Tichá noc, krvavá noc

Iba nudný triler s nedotiahnutým záverom, ktorý má naviac slabší a ťažkopádnejší vizuál. Nízkorozpočtovosť z neho len tak srší a všetky postavy sú nejakým spôsobom divné. Občas sa vydarí nejaká tá scéna, sem-tam atmosféra, ale žeby toto malo kompezovať nedostatky, hlavne celodejovú nudu, to ani náhodou. A pritom taký záujímavý názov. (20.12.2019)

Docela zapadlý atmosférický grindhousový slasher, který hlavně staví na budování stísněnosti. To vše s perfektní hudbou, která už se dnes nikdy nenatočí, hlavně kvůli starému zvuku, který má zvláštní echo a celkový sound zní fakt hodně depresivně. Film nenudí, střídají se flashbacky, které celou situaci vysvětlují a závěr je překvapivý a nečekaný. A ještě jedno velké plus, které filmu hodně dodává znepokojivou atmosféru a to, že se skoro celý děj odehrává v noci. Hřbitov, lesní cesty, domy a hlavně Buttlerův dům, který sám o sobě je vrchol hororu a jeho exteriéry i interiéry jsou velmi působivé. To je prostě ono!! Také první nečekaný mord sekerou mě docela vyrazil dech!! Zajímavostí jistě je, že film vyšel pod společností Cannon Films a produkoval ho Tromděda Lloyd Kaufman. (07.04.2018)

"Silent Night, Bloody Night" byl pro mne opravdu nevšedním zážitkem, pořád říkám že staré 60 a 70's horory a je jedno jestli z Ameriky nebo Itálie mají co do sebe a nebylo k tomu třeba ani hektolitrů krve a explicitního násilí. V tomto případě platí i známé rčení, za málo peněz, hodně muziky. Stačí jen poutavý a napínavý příběh (tajemný dům s pohnutou a temnou historií, obyvatelé malého městečka z nichž každý si nese nějaké to děsivé tajemství z minulosti, a jak se ukazuje tak všichni mají nějakou vazbu na dům rodiny Butlerových, a nakonec i šílený zabiják-maniak), ponurá a děsivá atmosféra, spolu s některými doslova hrůzostrašnými okamžiky (rozsekání sekerou na posteli, líbila se mi ale i stylově natočená děsivá retro část-podle mě vrchol filmu, s mentálně chorými pacienty jako zombíky, odehrávající se ve 30 letech, a střídání černobílých a barevných scén, ty filmu také hodně pomohly a prospěly) a nakonec i docela nečekané rozuzlení. Většina scén z filmu se odehrávala ve tmě, jen s mizerným nasvícením, ale atmosféra by se dala krájet, hodně k tomu napomohl i styl jakým byl film odvyprávěn a samozřejmě i podmanivá hudba. Snímek se dá označit jako proto-slasher, dokonce je dokonce ještě o něco málo starší než vánoční klasika "Black Christmas", která definovala tento subžánr. ps: Někteří tu mluví o kvalitě obrazu (zrnitý a tečkovaný obraz, nějaký ten šum, něco ve stylu grindhouse filmů), mě naopak vůbec nevadil, časem si člověk zvykl, ale hlavně mi zde tak nějak sedl, filmu určitě prospěl, už jen z toho důvodu, že dal filmu takový nostalgický nádech (v němž se celý film nese). Není to klasika, film je i nadále především u nás, málo znám, ale jak se píše na přebalu českého dvd (Filmag-Řiťka video), jde opravdu o polozapomenutý hororový klenot, a s tím já souhlasím, mnoho mladších filmařů, nejen z tohoto filmu, čerpalo inspiraci pro své nejlepší kousky. Takovéto filmy se dnes už prostě netočí. (26.09.2011)

Neobyčejný hororový snímek, temný, jako každý z pokojů Butlerovic rodiny, se zdejším, výrazně kolísavým hodnocením a důvod je jasný. Ten film má totiž možná nápaditý příběh, ale po většinu času nudný průběh, takže se takovému průměrnému zdejšímu rádoby inteligentovi nebo nevybíravému, tuctovému diváku může stát, že ho snímek už v půlce unudí k smrti. Kouzlo je totiž jinde. Je to všechno v atmosféře, která zde je mrazivě přestárlá. Film má nádherný hororový feeling, který až šokuje množstvím tak úchvatných záběrů starých časů, fotografií, různých zatuchlých pokojů a rozpadajících se věcí. Pokud se pak stane i jakákoliv nedetailně zobrazená vražda v takovém prostředí, omdlíváte blahem a hrůzou zároveň. A právě toto si dokážou vychutnat jenom ti povolaní, fajnšmekři - my, hororoví fanoušci...A ještě něco. Vidět Tichou noc, krvavou noc v té odporné kvalitě, která vypadá jako natočená kamerou za pět korun je slast. (29.07.2011)

Další film, který přinesla společnost Řitka a tentokrát se trefila přesně do toho, co už jsem delší dobu hledal. Režisér Gershuny představil své zatím nejlepší dílo, které natočil a protlačil do podvědomí diváka. Spojil tajemný strašidelný dům s ponurou a smutnou historií a psychopatického vraha, který utekl z léčebny a jeho vraždícím nástrojem je sekyra. Podobných filmů jsme už měli možnost pár vidět, ale tento bude zřejmě jedním z otců tohoto tématu.Vánoční hudba, která se postupem času prostřídá s tajuplnou hrůzu nahánějící melodií hlavně při scénách s vrahem, dokázala navodit tu správnou atmosféru, o kterou se tento film hlavně opírá. Dalším velkým plusem je střídání černobílých a barevných scén, ve kterých se střídá minulost a historie domu se současností a úmrtím postav. Scény, kde se odehrávají mordy, jsou sice plné napětí, ale vadilo mi mimo záběrové zabíjení a my jsme byli odkázáni jen na křik postav a po chvíli zkrvaveným tělem. To nám ovšem nahradili při postelové scéně a hlavně při sekání ruky. (29.04.2010)