Čierni baróni
The Black Barons
Režie:
Zdenek SirovýKamera:
Jiří MacháněHudba:
Luboš FišerHrají:
Pavel Landovský, Bronislav Poloczek, Alois Švehlík, Jiří Schmitzer, Miroslav Donutil, Josef Dvořák, Rudolf Hrušínský ml., Václav Postránecký, Daniel Landa (více)Obsahy(1)
Černými barony byli nazýváni příslušníci tzv. Pomocných technických praporů (PTP), jež v padesátých letech tvořily speciální složku naší „lidové“ armády. „Černí“ byli podle barvy nárameníků, „baroni“ pak podle toho, že jako jediní tehdejší vojáci prezenční služby měli peníze, neboť část mzdy za pracovní výkony dostávali v hotovosti. Zajímavé bylo sociálně politické složení těchto jednotek: k „pétépákům“ byli přidělováni odvedenci na jedné straně pro tělesnou vadu, jako např. na „prsa slabý“, ale i politicky uvědomělý redaktor závodního časopisu Dušan Jasánek (V. Javorský), nebo asistent režie Roman Kefalín (O. Vetchý). Na druhé straně lidé s kriminální minulostí jako zloděj Ciml (F. Burda), pro rasový (Rom Kotlár – M. Gumár) nebo třídní (feudál Šternberk – V. Vydra, JUDr. Macháček – B. Rösner) původ. Stejně jako „pétépáci“ stáli na samém okraji vojenské hierarchie i jejich velitelé, obecně se vyznačující mimořádnou dávkou stupidity – major Haluška přezdívaný Terazky (P. Landovský), kapitán Ořech (B. Poloczek), poručík Hamáček (J. Schmitzer) a poručík Troník (M. Donutil). Komické historky jsou však jen odvrácenou stránkou osudu „pétépáků“, provázeného většinou událostmi smutnými a tragickými. Tvůrci to naznačují v úvodních dokumentárních záběrech z filmového týdeníku. Snímek režiséra Zdenka Sirového vznikl podle stejnojmenné knihy humoristického spisovatele Miloslava Švandrlíka. (Česká televize)
(více)Recenze (594)
Těžko říci, jestli to šlo lépe zfilmovat. Ovšem z daného scénáře nešlo vytěžit lepší film s lepším obsazením. Na krátce porevoluční období, kdy vznikaly většinou neuvěřitelně blbé vizionářské bláboly o podnikání a demokratickém nadšení, vzniklo několik vynikajících filmů a právě "Černí baroni" jsou jedním z nich. Suverénní comeback Pavla Landovského v podobě majora Terazkyho - asi jeho nejlepší role. Ale i ostatní herci byli vynikající. A budete se divit, ale když jsem viděl film prvně před lety, na konci jsem málem brečel. Za to může ta krásná úvodní melodie. Sice se může zdát, že se posmutnělá melodie do humorného filmu nehodí, ale není to pravda. Vynikající klasika se spoustou hlášek. ()
Obtížně zfilmovatelné stěžejní Švandrlíkovo dílo bylo pro zesnulého režiséra Zdenka Sirového velkou výzvou, a on se jí chopil se ctí, i když snímek přes všechny svoje kvality zůstává ve stínu své slavné knižní předlohy. Největším úskalím pro film bylo herecké obsazení, a zde to funguje tak napůl, protože literární postavy měly svou specifickou životnost, která je ve filmové podobě hodně znásilněna, ale vybraní herci nehrají špatně, i když slovenština Pavla Landovského není zrovna vždy přesvědčivá a Kefalín Ondřeje Vetchého má něco do sebe. Herci ve vedlejších rolích však byli překvapivě životnějšího charakteru, a takový Hamáček Jiřího Schmitzera má punc opravdovosti, stejně jako generál Václava Postráneckého. Konec filmu však vyznívá zbytečně lacině a Josef Dvořák svou roli neustál a nehodil se sem, stejně jako tragický konec, který se vůbec neslučuje s celkovým pojetím filmu. Ale ta odvaha, pustit se do zfilmování tohoto díla, se musí ocenit. ()
Pomocný technický prapor (PTP) bol špecifický útvar Československej ľudovej armády do ktorého boli zaradené politicky nespoľahlivé osoby. Slúžili bez zbraní, vykonávali ťažkú fyzickú prácu a nosili čierne výložky. Tieto jednotky boli činné v rokoch 1950 až 1954. Film režiséra Zdenka Sirového z roku 1992 je značne odľahčenou a hodne zábavnou sondou do života mladých brancov, ktorí sa stretli v pomocnom technickom prapore. Na dva roky sa z nich stali "Čierni baróni". **** ()
Na Černé barony a jejich satirickou atmosféru se opravdu velice hodí slovo "absurdní", jenž se ve snímku párkrát mihne a pravděpodobně může (nebo nemusí) vystihovat poměry v PTP. Člověk znal již před zhlédnutím nejednu kultovní hlášku, jež zde zazněla - ať už šlo o Donutilovy "záludné" kontrolní otázky či Žižku se samopalem. Herecké obsazení bylo velmi dobře zvolené - nejvíce mě pobavili Pavel Landovský, Jan Kraus a Jiří Schmitzer. I přes všudypřítomný humor a nadsázku mě z dějové linie s Josefem Dvořákem zamrazilo. ()
Začátek 90. let znamenal pro filmaře dokonalou odvetu za nějakých 40 let tvůrčí nesvobody a potřebu vyjádřit se k ne zrovna nejšťastnějším okamžikům našich dějin. Pétépáci tedy byli jedni z prvních na ráně a přestože je knížka mnohem lepší a například Jasánek je v ní za naprostého záporáka, tak film musím označit za rozhodně povedený. Herecká skvadra vyloženě excelentní. 85% ()
Galerie (5)
Zajímavosti (53)
- Vojín Kefalín (Ondřej Vetchý) představuje Miloslava Švandrlíka, autora předlohy. Opakovaně zde zazní, že byl povoláním asistent režie na Barrandově. Ale spisovatel byl "jen" asistentem Vesnického divadla v Praze. (sator)
- Na zámku Zelená hora ve skutečnosti nikdy nebyly Pomocné technické prapory (PTP), „pouze“ Technické prapory (TP). Rozdílů bylo hned několik: TP bylo regulérní vojsko se službou na dva roky, kam se posílali služby neschopní – většinou ze zdravotních důvodů. Jejich úkolem byly pomocné práce v zemědělství, na stavbách a podobně. PTP byly jednotky složené z „protistátních živlů". Jejich práce se podobala spíš lágrum v dolech, ať už na uran nebo uhlí. Taktéž jejich délka služby se lišila od běžné, a to velmi výrazně. (stepanmasek)
- Představiteli Kefalína, Ondřeji Vetchému, se stala během natáčení nehoda, kterou neúmyslně způsobil Václav Vydra (Šternberk). Chtěl Vetchému potřást rukou, jenomže místo do dlaně se mu prstem trefil do oka. „Já jsem ho vítal a on mi naběhl přímo na prst. Takže místo na natáčení jsme jeli nejdřív k doktorovi. Museli jsme na pohotovost,“ uvedl Vydra. Vetchý tak musel nějakou dobu chodit na natáčení s obvazem na oku, což je vidět i ve filmu, konkrétně ve scéně, kdy si je při nástupu prohlíží generál (Václav Postránecký). Ve filmu však Kefalínovo náhlé zranění není nijak vysvětleno. (HawkeyP)
Související novinky
Zemřel Václav Postránecký
Ve věku 75 let zemřel po těžké nemoci herec Václav Postránecký. Postránecký se vyučil zámečníkem, většinu života ale strávil buď před kamerou, nebo v divadle. Účinkoval ve Slováckém divadle, později… (více)
Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků
Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)
Pavel Landovský 1936 - 2014
Ve věku 78 let zemřel ve včerejších večerních hodinách herec a dramatik Pavel Landovský. Syn zemědělského inženýra a učitelky a bývalý manžel dramatičky Heleny Albertové vystudoval Vyšší průmyslovou… (více)
Bronislav Poloczek (1939 - 2012)
Po vleklých zdravotních problémech dnes zemřel ve věku 72 let herec Bronislav Poloczek. Pocházel sice z hornické rodiny, ale vzhledem k otcovým problémům s účastí ve 2. světové válce pod britskou… (více)
Reklama