Vše o mé matce

Neveselý film o neveselých životech lidí, kteří za žádnou cenu nemíní smutnit. Vše je podáno bez skrupulí, takže divák občas klopí oči studem. Pedro Almodóvar, to je sázka na jistotu, jeho filmotéka se tu slušně červená. Trošku chaos v těch jménech, puritánům možná nemusí úplně sednout problematika drogově závislých prostitutek a transvestitů, ale to už je jejich problém... (09.11.2008)

Teatrálně vykroucené, nespoutaně melodramatické a překotně barevné... Almodóvar o životě jako o hraní rolí, rolí matky, rolí ženy, rolí muže – inteligentní a konzistentní útvar s charakteristicky vláčným rukopisem (kolik pro Španěla znamená hudba Alberta Iglesiase!). Queer film, který se ale vůbec neuzavírá před majoritou. Osobně si s jeho místy až komediální stylizací nevím rady. Připadá mi, že z oné hypersenzitivity mateřských peripetií si Almodóvar tropil šoufky v Rozervaných objetích. Ta jeho sebereflexivní škraboška intelektuála je mi asi o chlup bližší než pastelový jemnocit Vše o mé matce. (08.02.2010)

Moje další setkání s Almodóvarem, a tentokrát dokonce snímek, který mnozí označují za jeho vrcholné dílo. A já se k nim přidávám, společně s Kůží, kterou nosím, se mi tohle ze všech jeho filmů zatím líbilo nejvíc. Herecký koncert všech žen, v hlavní roli Manuely fantastická Cecilia Roth, jako hvězda divadelních prken Huma charismatická Marisa Paredes a krásná Penelope Cruz v roli spanilé Rosy. Tenhle film vytrvale útočí na city, ale dělá to velmi dobře. Těžko se při jeho sledování lze ubránit dojetí. (07.07.2012)

Almodóvar tentokrát přestřelil se složitostmi lidské duše a dost dlouho mi vadilo, že kromě hlavní hrdinky jsem nenašel alespoň trochu obyčejný charakter, se kterým by se divák mohl ztotožnit. V záplavě prostitutek, transsexuálů či žen s nepřekonatelnými předsudky jsem se první hodinu ztrácel a těžce se nudil. O to víc mě pak překvapila finální katarze, která má v sobě pořádnou sílu a zachraňuje, co jen jde. Jenže jako celek to zkrátka absolutně neladí, jakkoli bych si vzhledem k oblíbenosti snímku přál opak. (09.02.2007)

Pedro Almodóvar ma vždy dostane svojou koncepciou réžie a zvláštnou, no veľmi vťahujúcou atmosférou. Nebolo tomu inak ani v tomto prípade. Dramatizácia dejovej linky síce neišla do psychologickej hĺbky čo sa týka jednotlivých postáv a je tu i dosť hluchých miest, no aj tak som si film dokázal vychutnať, pretože ma dokázal zaujať svojou atmosférou a tiež i hereckými výkonmi. Skrátka po technickej stránke to nemalo chybu - prvotriedna réžia. 75/100 (11.02.2017)