Poslední představení

Texas, začátek padesátých let, Zapadákov ... a v něm obyvatelé ustrnutí v bezvýchodných stereotypech všedního dne, kteří by mohli být kýmkoliv z nás. Mládež lačnící jen po jednom a onom, jak si na zadním sedadle rozhrkaného bouráku nebo v levným hotelu zasouložit. Jenom zdroje jsou trochu omezené, neb představa mladých dam je lehce upjatá a pokrytecky zdeformovaná ... nejprve svatba a pak sex, takže pánové využívají služeb místní šlapky, v horším případě krav na pastvině. V centru všeho dění se nacházejí 3 mladí lidé - Sonny, Duane a Jacy. Oba mladíci jsou z nuzného prostředí, životem se protloukají jak to jde, dívčina je ze zbohatlické rodiny. Sonny je tak trochu idealista a lidumil, Duane rváč a dříč. Jeden řeší svoji mladickou frustraci vztahem s postaší dámou (manželkou tělocvikáře, který spíš upřednostňuje zadky mladých kluků než náruč své ženy), druhý s lehce naivní, avšak vypočítavou, a později i manipulativní Jacy. Jenže dnům v chodbách střední školy už odzvonilo a je třeba vyjít ven do života. Což zapříčiňuje první tvrdší srážky s nudnou realitou života, které se mění ve více než bolestné dospívání. A postarší okolí jim to příliš neulehčuje, snad s vyjímkou místního kovboje Sama, který je tak trochu mentorem, a přímou servírkou v místním bistru. Časem vznikají konflikty i v kdysi dobrém kamarádství, obzvlášť ve chvíli, kdy se mezi mladíky postaví Jacy, která svojí pitomoučkou revoltou vůči rodičům (manipulativní rádoby-svatební akce) zapříčiní bezprostřední akt násilí. Vedle mladých hrdinů nás oslovují i vedlejší dospělé role, obzvlášť zaujme matka Jacy, která nutí dceru udělat stejnou chybu, kterou sama učinila.Ta cynicky glosuje nastávající situace, byť tvrdě, tak za jejími slovy nacházíme bolestné zklamání s vlastním životem. Tohle všechno pod taktovkou Petera Bogdanoviche, s černobílou syrovostí, bezsoudtrackovou drásavostí (jediná hudba, co ve filmu zazní je ta z jueboxu nebo z rádia), s přesnými výkony hlavních i vedlejších rolí a bezradně realistickou skoro pointou. 85% (05.04.2009)

29. Zlatý Glóbus za rok 1971 - cena (1) - *Nejlepší herec ve vedlejší roli - Ben Johnson + nominace (5) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Ellen Burstyn, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Cloris Leachman, Nejlepší režie - Peter Bogdanovich, Objev roku (herečka) - Cybill Shepherd (05.01.2009)

Skvělý film, který nestárne. Film rezignuje na vyprávění nějakého příběhu a na místo toho se soustředí na život několika postav v ospalém americkém zapadákově v době raných 50's, což tak nějak předznamenává vyznění celého snímku - běžný člověk ho nejspíš vyhodnotí jako černobílou nudu, kde se nic neděje. Je samozřejmě otázka, nakolik se režisérovi podařilo natočit film o ubíjejícím životě v zapadlé díře, aniž by sám jeho film byl ubíjející a nudný, ale to je spíš záležitost individuální divácké vyladěnosti. Osobně se musím po zhlédnutí tohoto Bogdanovichova filmového majstrštyku ptát, nakolik je člověk skutečně determinován místem a dobou svého dospívání a kde je hranice mezi svobodou žít po svém a osudovou předurčeností rodné hroudy. Báječný film s okouzlující 21 letou debutující Cybill Shepherd - už jen kvůli ní stojí ten film za vidění. UPDATE 30. 6. 2015 - Film mě na druhé zhlédnutí bavil trochu méně než prve a asi jsem se musel do jeho dokoukání trochu nutit, ale stejně si pořád myslím, že je to výborný film, který si 4 hvězdy zaslouží. Osobně mě na něm vyloženě překvapuje přemíra sexu, s kterou se zde člověk setká - na svou dobu je to po této stránce velmi odvážny snímek. a nelze mi než litovat, že stejnojmenná literární předloha Larryho McMurtryho nebyla dosud přeložena do češtiny - po druhém zhlédnutí její filmové adaptace soudím, že to by vůbec nemuselo být marné čtení. Celá řada scén je strašně silná a v kombinaci s dokonale zvoleným soundtrackem a černobílou kamerou se podle mě Bodanovichovi podařilo na začátku 70's vytvořit iluzi 50's, jako možná už nikomu po něm - s tím rozdílem, že kdyby tenhle film vzniknul o 20 let dřív, určitě by v něm nebylo tolik sexu. (17.07.2011)

Ne náhodou je posledním filmovým představením Fordův snímek Red River, Bogdanovich buduje atmosféru pomocí stejných výrazových prostředků jako jeho mistr. Skvělý film (viděna režisérská verze), jehož námět zopakoval v komediálně odlehčenější variantě s desetiletým časovým skokem George Lucas v Amerických graffiti. (23.03.2014)