Neviděli jste Bobíka?

Zase jeden z filmů natočených za 2. světové války, který měl za úkol zvednout náladu českému národu v nelehké době. Myslím, že se mu to i celkem podařilo minimálně na dobu, než divák vyšel z kina. Příběh vás donutí vypnout a vnímat sled po sobě jdoucich absurdních situací. Určitě zaujme krásná Marcelka (Jarmila Smejkalová), netradiční R. Hrušínský v roli trošku MOMENTÁLNĚ zaostalého nápadníka a celkem tradiční Jára Kohout coby Vendelín Šiška. Také přemýšlím, kam se nám poděla obliba foxteriérů? Nebýt Čapkovy Dášenky a našeho milého Bobíka, upadla by snad tahle rasa úplně v zapomnění. (09.10.2011)

Vcelku průměrná podívaná. Ale když přihlédnu k době, kdy to vznikalo, rovná se to skoro malému zázraku, že to film prakticky nepoznamenalo. Někde jsem dokonce slyšel, že jsme byli jednou ze skutečně mála zemí, které nepřerušili svou kinematografickou tvorbu po celou dobu války a po roce 1945 jsme tak měli na co navazovat, kdežto v mnoha státech se filmaři po válce hledali. (22.05.2013)

Těžko spekulovat, jak se točilo v nejtemnější době dvacátého století. Jestli by vůbec bylo vhodné natočit film v duchu bezstarostných prvorepublikových komedií. Když pominu role Hrušinského, který byl jako pitomio bezchybný a Futuristu s Kohoutem, kteří hráli v módu jim vlastním, tak ostatní na mě působili podivně sevřeně. Nejspíš jsem si to jen vsugeroval...ale zbavit se toho dojmu neumím. Odlehčenost Slavínského operetek občas zasvítila, ale jako celek je to hutnější, než by si tak veselý námět zasloužil. Celá zápletka s Bobíkem je v pohodě. Zato milostná linka dělá z Marcely trochu krávu. Ani chemie mezi Baldovou a Benešem není zrovna ohněstrůjná. Bez verbálních ostřelovánek na které jsme byli z předválečných filmů zvyklí, zůstávají jen dialogové fráze. Subjektivně jsem vnímal stopáž delší. Ne protože bych se vysloveně nudil, ale spíš protože jsem se moc nebavil. Beneš se později vypracoval v kvalitního charakterního herce...ale oproti předchozí generaci milovníků, byl jen chabá záplata. Vím, srovnání není úplně fér, bylo to období bouřlivých událostí. I proto tento film vnímám jako bortící se most mezi slavnou érou filmů pro pamětníky a ...tím potom. (07.06.2024)

"Pro nikoho nejsem doma." "Vždyť von taky nikdo nepřijde!" Niekoľkonásobná strata a znovuobjavenie domestifikovanej šelmy psovitej s hmýriacimi sa postavičkami, gradujúcimi vtipnými zápletkami a romantickým happyendom s bozkávacou stmievačkou. "Některé matky jsou hrozně nebezpečné, než se votočíš, jsi ženatej!"  Príbeh nie je žiadne extra terno, herecké obsadenie to ovšem vyvažuje a tak je radosť sledovať moderných mladých ľudí ako módnu návrhárky Smejkalovú a výtvarníka Beneša, blbečka na preplesk v podaní mladého štíhleho Hrušínskeho, ráznu zazobanú tetušku Valentovú, ženbychtivého vypočítavca Marvana, podvodníčka Kreuzmanna, mužného ochrancu žien a psov Peciána alebo kriminálny živel Kohouta. "Život bez rozčilování to je pro mne polévka bez soli." Veľmi nenáročná a pritom pohodová komédia, ktorá pravdepodobne v čase vzniku slúžila na odreagovanie sa od hrôzostrašnej reality mimo kina a nám potvrdzuje, že psíčkarsky ošiaľ nie je len fenoménom dneška. (11.10.2023)

Jeden ztracený pejsek a kolik to způsobilo komplikací a trapasů. Když se čtyřnohý miláček ztratí je to vždycky průših a to se kolem toho nemusí točit žádní podvodníčci a nebo zlodějíčci. Rudolf Hrušínský v roli toho ňoumy s přihlouplým úsměvem, co neustále říkala "tento", byl naprofackování. Takový pitomeček se opravdu těžko hledá. To by musel člověk prstíčkem hrabat. Svatopluk Beneš zahrál svůj tradiční standard. (10.10.2011)