Divoké včely

Zaujímavá mozaika príbehov jednotlivých postáv, ktorých je však tak veľa, že režisér v tak krátkej stopáži jednoducho nedokáže postavy usmerniť tak, aby príbeh dával ucelený zmysel. A tak z filmu, ktorý mohol byť o niečom, je film, ktorý je vlastne o ničom. Príbehy životov obyčajných sú natoľko často neobyčajné, že to mohlo byť spracované s oveľa lepším pohľadom, obzvlášť, keď ide o našu mentalitu, kde je život človeka divákovi oveľa bližší. Nehovorím, že to bolo zlé, mohlo to byť však lepšie. Kvalitné herecké obsadenie však nesklamalo. 60%. (21.10.2008)

Mladý kája žije kdesi na zapadlé vesničce - přes den pracuje s tlupou starejch ženskejch v lese a (asi proto) miluje prodavačku z místního krámku, Božku (Táňa Vilhelmová). Ta ale radši než s kapku omezeným Kájou randí s Laďou (Pavel Liška) - už jen proto, že ten má motorku? Vše se ale mění, když se do vesnice vrací Kájův brácha Petr, který místními vztahy pěkně zamíchá ... Slámův hořký pohled do života na zapadlé vesnici (zapomeňte na úsměvné filmu typu Vesničko má středisková, apod). V hlavní roli Zdeněk Raušar, jehož herecký projev (resp neherecký) dodává filmu velkou dávku autentičnosti podporovaný Táňou Vilhelmovou a Pavlem Liškou. Pokud se film bude hrát jako sonda do života lidí na zapadlé vesnici, tak ok - jinak ale dost těžká nuda... (03.07.2008)

Stále stejná poškrábaná deska postmoderní filmové narace... Ačkoli je dějištěm severomoravský venkov, prázdnota a bezvýchodnost je stále stejná... Prázdnota "vně" filmového světa, ale bohužel i prázdnota filmu samotného. Příšerná tříšť dialogů, ve kterých se snoubí naprostá stupidita s poměrně dobře trefenou vulgaritou, postavy črtané podle stereotypního schématu "duše lapená prostředím --- chce uniknout / nechce uniknout", nulové tempo vyprávění, rezignace na epičnost se vším všudy... Nebavilo mě to nikdy, nebaví mě to ani tady. Ano, herecké výkony jsou ucházející, ale vzato do důsledku, skutečně o čem hrát má snad jen Majkl Pavel Liška, ostatní postavy jsou spíše ztišenými, či nařvanými karikaturami v kultivovanější a intelektuálnější interpretaci, než jakou nabízí Troškův arcividlácký epos Slunce, seno. Bohdan Sláma se snažil trefit optimální tón mezi komedií a dramatem, ale podařilo se mu vytvořit jakési neutrální a bezpohlavní pořvávání, které mě spolehlivě ukolébalo. Snaha po formanovsku vyřešit "zápletku" na tancovačce není o nic přesvědčivější než celý dosavadní průběh. Divoké včely řadím po bok filmů jako Anděl Exit, Šeptej, Samotáři atd. Ačkoli jsou jiné prostředím, snaha podat svědectví o dětech svého věku je stejně úporná, stylizovaná, křečovitá... nepodařená. (03.12.2004)

Z filmu na mne už v první minutě dýchla ryzí venkovská atmosféra zapadákova a neopustila mne až při závěrečných titulkách. Bohdan Sláma vesnickému prostředí jak vidno rozumí dokonale a v celé své kráse a syrovosti nám jej skrze film servíruje. Lesy dýchají klidem, pravým opakem je obecní bytovka s cikány a z hospodské tancovačky přímo čpí z trubek nakyslé pivo a cigaretový kouř. Svérázné postavičky jsou skvěle napsané (žádné nechybí hloubka) i zahrané (nesmělý Raušer, sympatická Vilhelmová, prďácký Dušek, dokonce i "Majkl" Liška nemá chybu). Saša Gedeon svým Indiánským létem vrátil po letech tuzemskému filmu poetiku Československé nové vlny a Bohdan Sláma jej následoval. A doufám, že ještě následovat bude. 85%. (31.07.2012)

To, co je sociální a společenský genius loci malé zapadlé vesničky proti významu Prahy, je Slámou nabitá víska plná bílých i černějších nul oproti malé zapadlé vesničce. Divoké včely jsou však i "formanovsky" krásné a přesto originální. Tím nemyslím ani tak politovánihodným ubožákem Michaelem Jacksonem Liškou (za pět *), ale uvěřitelnou poetikou přirozenosti, zakrnělých křídel zahnízděných neschopných nešťastníků, kteří zde zažívají své "malé", leč vážné každodenní radosti i starosti během svého přežívání na cestě odnikud nikam. (07.12.2006)