Bílá vrána

Vracím se k těm našim starým filmům moc ráda, mají velice příjemnou atmosféru a po jejich odkoukání mám na rtech takový ten přiblblý úsměv.. Jindřich Plachta jako po uši zadlužený majitel zámku výborný, ohromný sympaťák, dobře se mi na něj koukalo.. Celkově mi herecký ansámbl sedl bez výhrad, Eva Gerová i Adina Mandlová jsou báječné, no a samozřejmě skvělá je i Růžena Šlemrová.. (29.04.2022)

„Jak je vlastně stár?“ - „Kolik mu může být…no, ať je mu třicet? Nejvýš padesát, ale neptej se mě na to, já nevím.“ - „A jaké má zaměstnání?“ - „No dovol! Je dědic!“ Aneb když chce tatínek zaplácnout dluhy provdáním své dcery… Stejně jako v Pán a sluha se tu sešla dvojka Plachta/Krištof-Veselý, ale tady bohužel první jmenovaný nemá žádného pořádného nahrávače typu Trégla, navíc i v jeho případě šlo o 1 z jeho slabších rolí (ačkoliv pořád je Dubanský nejzábavnější postavou). A podobně to bylo i s dalšími, od těch spíš křečovitých, zoufale nevtipných (Speerger, Kohout) až k těm, kteří těch hluchých míst naštěstí moc nemají (Šlemrová, Svozilová). Humor a komika tak fungují jen občas, navíc je vše rozmělněno ve velkorysé stopáži, která je dána přidáním písniček (bez těch bych se já osobně obešel). Ve výsledku čistý průměr. „Ale víte, co bych udělala já, maminko?“ - „No co, rozběhla by ses mu naproti, pověsila se mu na krk a řekla tady mě máš, Jindřichu!“ - „A to se moc mýlíte, maminko. Ani bych mu ruku nepodala…možná.“ (01.12.2019)

Kupodivu lepší než jsem si pamatoval. Zábavná, svižná oddechovka, odsýpající tempem, kterému nedokáže uškodit ani občasná píseň a navzdory předvídatelnému vývoji umí zvednout náladu a naladit do pohody. A má skvělou dvojku Plachta-Krištof-Veselý, která si tu po filmu Pán a sluha prohodila role, ale opět jim to funguje na jedničku. Zahambit se nedal ani zbytek obsazení, který oběma jmenovaným borcům pomohl vytáhnout tuhle operetku až na pozici klasiky, která pobaví i po téměř 80 letech a po x-té repríze. (28.10.2013)

Neodolatelný muzikál (komorník/ředitel penzionu Jindřich si odskakuje k hudebnímu nástroji a pěje, kdykoli to situace umožní) jasně ukazuje, že mezi společenskými kastami (ve filmu se vtipně mluví přímo o „buržoazních kruzích“) je nepřekročitelný rozdíl, bohatý se neomylně spáruje s bohatou a chudý s chudou (byť na ni může sednout štěstí v podobě stavebního losu). (10.08.2009)

V tomhle filmu mi nesedla ani role Adiny Mandlové, ale zvláště Jindřich Plachta nebyl až do 2/3 filmu svůj. Ony mu šly spíše na tělo role obyčejných lidiček než role zámeckých pánů. Herectví Krištofa-Veselého jsem nikdy moc neobdivoval, jkako zpěvák byl mnohem lepší. Ze základních informací o filmu je patrné, že byl slepencem dvou divadelních her - a tady to vyšlo ještě mnohem hůř než u Funebráka. (14.01.2020)