Nebe a dudy
Nebe a dudy
Režie:
Vladimír SlavínskýScénář:
František Vlček st.Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Josef DobešHrají:
Jindřich Plachta, Jana Romanová, Jiří Blahník, Lumír Blahník, Jaroslav Marvan, Raoul Schránil, Antonie Nedošinská, Zdeněk Podlipný, Karel Dostal (více)Obsahy(1)
Rudolf Bartoš, majitel statku, kamenolomu a továrny na zpracování kamene, je nejen velmi bohatý, ale také popudlivý, vzteklý, nerudný a hypochondrický. Je postrachem služebnictva a zaměstnanců. Jednoho dne se však zraní při pádu ze srázu na břehu řeky. Najde ho dobrácký skalák Fábera a dopraví ho do své chudé chalupy, kterou obývá s pohlednou dcerou Anči a dvěma malými osiřelými synovci, dvojčaty Tondou a Vaškem. Dny strávené v neobvyklém prostředí znamenají zásadní zlom v továrníkově životě. Laskavý, moudrý a dobromyslně nesmlouvavý skalák ho léčí zdravou stravou a slivovicí. Dny prožité ve společnosti chudých, ale láskou a dobrem naplněných lidí zcela změní Bartošův přístup k životu a jeho chování, zejména když od Fábery vyslechne řadu nelichotivých poznámek na adresu starého Bartoše. Po návratu do vily šokuje nejen služebnictvo laskavostí a nebývalým životním elánem, ale také zaměstnance, kterým zvýší výplatu. Rád a často se vrací do Fáberovy chalupy. Chvíle štěstí však pokazí sám, když zjistí, že jeho synovec Oldřich se chce oženit s Fáberovou dcerou Anči. Rozejde se se skalákem ve zlém, a dokonce ho vyhodí z práce. Když si uvědomí, že udělal chybu, a začne psát omluvný dopis, dochází v kamenolomu k neštěstí. (TV Nova)
(více)Recenze (325)
Továrna na sny existovala evidentně i u nás. Obyčejní lidé v kině u nás taky potřebovali zapomenout na strasti všedního dne a věřit v lepší budoucnost. Vladimír Slavínský byl v oboru romantiky mistr a tady nám předkládá příběh o zlém boháči Bartošovi, který se vlivem úrazu polepší, pochopí, že život ve shodě s lidmi ho učiní mnohem bohatším a šťastnějším. Sice naivní, ale velmi příjemná komedie. Plachta výborný a dvojčata jsou třešnička na dortu ...90% ()
Prostý prostinký příběh o tom, kterak namyšlený a mrzoutský velkokapitalista (Jaroslav Marvan) přijde mezi chudou rodinou dělníka Fábery (Jindřich Plachta) znovu na chuť životu. Film stojí a padá s výtečnými hereckými výkony, které udržují sentiment v rozumné míře – zejména až překvapivě civilní Plachta a roztomilá dvojčata (že by prefigurace dvojčat Homolkových? :o)). Ozdobou filmu je samozřejmě i Marvan, který dokázal s přesvědčivostí sobě vlastní spojit mrzouta s roztomile bodrým dědulou. Sentimentální film pro pamětníky, na který se dá dívat i bez chápavého úšklebku... ()
Jedna z nejvýraznějších rolí J. Plachty. Společně s kloučky, kteří hráli jeho synovce, utkví v paměti ryzost a dobráctví Fábery. Sice to není dost, aby byla proměna despotického hypochondra Bartoše na dobráka uvěřitelná, ale Plachta byl ve své roli "léčitele" velmi přesvědčivý. Je ironií, že ho na onen svět poslala dobrovolná práce v dolech. Na vyčerpání z těžké práce Plachta zemřel jen deset let po premiéře Nebe a dudy. Ve věku pouhých padesáti dvou let. Právě tato asociace ve mě probouzí víc pozitivní nostalgie, než si Vlčkův scénář zaslouží. ()
Já moc nežeru staré filmy, ale jednoduchý koncept "Nebe a dudy" na mě kupodivu zabírá - navzdory naivitě, přehrávání, protivné hudbě, předvídatelnosti a černobílosti. Sice mě přemáhá cynický úšklebek nad dobrým, chudým pracujícím člověkem vs. bohatým, zlým kapitalistou, který je napraven laskavým přístupem a poctivou prací, přesto mě tenhle film svým roztomilým způsobem baví. 75% ()
Co si budeme povídat, je to pohádka. Zlý továrník se v podstatě promění během chvilky u společného stolu, kdy si pochutnává na rybích karbanátcích a nakonec si zapálí dlouho odpíranou cigaretku. Ale ten film je neskutečně příjemný, lidský a dává naději, že i v těch nejhorších situacích může zasáhnout prozřetelnost a i naprostý záporák se může působením dobroty a lásky proměnit. K tomu skvělé herecké výkony a exteriéry u Vltavy, takže pro mne vždy příjemné a pohodové podívání. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (18)
- Těsně po scéně, kdy Bartošovi (Jaroslav Marvan) zavolají do kanceláře, že se Fábera (Jindřich Plachta) vážně zranil, je vidět na nebi v záběru na Fáberovu chalupu letící letadlo, evidentně stíhačka. Vzhledem k tomu, že je film natáčen v roce 1941 a dle tvaru křídel se s největší pravděpodobností jedná o BF 109 – Messerschmitt. (Bobek27)
- Dvojčata Jiří a Lumír Blahníkovi byli synové hudebního skladatele Františka Blahníka. (M.B)
- Premiéra proběhla 31. října 1941 v pražských kinech Blaník a Lucerna. (Cucina_Rc)
Reklama