Invaze lupičů těl

Dnes už kultovní sci-fi horror, ve kterém chtějí mimozemšťané nahradit lidi za své stejně vypadající klony. Postupně klonů přibývá a hlavní hrdina neví, komu může věřit – to se později použilo ve filmu The Thing. Nakonec ho i pronásledují a utrpí velký šok (opět se Thing nechal inspirovat). Má to dobrý námět, herce, hudbu a dialogy dávají smysl. Doporučuji nejen fanouškům výše zmíněných žánrů. (07.02.2010)

(1001) Až budu mimoplanetární entita a rozhodnu se znormalizovat nějakou civilizaci, udělám to přesně takhle. I s těma luskama, respektive hlavně s těma luskama, a všude na ulicích budou bilboardy a na nich se budou promítat obrázky líhnutí. Paráda. A taky všem těm jedincům naimplantuju něco do hlavy, aby viděli jenom černobíle. (06.04.2010)

Tematizace poválečného traumatu a velké krize individuality. Ztělesnění paranoie z otevřeného a neurčitého světa, který nahrazuje náš známý prostor (průzkum vesmíru, Studená válka, fantomická hrozba "zvenčí"). Invaze lupičů těl představuje popkulturně jedlou metaforu o zániku humanity a neustávajícím úpadku civilizace, zároveň inkorporuje všudypřítomnou vidinu ohrožení z druhé strany, kterou nelze přesněji popsat (neboť je napůl utopickým konstruktem moci). Don Siegel natočil dobovými prostředky vynikající sci-fi thriller, bez přehnanosti a naturalismu pozdějších let. Ústrojně plynoucí film bez brutálních vsuvek a křiklavých efektů, který zejména ve finále dosahuje strhujících výšin. Síla obrazu i přehrávání hlavních představitelů, to vše umocněno až kýčovitě prvoplánovou hudbou. Dojem ohrožení a absence bezpečného útočiště to jen a jen zesiluje, narozdíl od pozdější Kaufmanovy verze s Donaldem Sutherlandem. Zatímco tam je "nebezpečí" jaksi nemotivované a anonymní, Sieglova klasika ho jasně pojmenovává. Navzdory tomu, že přichází z hvězd, dříme především v nás samých. V tom se tahle černobílá verze vymyká těm pozdějším. 90% (19.11.2007)

Super! Ale trochu mě zklamala nedotažená myšlenka toho, proč ty těla rostou a stávají se kopií lidí, když nakonec stačí, aby člověk usnul a vymění se vlastně pouze jejich mysl. Co se pak stane s tím druhým tělem? Kdyby ty kopie zabíjely své předlohy ve spánku, zlikvidovaly je a zaujaly jejich místo, tak by to přidalo na surovosti a mohlo to být ještě zajímavější. (11.10.2018)

Další z řady starých klasik, které jsou sice nesporně kvalitní, ale na druhou stranu dnes již nepůsobí tak, jako v době svého vzniku a sem tam trochu nudí. Invaze lupičů těl ale není úplně exemplární případ: některé momenty jsou mrazivé i pro diváka 21. století, a na rozdíl od většiny tehdejšího sci-fi to nepůsobí naivně ani stupidně. Ocenit musím také otevřený konec a inovativní záběry (např. pohled z očí do očí ke konci filmu - fakt děsivé). A navíc jsem zjistil, kde se inspirovali designeři vajec z o čtvrt století staršího Vetřelce. (28.08.2015)