Obvyklí podezřelí

Spoilery. Mistrovská ukázka sousloví "vylhat se z něčeho". Při druhém a každém dalším zhlédnutí vás Obvyklí podezřelí staví před základní naratologické otázky - kdo vypráví komu co a za jakým účelem. Dynamika mezi tím, kdo vyprávění předkládá a kdo jej přijímá je určující, protože si alespoň podvědomě nepřejeme, aby byl protagonista (který ze sebe ovšem dělá vedlejší postavu) odhalen a jeho vyprávění skončilo. Příběh přitom není dopředu dán, ale vzniká za pochodu s tím, jak je Kint nucen reagovat na informace zjištěné detektivy díky paralelně běžícímu vyšetřování. Film nám luštění záhady neusnadňuje konfrontací různých verzí téhož příběhu a zpětnou korekcí toho, co bylo zatajeno nebo řečeno nepravdivě. Musíme se spoléhat pouze na jednoho, značně nespolehlivého vypravěče, který ovšem příběh nejen vypráví, ale zároveň vytváří a hravě přitom směšuje fakta s fikcí, referenční narativ s nereferenčním. Co se tedy skutečně stalo a co je pouze vymyšlené alibi pro nás zůstává záhadou až konce. Samozřejmě je to celé za pomocí mnoha bezchybně načasovaných náhod (finále) vypočítané na efekt, ale právě filmu, který tematizuje moc vypravěčství nemám problém odpustit, že je vyprávěn bez ohledu na pravděpodobnost tak, aby nás přechcal. 85% Zajímavé komentáře: POMO, tron, StarsFan, Aristes, Richie666, silent cut, herrbierer, d.f.h (27.04.2005)

Taková zajímavá šachová partie. Rozhodnete se věží sebrat soupeři střelce, ale ten je už blokovaný dámou. Zaútočíte na střelce tedy i koněm, přece jen nechcete o věž přijít. Protihráč ale nasadí na ochranu střelce další svou figurku a uprostřed pole se najednou vytvoří velká vzájemná blokáda. Všechno se stále víc a víc komplikuje, každý tah může rozhodnout o vítězi... Rozhodnete se zaútočit a najednou zjistíte, že jste v zadní části pole dostali šach mat. Celý ten boj kolem střelce byl jen důmyslným prostředkem na odvedení vaší pozornosti od hlavní pointy nepřítelova plánu. Podíváte se na celou hru znovu a najednou všechny tyhle drobnůstky vidíte. Vyjádřeno trochu metaforicky, ale přesně takový tenhle film je. Dodatek 7. srpna 2011: Čím častěji tento film vidím, tím více se mi líbí. Napoprvé se v ději ztrácite, napodruhé si užíváte onen "nový pohled" na celou zápletku, napotřetí začínáte znovu uvažovat, co se vlastně ve skutečnosti stalo. Podobně mnohovrstevný scénář je pro kriminálku něčím ojedinělým až geniálním a Keyser Soze pro mě, podobně jako pro miliony lidí na světě, ztělesňuje jednoho z nejlepších záporáků v dějinách filmu. (26.05.2007)

Nadprůměrná detektivka, kterou pointa povyšuje ještě o stupeň víc. Podle některých narážek se ale dá vytušit, hlavně podle povah některých postav... Ocenil jsem, že vždycky, když byl někdo rozstřílen na hadry, kamera to snímala nejen pro první signální. Atmosférou film připomíná ony staré kriminálky. (26.05.2003)

Bryan Singer si z divákov urobil maximálny posmech, a keď sme sa my, ,,obyčajní pozemšťania", márne snažili dopátrať pravdy o tom, kto je to ten nebezpečný, zlovestný a strašidelný Keyser Soze, v rukách držal popcorn, upriamene sledoval náš tupý výraz a takmer sa zadusil smiechom. Ak si myslíte, že pochopíte scenár 5 minút pred koncom filmu, tak sa, bohužiaľ, mýlite. Parádna zápletka stvorená v mysli génia, herci predvádzajú bezchybné výkony a nápadité sekvencie posúvajú konečný dojem zo snímky o úroveň vyššie. Bola som šokovaná a tie posledné konečné minúty, kedy si po namáhavom obsahovom maratóne chceme dopriať oddych, nás zovrie bizarné, najmenej očakávané rozuzlenie scenáristického chaosu. (17.07.2010)

Ve filmovém průmyslu se bohužel moc často nesetkávám s případy filmů, které by mě svou zápletkou a konečným rozuzlením donutily zírat na obrazovku s pusou dokořán. Většinou jsem spíše v podobných případech svědkem trapných polopatických vysvětlování pointy (např. 23), kde režisér těchto počinů nejpíše žije s tím, že diváci jsou tlupa neandrtálců neschopných vlastního uvažování. O to více překvapil konec Obvyklých podezřelých, z něhož mě ještě teď mrazí po zádech. Bryan Singer byl machr již v prvopočátcích své slibně rozjeté kariéry, a já jsem za to jedině rád. Tohle je vzácný příklad zábavného filmu, který nemůže zklamat. P.S. Jedna z nejlepších rolí Kevina Spaceyho hned po Americké kráse (30.06.2009)