Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rudolf Bartoš, majitel statku, kamenolomu a továrny na zpracování kamene, je nejen velmi bohatý, ale také popudlivý, vzteklý, nerudný a hypochondrický. Je postrachem služebnictva a zaměstnanců. Jednoho dne se však zraní při pádu ze srázu na břehu řeky. Najde ho dobrácký skalák Fábera a dopraví ho do své chudé chalupy, kterou obývá s pohlednou dcerou Anči a dvěma malými osiřelými synovci, dvojčaty Tondou a Vaškem. Dny strávené v neobvyklém prostředí znamenají zásadní zlom v továrníkově životě. Laskavý, moudrý a dobromyslně nesmlouvavý skalák ho léčí zdravou stravou a slivovicí. Dny prožité ve společnosti chudých, ale láskou a dobrem naplněných lidí zcela změní Bartošův přístup k životu a jeho chování, zejména když od Fábery vyslechne řadu nelichotivých poznámek na adresu starého Bartoše. Po návratu do vily šokuje nejen služebnictvo laskavostí a nebývalým životním elánem, ale také zaměstnance, kterým zvýší výplatu. Rád a často se vrací do Fáberovy chalupy. Chvíle štěstí však pokazí sám, když zjistí, že jeho synovec Oldřich se chce oženit s Fáberovou dcerou Anči. Rozejde se se skalákem ve zlém, a dokonce ho vyhodí z práce. Když si uvědomí, že udělal chybu, a začne psát omluvný dopis, dochází v kamenolomu k neštěstí. (TV Nova)

(více)

Recenze (325)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Páni Jindřich Plachta a Jaroslav Marvan byli prostě Herci. Sice je příběh lehce naivní (jenže, co byste asi mohli točit jiného v té době, než naivní veselohry), ale také příjemný, pohodový a člověk se chvílemi i zasměje. Navíc byla dobrá dvojčata Jiří a Lumír Blahníkovi. Lehce nadprůměrná komedie, kterou hodnotím 4*. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Vysoké hodnocení tohohle snímečku souvisí s tím, že dobře propočtený kalkul působí spolehlivě a kýč, který pracuje se sentimentem a očekáváním diváků je nesmrtelný... Slavínského tvorba byla mimochodem ztělesněním kýče už za první republiky. Filmu nelze upřít profesionální zpracování a kvalitní herecké obsazení. Ale ten scénář, bože ta historka je neskutečně hloupoučká... Celkový dojem 35 %. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Průměrná dobová komedie je říznuta v rukou Slavínského tou nejsladší červenou knihovnou. Z filmu mělo být asi cítit hodně lidskosti, ale ve výsledku jsem vedle ní často pociťoval i značnou dávku sentimentu a jeden vykalkulovaný kýč. Jediné, co dokážu výrazněji ocenit, je velmi sympatický výkon Jindřicha Plachty, vlídný humor a všechny scény kolem jeho postavy, Plachta si zaslouží poklonu už jen za to, že vytáhl něco podobného na dívatelnou úroveň. Bohužel Nebe a dudy trpí i dalším neduhem pamětnických filmů této éry a sice sbírkou herců ve většině vedlejších rolích, kteří mi zde (a bohužel se to občas týkalo i Marvana) připadali nepřesvědčiví a film jako celek z mně nejasných důvodů přeceňovaný... snad z nostalgie, kterou za sebe tady cítit nemohu. Když si vzpomenu, co točil ve stejném roce i žánru takový Martin Frič (ať už dodnes svěží Hotel Modrá hvězda nebo parodicky mířený Těžký život dobrodruha), film od mistra červené knihovny Slavinského u mě příliš neobstojí ani za použití oblíbené formulky „na svou dobu“. Bez Plachty by to bylo za 1*, díky Plachtovi slabé 3 hvězdičky, ale se zdejšími 86% se stotožnit i tak moc nedokážu... [55%] ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Nádherně optimistický a po duši hladící příběh o napravení bohatého arcimrzouta dobrotivým chuďasem patří přes všechny potenciální výtky k nejlepším „pamětnickým“ filmům. Nikdy neomrzí a i po sedmdesátí letech spolehlivě dobíjí vyčerpané duševní baterky pozitivní energií, pohodou a kouzlem, které v nás (alespoň v některých), stejně jako v protivném Bartošovi, probouzí to lepší. Vše samozřejmě stojí a padá s výtečnou dvojicí Marvan-Plachta v níž Marvan vždy znovu spolehlivě pobaví, Plachta vždy znovu dojme a pohladí po duši svou dobrotivostí a drsnou laskavostí, s níž třeba vyplácí ne pětadvacet, ale pět svým nezdárným klukům. ()

cariada 

všechny recenze uživatele

Tenhle film musel v době vzniku za války působit jako balzám na duši. Jenže léta plynou a film působí stále stejně a to je dobře. Spojení Jindřicha Plachty, který hrál sám sebe neboť on byl i v civilu člověk s ohromným srdcem a neskutečně lidskou tváří. Tady se stará o dva kluky svojí zemřelé sestry dvojčata a svojí dospívající dceru. pracuje v lomu a kde ho zaměstnává despotický nesnášenlivý továrník Bartoš v podání Jaroslava Marvana. Jednou má po cestě v autě poruchu a při opravě spadne ze srázu, kde ho najde právě Fábera a ujme se ho jelikož je zraněný. Bartoš nesmí dát najevo kdo je a musí se začít chovat jinak což mu během pár dní jde samo od sebe neboť pozná život z té chudé, ale dobré stránky, která mu otevře oči. Velice krásné je zlobení kluků ,když si hrají třeba na zebru a přemalují kozu. A pak je strejda Fábera trestá a povídá oba dostanete 5 ran na zadek vyplatí jednoho a druhému povídá, kde máš čepici. A on na to , že jí nemůže najít , tak zavolá toho prvního vyndá mu jí z kalhot dá jí druhému a vyplácí a on se ho ptá taky pět , jo taky pět vždyť jste bratři a začne 1,2,5 nemysli si mě neošidíš. Naprosto úžasně. Krásně dojemná komedie. Kde dominuje hlavně Jindřich Plachta a kluci Blahníkovi. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (18)

  • Točilo se u jílovišťského hotelu Hubertus, v Týnci nad Sázavou a také ve sliveneckém lomu. (Stegman)
  • Většina scén se natáčela v barrandovských ateliérech. (pornogrind)
  • Premiéra proběhla 31. října 1941 v pražských kinech Blaník a Lucerna. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama