Vše o mé matce

Důkladná sondáž do nitra ženské duše. Mužské postavy mají buďto ženská těla nebo prázdné hlavy. Již naprosto chápu, proč se Almodóvar věnuje raději ženským postavám, jednoduše jsou zajímavější a jak naznačuje i řešení závěrečných titulků – nevybarví se tak rychle jako muži. Pokud by nějaký režisér měl dostat patent na analýzu ženských duší, pak jedině Almodóvar. Můžete namítnou, že já, osoba mužského pohlaví a heterosexuální orientace, to nedokážu posoudit, ale mohu věřit, že se podobné ženy v podobných situacích cítí podobně. Vše o mé matce je filmařsky vyzrálou španělskou telenovelou, která se nebojí o věcech nejenom mluvit, ale také je - se vší maškarádou - ukazovat. 80% Zajímavé komentáře: Amarcord_1, NewManicK (27.09.2007)

Jistá osoba zde na ČSFD se může radovat, protože se konečně dočkala toho, že jsem se dokopal k Pedrovi. Zato já se příliš radovat nemůžu a pochybuju, že si ještě někdy pustím něco od Almodóvara. Co to vůbec mělo znamenat? Bavilo mě to tak na 2*, ale druhá polovina byla lepší a moje kritika je především z toho důvodu, že mi to zkrátka nesedlo a nebyl to můj šálek a už vůbec ne můj čaj. A nemám právo tvrdit, že to byla blbost, protože to není pravda. Našel jsem tam mimochodem kvalitní práci s kamerou a dobře zvolenou hudbu, zároveň pokus o zajímavé téma a tak trochu "jiný" film. Proto celkový padesátiprocentní dojem zaokrouhluju na 3*. Teď zpět k mým výhradám: měl jsem pocit, že herecké výkony vesměs nebyly příliš dobré a hlavně mi žádná postava nebyla sympatická, s žádnou jsem se nemohl ztotožnit nebo se vcítit do myšlenek, takže mi bylo srdečně jedno, jak to dopadne. Ani žádné dialogy mě nedojaly, takže se nedá nic dělat, asi jsem dřevo...:) (Někdo mi tam navíc připadal nadbytečný.) Kromě několika drobných chyb mě u tohoto pomalého filmu zaráželo i občasné nelogické chování postav - proč např. ten cvok běžel za tím taxíkem? Ale pokud si někdo po přečtení tohoto komentáře pomyslí, že pan Strauber nepochopil základní děj nebo poselství filmu, tak se plete! Nelituju toho, že jsem podnikl svůj první (a asi i poslední) výlet do tvorby z nějakého důvodu významného španělského režiséra Almodóvara. (30.11.2008)

Film ktorý je považovaný za najlepší alodóvarov film ma úprimne sklamal. Nie však preto lebo bol zlý ale skôr preto lebo som sa ani za živý svet nedokázal stotožniť s postavami. Almodóvar je známy tým že obľubuje ženské hrdinky a práve v tomto filmu to ukazuje na 200% Všetky zúčastnené herečky - Roth, Parades, Cruz sú neskutočne pôsobivé a každá nám predostiera svoj životný príbeh v ktorom sa vždy pojednáva o veciach skutočných a to s tohoto filmu robí neskutočne pôsobivý zážitok. Almodóvar absolutne rúca všetky tabu a ukazuje transvestitov a ženy vo svetle ako to nikto iný nedokáže. S jemnou poetikou. Pamätnými postavami a mierným pátosom. Almodóvara mám naozaj rád lebo mi umožnuje sa pozrieť na druhú stranu barikády. Niečo ako Freud ktorý ale vie o čom kráča v tom ženskom svete. Preto sú jeho filmy také výnimočné. V celku sa jedná o pamätné dielo hraničiace s genialitou, ktorej dialógy sú prešpikované životnými pravdami aj bolesťami. Ale ako som už povedal nemohol som sa stotožniť so ženou. Nikdy som to poriadne nedokázal preto ma emotívne scény nechali chladným aj keď scéna v ktorej sa manuela dozvie že rosa má AIDS ma hlboko dojala. Nejde ani tak o TO či som sa stotožnil alebo nie ale skôr či dojalo alebo nie. Mna tento film dojal a považujem ho za najkrajší svojho druhu ale predsa len mám radšej hovor s ňou. Muži sú omnoho citovo zložitejší. Dokazuje to aj Almodóvar všadepredstieranou transvestititou. (11.10.2008)

Moje první setkání s Almodóvarem a po tomto filmu už vím, že zdaleka ne poslední. Velmi, velmi zajímavé drama, u kterého jsem se cítil dost zváštně. Herecké výkony (mimo jiné souhlasím s názorem, že zde vypadala Penélope téměř jako anděl), emoce/pocity, které ve mně snímek vyvolával a hudbu bych vyzvedl jako hlavní vztyčné body, na kterém dílo stojí. Mnoho diváků by mi oponovalo tím, že jsem úplně zapomněl na specifickou psychologii/charakteristiku postav (nezapomněl), ale tu já osobně (alespoň prozatím) nedokážu plně docenit a sám v sobě zhodnotit, jak moc se režisér "trefil", nebo ne (možná, že tento faktor dokáže lépe posoudit spíše právě ženské publikum). Dávám 4* a už se těším na další dílo tohoto zvláštního Španěla. (17.07.2010)

Pedro točí filmy zaplněné "podivnými" lidmi. Prostitutky, travestité, HIV pozitivní, lesbičky... Přesto a pro mnohé jistě překvapivě to není jakýsi podivný výstřední svět nenormálních lidí, ale právě naopak, svět v němž se odehrávají příběhy svým způsobem archetypální a hluboce lidské. Almodóvar rozumí ženám a ženskému světu jako málokterý jiný režisér. Naopak nepřekvapí, že v jeho filmech takřka úplně chybí muži, respektive hrají role pouhých statistů, neboť mužský svět je Pedrovi evidentně něčím zcela cizím. Není to ovšem chyba nebo nevýhoda (tedy alespoň ve filmu ne) je to především velmi osobní výpověď... Samozřejmě by se dalo dlouho debatovat o zákonitostech vývojové psychologie, o absenci mužských vzorů, o tom, jestli Pedro vnímá ženský svět jako úplný, nebo naopak jako svět, v němž něco důležitého zcela absentuje, nebo třeba o tom, nakolik je Almodóvarův svět reálným světem a nakolik je naopak zidealizovanou pohádkovou vizí. Každopádně soudím, že stojí za to nechat se do tohoto světa vtáhnout, rozhodně totiž neublíží... 95% (27.06.2009)