránka, kterou překonala jedině Battlestar Galactica (také od Sci-Fi Channel). Díky absenci Barandovský kulis, které nahradilo zelené plátno, se mohla planeta Arrakis konečně projevit ve své celé kráse a že je na co se koukat. Píseční červi, přelety nad Arrakeenem, monumentální vesmírné lodě Gildy. Poslední a možná i nejpodstatnější je pak hudba. Nevím, zda-li Bryan Tyler upsal svou duši ďáblu, ale tak či onak se jedná o absolutní vrchol v televizní produkci a... prostě se na to koukněte taky, lepší mini-sérku podle předlohy za posledních deset let nenajdete. (08.11.2010)

První dva díly se ještě docela snažily držet úroveň druhořadé adaptace prakticky nezfilmovatelné literární předlohy. Třetí část už ale musela hrábnout do motivů na které tento projekt neměl ani rozpočet ani imaginaci. Navíc, drobné dramaturgické škrty, zkratky a změny prováděné v prvních dvou částech se v posledním díle nakumulovaly a přetavily v dost zásadní a nešikovné odklony od děje a vyznění herbertova díla. Podtrženo, sečteno, ta snaha se asi cení, ale v zásadě je to na hovno a vlastně nevím komu bych to doporučil ( čtenáři knih to budou vnímat jako zoufale nedostatečné a ti co knihy nečetli v tom uvidí zase dost zmatenou slátaninu..). (07.04.2022)