Režie:
Zdenek SirovýKamera:
Jiří MacháněHudba:
Luboš FišerHrají:
Pavel Landovský, Bronislav Poloczek, Alois Švehlík, Jiří Schmitzer, Miroslav Donutil, Josef Dvořák, Rudolf Hrušínský ml., Václav Postránecký, Daniel Landa (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Černými barony byli nazýváni příslušníci tzv. Pomocných technických praporů (PTP), jež v padesátých letech tvořily speciální složku naší „lidové“ armády. „Černí“ byli podle barvy nárameníků, „baroni“ pak podle toho, že jako jediní tehdejší vojáci prezenční služby měli peníze, neboť část mzdy za pracovní výkony dostávali v hotovosti. Zajímavé bylo sociálně politické složení těchto jednotek: k „pétépákům“ byli přidělováni odvedenci na jedné straně pro tělesnou vadu, jako např. na „prsa slabý“, ale i politicky uvědomělý redaktor závodního časopisu Dušan Jasánek (V. Javorský), nebo asistent režie Roman Kefalín (O. Vetchý). Na druhé straně lidé s kriminální minulostí jako zloděj Ciml (F. Burda), pro rasový (Rom Kotlár – M. Gumár) nebo třídní (feudál Šternberk – V. Vydra, JUDr. Macháček – B. Rösner) původ. Stejně jako „pétépáci“ stáli na samém okraji vojenské hierarchie i jejich velitelé, obecně se vyznačující mimořádnou dávkou stupidity – major Haluška přezdívaný Terazky (P. Landovský), kapitán Ořech (B. Poloczek), poručík Hamáček (J. Schmitzer) a poručík Troník (M. Donutil). Komické historky jsou však jen odvrácenou stránkou osudu „pétépáků“, provázeného většinou událostmi smutnými a tragickými. Tvůrci to naznačují v úvodních dokumentárních záběrech z filmového týdeníku. Snímek režiséra Zdenka Sirového vznikl podle stejnojmenné knihy humoristického spisovatele Miloslava Švandrlíka. (Česká televize)
(více)Recenze (594)
Kvalitne natočená snímka s podarenými hláškami a skvelými hereckými výkonmi si vašu pozornosť určite zaslúži. Takáto miestami smutná komédia s dobrými vtipnými momentami, o vojakoch, ktorí nevyhrali žiadnu veľkú bitku, ale aj tak sú zapísaní v dejinách vojstva. Legendárna komédia z vojenského prostredia, ktorá rozosmeje aj po 20tom zhliadnutí. Kto by nepoznal hlášku: Čo bolo, to bolo. Terazky som majorom. A hlášok je tam viac. Film ktorý ukazuje, ako to bývalo na vojne, aké mali tupé mozgy nadriadení, ale ukazuje tiež že aj na vojne sa dala zažiť sranda. Pravda je, že takéto komédie už sa točiť nebudú. Predsa len tam niečo chýba a konkurencia Československých komédií je bohatá. ()
K Černým baronům (podle černých výložek příslušníků PTP) jakožto knize mám zvláštní a ryze osobní vztah - je to jedna ze tří knih, kterou jsem kdysi před rokem 1989 v rámci cyklostylového šíření ineditní literatury přepisoval s několika vloženými kopíráky na svém psacím stroji. Znám jí tedy více než dobře... Dnes už si nemyslím, že je to 100%ní literární text, má některé své mouchy, ale zamlouvá se mi způsob, jakým Švandrlík reaguje na mezní období nejen našich dějin, ale i svého vlastního života (sám prošel jednotkami Pomocných technických praporů, tedy PTP) - tedy humorem a ještě přesněji satirou, vykreslením a akcentováním jednotlivých typů charakterů, toho bizarního panoptika, vyskytujícího se v téhle oblasti společnosti v dané době, a typizací možná nahodilých situací, které však vršeny za sebou, tvoří bizarní obraz doby, sice idealizovaný, ale z dnešního pohledu obohacující vjem. Ten neskutečný tlak na člověka, projevující se prorůstáním oficiální režimní propagandy do všedního života, frázovitostí a frekvencí parazitních slov v jazyce, neustálou v cyklech se zrychlující recyklací oficiálně schválených postojů, myšlenek, idejí, ale i obyčejných vjemů a poznatků, patosu v oficiálních vyjádřeních, vědomé potlačení přirozeného ,,selského" rozumu (všechny ty absurdnosti v čele s nadživotním obrazem Žižky se samopalem...) a nástup režimem řízené iracionální slepé poslušnosti... Na druhé straně však oscilace mezi režimními ideály a proti tomu poddání se těm nejnižším animálním pudům, kteréžto v člověku otevřela doba, příklon k vulgaritě, vulgární sexualitě, alkoholu či materiální fixaci... To vše přenesl do svého filmu i režisér Zdenek Sirový, obsadil ty nejlepší herce, které doba nabízela (zvláště verbální kreace Miroslava Donutila jsou dnes již legendární) a natočil výbornou a vtipnou komedii o té nejsmutnější době v našich novodobých dějinách. Možná je to trochu protimluv, ale funguje to. Absurdita systému vystoupila do popředí a v druhém plánu zůstalo hořko někde vzadu na jazyku... Tak takové to bylo...i nebylo... Přes několik drobných nedostatků (především lehká disbalance dějové kostry a celková fragmentárnost snímku, možná i ztráta některých point) výborná satira...o době , která byla nepočítaněkrát horší než tahle kniha i film... Podobné filmy: Tankový prapor ()
Fakt výbornej film s miliardou výbornejch hlášek. Atmosféru zahnívajícího komunismu se opravdu podařilo skvěle vystihnout. Všichni herci zahráli přesně, ale Landovskej to zahrál opravdu brilantně, a ta jeho slovenština mě vždy spolehlivě rozesmála. Bronislav Poloczek s moraváckym přízvukem taky perlí a Václav Postránecký dělá ve scéně prohlídky nástupu nehorázně vtipnou držku. Fakt skvělej film. ()
Voňavka, zopakujte to! - Hovno. Ti, kteří dobu o které Baroni pojednávají nezažili, s úsměvem tvrdí, že přesně takhle to tehdy opravdu vypadalo, ale pamětníci, kteří za Čepičky skutečně sloužili, říkají, že takový bordel a absurdistán na vojně rozhodně nepanoval. Já si myslím, že pravda bude někde uprostřed. Ať tak či onak, film se (i přes hořký konec - Pepa Dvořák) povedl mimořádně a v komediálním žánru patří dodnes k těm nejlepším z domácí, porevoluční produkce. ()
Možno je to tým, že nepatrím do tej generácie, možno tým, že môj humor nie je úplne takýto, možno je to celkovou atmosférou, no tento film nepovažujem za niečo skvelé. Chápem, že po páde socializmu, teda možno skôr boľševizmu, sa tu ľudia chceli slobodne do tejto témy pustiť, so všetkým, čo ich žralo, no miestami to skôr vyznieva ako pomsta. Záver ma teda nepobavil, ba naopak. Sem tam som sa zabavil na hláškach typu, že veliteľ mal na vojne teplotu 27°C, no tá partička okolo Kefalína so svojím akože "vychcaným" správaním bola pre mňa tak akurát k úškrnu. Možno keby spojili to najlepšie z filmov Tichá bolesť, Tankový prápor a tento film, tak by to bol kultový film ohľadom vojakov v socializme podobne ako je kultový film Pelíšky pre udalosti okolo roku 1968. Vojenčina svojho času nebola nič zábavného. Keby o tom chceli natočiť dramatický film, scenár by musel byť veľmi dlhý, to by bolo priam na seriál, no niekedy sa treba aj pobaviť aj na zveličených absurdnostiach. ()
Galerie (5)
Photo © Bontonfilm
Zajímavosti (53)
- Režisér Zdenek Sirový sám sloužil u jednotek PTP, tedy Černých baronů. Vzpomínal na tu dobu s velkou hořkostí. Jednak nikdo nevěděl na kolik let byl odveden, doba prezenční služby dva roky se na ně nevztahovala. A jednak bylo mnoho zraněných i mrtvých. Režisér dokonce pátral v archivu Ministerstva obrany, kde nalezl zvažovanou možnost, že tito „protistátní živlové“ mohli být odvezeni do táborů v Sovětském svazu. (sator)
- Na zámku Zelená hora ve skutečnosti nikdy nebyly Pomocné technické prapory (PTP), „pouze“ Technické prapory (TP). Rozdílů bylo hned několik: TP bylo regulérní vojsko se službou na dva roky, kam se posílali služby neschopní – většinou ze zdravotních důvodů. Jejich úkolem byly pomocné práce v zemědělství, na stavbách a podobně. PTP byly jednotky složené z „protistátních živlů". Jejich práce se podobala spíš lágrum v dolech, ať už na uran nebo uhlí. Taktéž jejich délka služby se lišila od běžné, a to velmi výrazně. (stepanmasek)
- Kniha, která složila jako předloha filmu, je „Černí baroni aneb válčili jsme za Čepičky“. V Čechách vyšla poprvé až v roce 1990. Čepička, tedy Alexej Čepička, byl tehdejší ministr národní obrany. (sator)
Reklama