Střelec

Film je do jisté míry symbolický v tom, že John Wayne zemřel na rakovinu o tři roky později a již po "Střelci" nic nenatočil. Jeho život se tak ve filmu skutečně uzavřel. Pravděpodobně způsobem, který by si sám jako westernová hvězda přál. Určité spojitosti se skutečným životem můžeme hledat dál. Jeho filmová partnerka Lauren Becall byla sama svědkem umírání na rakovinu, když její manžel Humphrey Bogart skončil právě touhle cestou. Symbolismus v ukončení Dukovi kariéry je možné hledat i v tom, že v úvodu se představuje J. B. Books, ale místo toho, aby byly použity nově natočené scény, jsou použity scény ze starších Waynových filmů. Film je tak vlastně tributem tehdy ještě žijící legendě. Tributem skutečně parádním. Takový muž si podobnou poctu zasloužil. A když už jsme u toho symbolismu, postava Rona Howarda na konci odhazuje pistoli. Je konec pistolníků, westernům pomalu zvoní hrana. I když se ještě dočkáme několika skvělých, western už nikdy nebyl tak oblíbeným žánrem. Jako kdyby Waynova smrt (filmová i skutečná) představovala i smrt žánru, pro který on byl skutečnou osobností, její ikonou a legendou. (19.11.2013)

Střelec je westernem, který si hned z několika důvodů zaslouží plné hodnocení a zdejší červená čísla. Jedná se o poslední film legendy žánru, Johna Waynea, člověka, bez něhož by americký western nikdy nebyl tím, čím je, herce, který se snad narodil proto, aby život zasvětil koltům u pasu, klobouku, šátku kolem krku a koním. Nostalgický začátek, jenž zapracovává do příběhu záběry z jiných Wayneových filmů, dává tušit, že se jedná o rozlučkový film této nehasnoucí hvězdy. Propojení osudu hlavního hrdiny Bookse se skutečnou diagnózou herce, posouvá snímek do emotivnější a sugestivnější roviny. Během sledování může divák, který má westerny rád, rekapitulovat kariéru Waynea a soucítit nejen se stárnoucím a umírajícím pistolníkem, ale rovněž s jeho představitelem. Střelci nechybí parádní hudba Elmera Bernsteina, ale také potěšující herecké výkony hlavního hrdiny, Lauren Bacall, ale rovněž legendárního Jamese Stewarta. Po všech směrech cítím ze Siegelova počinu nostalgii a loučení, loučení nejen se slavným hercem, ale též s westernem jako takovým, stejně jako s končící érou divokého západu. Labutí píseň Johna Waynea podle mého názoru dopadla skvěle a vzhledem k jeho věku i stavu se jedná o výborný kousek, který se vyrovná řadě starších filmů, v nichž hrál. Závěrečná přestřelka neměla chybu a scény, jež jí předcházejí (loučení s Bond Rodgersovou, jízda koněspřežkou) se opravdu nesou v poměrně emotivním duchu. Bez debaty dávám 5* a doufám, že se Střelec v červených číslech udrží. (07.02.2015)

Dalsi netypicky ale pro Wayna typicky klabosivy western, kde uz je sice v druhe scene jasne jak dopadne, ale je nastesti nacpany tolika dobrymi hlaskami a zivotnimi postrehy, co maji myslenku a vahu. Stret stateho pistolnika - v prvnich nekolika minutach jsem nemohl vubec poznat ;]] - s moderni dobou 20 stoleti na to se jen tak nezapomina. Tady neni pro senilni vzpominky mista. Vyborny konec kariery velke westernove legendy - tedy pomerne netypicky, ale mozna i pravdivy - minimalne ze strany Wayna, ktery o dva roky pozdejs umira na rakovinu. (10.03.2006)

Když jsem před cca 7 lety viděl prvních pár mluvených westernů z roku 1939, žánrem prakticky nepolíbený, tehdy jsem Waynovo Přepadení ocenil jako první western roku. A od té doby jich ještě pár bylo, i když Wayne netočil ty nejslavnější klasiky, ani nebyl nejlepší herec, byl to stejně král westernů. Jeho odcházení je poměrně autobiografické, stárnoucí pistolník/herec pro jehož pistolnictví/filmy už není v moderním světě (ve filmu 1901) místo a který umírá na rakovinu a chce odejít v záři slávy. Až na finální přestřelku prakticky bez akce, ale není to úplně smutná tryzna. Naopak je to skoro typická Waynovka, dialogy jiskří jako vždy, nechybí tu různé figurky zahrané spolehlivými herci (Morgan, Carradine, Crothers), Wayne se hádá s různými postavami, učí mladého kluka (Howard) a buduje si pouto s ráznou vdovou (Bacallová). Ale jak zpívají Olympici, ten film skrývá slzu pod usmáním... Každopádně krásný film, moc mě potěšil úvod se scénami ze starých Waynovek a možná i první western, kde se dokonale hodila nastupující moderna. Velice silné 4*. (02.06.2023)

Poslední Waynův film, kde si vlastně zahrál zčásti sám sebe - stejně jako hlavní hrdina totiž umíral na rakovinu. A než umírat v bolestech několik dní - to se radši nechá v nějaký přestřelce odbouchnout. Hlavní hrdina je totiž jedinej žijící hrdina Západu v roce 1901. Je slavnej, takže je spousta lidí, která buď chce pomstít svý příbuzný, nebo se proslavit zabitím takového slavného muže. Jak to dopadne je od začátku jasný, přesto je film zajímavý. Zčásti to dělá příběh, který není kupodivu zběsilou naháněčkou na umírajícího pistolníka, ale poklidným příběhem o chlapovi, který má za chvíli umřít a zbytek života tráví ve společnosti lidí, které předtím neznal, přesto se s nimi za těch pár dní dokáže spřátelit. Taky to samozřejmě dělá skvělá Siegelova režie, kamera není tak statická, jako ve Waynovkách od Forda či Hawkse. A taky vedlejší role slavných herců, takže je tady mladý Ron Howard, James Stewart jako doktor, Harry Morgan jako šerif, nebo štěky Johna Carradina či Richarda Boona. Pobavily mě na začátku záběry ze starých Waynovek, jako vylíčení hrdinovy minulosti. (16.05.2009)