Divoké včely

Všetko je tu zaprdené, žije sa tu ťažko, chodíme si skoro po hlavách a náš život pripomína najhoršie predstavy o pekle, ale napriek tomu tu máme nejakých ľudí, ktorí stoja za to ( aspoň si to myslíme ). Naozaj nemám rád filmy v takomto duchu a keď áno, tak mám radosť pokiaľ z nich sála energia, živelnosť a niečo , čo stojí skutočne za zmienku. Keď sú postavy obdarované nevšedným duchom a prostredie je len v pozadí ako veľmi nepodstatná kulisa. Keď z ich úst vychádzajú perfektné a úprimné vety. V tomto prípade som si myslel, že to bude podobné a veril som tomu, ale v skutku ma tento film ničím zvlášť neočaril. Bol som prekvapený, pretože Bohdana Slámu uznávam a jeho poetika mi je blízka. Nič to, na druhej strane to bol prakticky jeho filmársky nástup na scénu a neskoršie filmy sú našťastie o niekoľko tried vyššie. Svetlým momentom filmu je veľmi prirodzený charakter Evy Tauchnerovej plus zopár kvalitných scenáristických momentov. (23.07.2013)

Tie ich malé životy, existujúce niekde v prdeli sveta, sa z vonku zdajú bezvýznamné, ale každý si predsa žijeme v tom svojom svete a žijeme si ten svoj malý život. Skvelé zachytenie významnej bezvýznamnosti. Od čias Dědictví jednoznačne najlepšie zachytená povaha jednoduchých ľudí. A zároveň pre drtivú väčšinu hercov životná rola (Tatiana Vilhelmová, Pavel Liška, Zuzana Kronerová, Josef Polášek, Vanda Hybnerová, Eva Tauchenová a predovšetkým neherec Zdeněk Raušer). (05.02.2010)

Stále stejná poškrábaná deska postmoderní filmové narace... Ačkoli je dějištěm severomoravský venkov, prázdnota a bezvýchodnost je stále stejná... Prázdnota "vně" filmového světa, ale bohužel i prázdnota filmu samotného. Příšerná tříšť dialogů, ve kterých se snoubí naprostá stupidita s poměrně dobře trefenou vulgaritou, postavy črtané podle stereotypního schématu "duše lapená prostředím --- chce uniknout / nechce uniknout", nulové tempo vyprávění, rezignace na epičnost se vším všudy... Nebavilo mě to nikdy, nebaví mě to ani tady. Ano, herecké výkony jsou ucházející, ale vzato do důsledku, skutečně o čem hrát má snad jen Majkl Pavel Liška, ostatní postavy jsou spíše ztišenými, či nařvanými karikaturami v kultivovanější a intelektuálnější interpretaci, než jakou nabízí Troškův arcividlácký epos Slunce, seno. Bohdan Sláma se snažil trefit optimální tón mezi komedií a dramatem, ale podařilo se mu vytvořit jakési neutrální a bezpohlavní pořvávání, které mě spolehlivě ukolébalo. Snaha po formanovsku vyřešit "zápletku" na tancovačce není o nic přesvědčivější než celý dosavadní průběh. Divoké včely řadím po bok filmů jako Anděl Exit, Šeptej, Samotáři atd. Ačkoli jsou jiné prostředím, snaha podat svědectví o dětech svého věku je stejně úporná, stylizovaná, křečovitá... nepodařená. (03.12.2004)

Miluju tento film. Viděla jsem ho už asi 10x a nikdy mě neomrzí. Do Jiříkova, kde se film točil, to nemám z domova daleko a tak mě nic nepřekvapilo, ani babky popíjející zelenou, ani rádoby solidní babička Pavla Lišky hrající automaty. Překvapilo mě jenom, příjemně samozřejmě, jak trefně dokázal Bohdan Sláma tuto drsnou realitu zobrazit, přišlo mi, jakoby natočil film o naší vesnici. Vilhelmová, Liška a Dušek byli tak přesvědčiví, až to vypadalo, že byli stejně jako Zdeněk Raušer nalezeni přímo v zapadlých koutech severní Moravy. Pro hodně lidí to bude film o ničem, ale pro mě je pravým opakem, všeříkajícím filmem ze života a o životě, s veškerou krutostí a beznadějností, kterou život přináší, obzvláště když žijete na tak „bruntálním“ místě. 26.11.2006 (26.11.2006)

Zelená, hrací automaty, ošuntělé bytovky, vzdálená troška štěstí, nezaměstnanost, hořkost venkova a nespočet zoufalých lidských existencí včetně „druhého“ Michaela Jacksona. Posloucháme místy banální, jindy zásadní problémy, řešíme nedohledné lepší příští, babráme se a přešlapujeme na místě. Bohdan Sláma (stejně jako mnohokrát později) kápl na skvělé herce, ať je to nenápadná prodavačka Tatiany Vilhelmové, nadsamec Jaroslava Duška, nejistý trouba Pavel Liška, pragmatická Zuzana Kronerová a jiní, stejně jako se mu dokonale podařilo zachytit zobrazované prostředí jedné díry, kde ovšem stále žijí lidé z masa a kostí. (08.12.2017)