Režie:
Zdenek SirovýKamera:
Jiří MacháněHudba:
Luboš FišerHrají:
Pavel Landovský, Bronislav Poloczek, Alois Švehlík, Jiří Schmitzer, Miroslav Donutil, Josef Dvořák, Rudolf Hrušínský ml., Václav Postránecký, Daniel Landa (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Černými barony byli nazýváni příslušníci tzv. Pomocných technických praporů (PTP), jež v padesátých letech tvořily speciální složku naší „lidové“ armády. „Černí“ byli podle barvy nárameníků, „baroni“ pak podle toho, že jako jediní tehdejší vojáci prezenční služby měli peníze, neboť část mzdy za pracovní výkony dostávali v hotovosti. Zajímavé bylo sociálně politické složení těchto jednotek: k „pétépákům“ byli přidělováni odvedenci na jedné straně pro tělesnou vadu, jako např. na „prsa slabý“, ale i politicky uvědomělý redaktor závodního časopisu Dušan Jasánek (V. Javorský), nebo asistent režie Roman Kefalín (O. Vetchý). Na druhé straně lidé s kriminální minulostí jako zloděj Ciml (F. Burda), pro rasový (Rom Kotlár – M. Gumár) nebo třídní (feudál Šternberk – V. Vydra, JUDr. Macháček – B. Rösner) původ. Stejně jako „pétépáci“ stáli na samém okraji vojenské hierarchie i jejich velitelé, obecně se vyznačující mimořádnou dávkou stupidity – major Haluška přezdívaný Terazky (P. Landovský), kapitán Ořech (B. Poloczek), poručík Hamáček (J. Schmitzer) a poručík Troník (M. Donutil). Komické historky jsou však jen odvrácenou stránkou osudu „pétépáků“, provázeného většinou událostmi smutnými a tragickými. Tvůrci to naznačují v úvodních dokumentárních záběrech z filmového týdeníku. Snímek režiséra Zdenka Sirového vznikl podle stejnojmenné knihy humoristického spisovatele Miloslava Švandrlíka. (Česká televize)
(více)Recenze (594)
Kniha je blbost a film není o moc lepší. Abych se přiznal, jen jsem se nudil a vtipy, či spíše pokusy o ně, mě místo rozesmání spíše naštvaly. nechápu, jak se to vlastně může tolika lidem vůbec líbil a už vůbec nerozumím, co je na tom tak kultovního. Hlášky, které zlidověly jsou další věcí, která jde naprosto mimo mě. Rozhodně jedna z nejhorších postkomunistických komedií. ()
Typická ukázka filmu, který není nikterak zázračně natočen, ale herci (zejména pánové Landovský, Schmitzer a +- i Donutil) jej dokáží táhnout takovou silou, že neexistují hluchá místa. K tomu bych připočetl některé geniální narážky, které pochopí jen člověk alespoň trochu znalý (např. hláška "..a tak sme tých bolševikov bili.." je pravdivější, než se může zdát...historicky gramotní vědí). Jednoznačně jedna z nejlepších porevolučních komedií. Častá kritika, že film zlehčuje vážné věci, je výjimečně stupidní - to by člověk musel mít problém s každou komedií, která se odehrává za války apod. "Prisám Bohu, prisám Baťku..." ()
Z na svou dobu vypointované Švandrlíkovy satiry (zase trošku vnímat ty kontexty, prosím!) zbylo jen obsahem dle scénáře útržkovitě nezvládnuté a formou místy až otravně hlupučké či neumětelsky poctivě debilní šaškování ve stylu mírné lekrace v mezích stádní zábavy... Nojo, už to bude skoro dvacet let, jojo, takhle začínala porevolučně záludně sračkovatět ta naše >slavná< druhdy státní kinematografie. Nejnovější vlna se starým... . . . Začudlili sůdruhovja, terazky sů magormi... %-[.. - - - P.S. Donutil mě znovu až nutil k nevolnosti, Landa pak zjevně ani nemusel moc hrát (sám sebe, že...) a ten Vetchý - sakra on snad ani nepochopil, koho hraje... °-/ . . . Škoda víc už slov... - - - - - (Poprvé viděno kdysi v oněch dobách nadějných, poté jednou ještě s prstem v nose v nějaký ten černý večer, hodnocení kdysi mnohé, komentář zde vcelku otrávený při dalším repete na novácké trdlovizi jako dvastaosmdesátýtřetí - 12.6.2011) ()
Kvalitne natočená snímka s podarenými hláškami a skvelými hereckými výkonmi si vašu pozornosť určite zaslúži. Takáto miestami smutná komédia s dobrými vtipnými momentami, o vojakoch, ktorí nevyhrali žiadnu veľkú bitku, ale aj tak sú zapísaní v dejinách vojstva. Legendárna komédia z vojenského prostredia, ktorá rozosmeje aj po 20tom zhliadnutí. Kto by nepoznal hlášku: Čo bolo, to bolo. Terazky som majorom. A hlášok je tam viac. Film ktorý ukazuje, ako to bývalo na vojne, aké mali tupé mozgy nadriadení, ale ukazuje tiež že aj na vojne sa dala zažiť sranda. Pravda je, že takéto komédie už sa točiť nebudú. Predsa len tam niečo chýba a konkurencia Československých komédií je bohatá. ()
Začátek 90. let znamenal pro filmaře dokonalou odvetu za nějakých 40 let tvůrčí nesvobody a potřebu vyjádřit se k ne zrovna nejšťastnějším okamžikům našich dějin. Pétépáci tedy byli jedni z prvních na ráně a přestože je knížka mnohem lepší a například Jasánek je v ní za naprostého záporáka, tak film musím označit za rozhodně povedený. Herecká skvadra vyloženě excelentní. 85% ()
Galerie (5)
Zajímavosti (53)
- Fotoaparát Flexaret vojína Kefalína (Ondřej Vetchý) je model Va. Jde o model, který se dostal na trh až koncem padesátých, tudíž do dobového děje filmu nepatří. (Jirka85)
- Na zámku Zelená hora ve skutečnosti nikdy nebyly Pomocné technické prapory (PTP), „pouze“ Technické prapory (TP). Rozdílů bylo hned několik: TP bylo regulérní vojsko se službou na dva roky, kam se posílali služby neschopní – většinou ze zdravotních důvodů. Jejich úkolem byly pomocné práce v zemědělství, na stavbách a podobně. PTP byly jednotky složené z „protistátních živlů". Jejich práce se podobala spíš lágrum v dolech, ať už na uran nebo uhlí. Taktéž jejich délka služby se lišila od běžné, a to velmi výrazně. (stepanmasek)
- Autor předlohy Miloslav Švandrlík nikdy u Pomocných technických praporů nesloužil. Roku 1953 narukoval do nástupnické organizace Technických praporů (TP). V těchto zařízeních již však byli přítomni i politicky spolehliví a celkové poměry byly snesitelnější. (sator)
Reklama