Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Francie, 17. století. V celé zemi zuří morová epidemie. Skromný kněz Vincent de Paul, který prošel strastiplnými životními osudy, se snaží přesvědčit bohaté, aby pomáhali chudým. S nemocnými chudými prožívá jejich utrpení, ve vyšších společenských vrstvách ale naráží na nezájem a lhostejnost...
Těsně poválečná doba si žádala silná humanistická témata a tento požadavek splňoval film PAN VINCENT (Monsieur Vincent) beze zbytku. Původní námět dodal slavný spisovatel a dramatik Jean Anouilh (1910-1987), na vzniku scénáře se podílel i režisér Maurice Cloche. Ten začínal ve třicátých letech jako herec a tvůrce krátkých filmů, film PAN VINCENT patří k jeho uměleckým triumfům. Vzhledem ke svému silnému emocionálnímu vyznění film zabodoval na festivalu v Benátkách, kde představitel hlavní role Pierre Fresnay získal cenu za nejlepší herecký výkon, oceněn byl i v dalších evropských zemích a nakonec v roce 1948 triumfoval jako první francouzský film oceněný Oscarem. (argenson)

(více)

Recenze (13)

Una111 

všechny recenze uživatele

Psal se rok 1947 a "poválečná doba si žádala silná humanistická témata". To není těžké pochopit. Ale přesto si myslím, že je toho humanismu a charity ve filmu až přespříliš. Hlavní postavou je sv. Vincent z Pauly, kněz, zakladatel společenství Dcer křesťanské lásky (vincentek), ale také zakladatel kongregace lazaristů, která měla na starosti misie, exercicie i vzdělávání bohoslovců a mladých kněží. Je o něm známo, že ani jeden jediný den nevynechal rozjímání, modlitbu, breviář, mši svatou. Také se ví, že dlouhé hodiny klečel před svatostánkem, kde načerpával sílu pro svou činnost. Chodil i do věznic, kde zajisté poskytoval svátosti - zpovídal, sloužil mši svatou, udílel eucharistii. Ve filmu je však sv. Vincent ukazován - dalo by se říci - jen jako charitativní pracovník, jako by ani knězem nebyl. Chyběla mi jakákoliv ukázka jeho duchovního života a služby, modlitba, udílení svátostí, sloužení mše svaté etc. Kněz je především kněz! Velká škoda! ()

Aidan 

všechny recenze uživatele

Výtečný film o životě sv. Vincenta de Paul. Patří vedle "Člověka pro každé počasí" (sv. Tomáš More) a "State buoni... se potete" (sv. Filip Neri) mezi nejlepší filmové hagiografie... Snímek vyniká opravdovostí v tomto žánru vzácnou. Život světce ukazuje věrohodně, bez nasládlosti a zbožného kolorování. A díky této věrohodnosti až znepokojivě volá k následování. ()

Reklama

Mariin 

všechny recenze uživatele

Dobrý portrét sv. Vincence z Pauly, černobílý, s podobnými prvky dialogů filmů 40. let ve stylu Čápovy Babičky. Zde jde ovšem o kruté období 1/2 17. stol. s morem, bídou a válkou. Ve filmu jsou pominuty poměrně důležité pasáže Vincencova života, jako např. jeho otroctví v Tunisku, na úkor charity byly zcela vynechány jiné stránky kněžství a víry aj. Z dnešního pohledu již překonaný styl, nicméně film má stále co říci i dnes. ()

džanik 

všechny recenze uživatele

"Zdravý rozum a pošetilost nás vedou ke stejnému množství hříchů. Jsou to jen různé hříchy." - Film se rozbíhá pomalu, nenápadně, postupně vás ale vtáhne a "nepustí". Uvědomíte si, jak málo děláme pro druhé, pro lidi okolo a jak jsme povětšinou sobečtí a pohodlní. Přesně jak se uvádí: čím blíže je člověk Bohu, tím citlivější (a sebekritičtější) je jeho svědomí. - "Myslíte, že dělám příliš mnoho? Myslím, že nedělám dost." Kéž si tyto dvě věty opakuji co nejčastěji. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Výborne zahraná hlavná postava, škoda ale, že to stojí iba na nej. Presviedčanie o humanizme je silné, viackrát teologicko-filozoficky podkuté - z čoho plynie, že film je dosť ukecaný. To, aké obete a strádanie musí podstúpiť človek pre dobro iných, je síce úctihodné, ale aj sebazničujúce. Na plátnach kín to ide, tam sa väčšina dôsledkov, hlavne zdravotných, ale i duševných, neprejaví, skutočnosť je však často opačná. Film nesie silné a jasné posolstvo, ktoré však vyznieva trochu do stratena. Škoda, že do filmu nebola prenesená viac doba 30-ročnej vojny. ()

Zajímavosti (1)

  • Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)

Reklama

Reklama