Reklama

Reklama

Brancaleonova armáda

  • Itálie L'armata Brancaleone (více)

Obsahy(1)

Italský barevný film režiséra Maria Monicelliho Brancaleonova armáda, je úsměvným pokusem o parodii dobrodružných rytířských filmů. Již sám název je ironický, protože armáda potulného rytíře Brancaleona se skládá z pětice ubohých venkovánků majících ke všemu, co se vztahuje k vojsku, pěkně daleko. Příběh se odehrává kolem roku 1000 n. l., kdy se tato armáda dala na pochod patrně od Faleri u Viterba a měla dorazit do jakéhosi města Aurokastra, ležícího patrně poblíž Crotone. Cestou prožívá tisíc a jedno dobrodružství. Brancaleone bojuje na turnajích, vyzve na souboj potulného rytíře, zabloudí do města, jehož obyvatelé vymřeli morem, marně ochraňuje počestnost krásné dívky, nakonec dosáhne cíle, ale jen proto, aby upadl i se svou armádou do rukou saracénských pirátů a po nich do zajetí neméně sveřepých křesťanských nepřátel. Nezbývá mu, než se vydat s procesím kajícníků přes moře a tam pokračovat v dobývání nesmrtelné slávy, jak mu přikazuje jeho rytířská čest. K přednostem filmu patří řada dobře postavených komických situací, slovní humor dialogů a vynikající herecké obsazení. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (53)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Vtipná parodie na dobrodružné historické filmy, asi takto jednoduše by se dal označit tento znamenitě pojatý rytířský příběh na typicky monicelliovské téma o různých antihrdinech (viz některé jeho další filmy). Hloboko před legendárním "Monty Pythonem". Snímek je ale hlavně postavený na celkem slušných hereckých výkonech, dobré kameře, nezapomenutelný Brancaleone da Norcia (Vittorio Gassman) jako legendární Don Quijote, který se pouští vždy do beznadějných či předem prohraných soubojů, nebejt tlupy několika spřátelených tuláků-ubožáků, kteří mu vždy pomůžou a ochrání ho před nejhorším, kdo ví, jak by dopadl. Úvodní scéna vesnického masakru, ovšem, jaksi komediálně zahraného, kdy a kde všude teče krev, mě spíš rozesmála, než nějak zaskočila a vyděsila. Asi takto, tímto stylem je ostatně pojat celý tento film. Film jsem viděl už jen s českými titulky, škoda toho původního dabingu, o kterém psal Maxi6 (především od pana Filipovského), ale zas úplně nejhorší to nebylo. I když značná část dialogů byla někým upravena pěkně po svém, tak se roku 1000 n. l. určitě nemluvilo:-) Nicméně, za skvělý humor, některé dobré komické situace, a za již zmíněné herecké obsazení hodnotím vysoko. Televize na film zřejmě už nemá vysílací práva. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Dnes už téměř zapomenutá, přesto velice dobrá parodie na příběhy o udatných rytířích. Tvůrci se nebáli ani ujetých scén (za všechny jmenujme úvodní nájezd germánů) a se scénářem si skutečně vyhráli, proto film působí i dnes docela svěže. Krom skvělých hereckých výkonů musím pochválit vynikající český dabing pánů Brabce a Filipovského ze zlatých dob této herecké disciplíny. Nevidím jediný důvod proč film nedoporučit. 80%. ()

Reklama

esopesokeso 

všechny recenze uživatele

Zaujímavé ako dokáže skoro 50 ročná komédia pobaviť.Žiadné trápnosti, či fekálie dnešných mainstreamových komédii.Dabing je úplne perfektný, dá sa sosnuť.Moje najobľúbenejšie scény boli s tým bojovníkom za svätú zem na tých mostov...,,nevááhej...proč pochybuješ synu??!´´ :DDD ja som sa pri tom skoro zadusil od smiechu a do oči mi vbehli slzy..doslova.Odporúčam. ()

edie sedgwic 

všechny recenze uživatele

Monicelli je jednoznacne kralom talianskej komedie a este k tomu ked obsadi svoje esa ako Vittoria Gassmana, uspech je zaruceny. Dej filmu je zasadeny do obdobia kriziackych vyprav a morovych epidemii, a hoci je film miestami naozaj krvavy a nasilny, atmosfera je velmi odlahcena. Monicelli skratka presne vie, ako zaposobit na divaka a dat mu to, co si ziada. ()

xaver 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně vtipná parodie na rytířské příběhy. Naturalistické snímky z plenění barbarů jsou vystřídány donkichotskými počiny hlavního hrdiny z jeho neuvěřitelně splácanou miniarmádou. Vynikající dabing se projevuje zejména v hláškách jednotlivých hrdinů. V tomto směru je téměř nepřekonatelná postavička Žida Habakuka. Všechno je podáno tak humorně, že "ostré hrany" drastických snímků jsou hned jaksi otupeny a divák se musí smát. Celý film je sérií nápadů a gagů, které prakticky nenechají v klidu bránici diváka. Takže za 5. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (11)

  • Film se z velké části natáčel v Laziu a v lazianské Maremmě: ve Viterbu (dveře sužované vdovy jsou dveře Palazzo Chigi), v Caninu – klášter S. Francesca, kam se Matelda (Catherine Spaak) uchýlí, v Calcatě, ve Fabrice di Roma poblíž opatství Santa Maria di Falerii, v Nepi poblíž akvaduktu (úvodní scéna nájezdníků) a hradu Borgia, ve Vitorchianu (město, které vyplenili a kde se rozšířil mor), v tufovém lomu ve Valentanu – setkání se svatým mnichem Zenonem (Enrico Maria Salerno), ve Vulci (Ponte del Diavolo a hrad Abbadia), v Tuscanii (u krypty kostela San Pietro), u věže Chia (scény z tábora jezdců a smrti Abakuka), v Civita Castellana u Torre Chiavello poblíž Monte Soratte (souboj Brancaleoneho a Teofilatta dei Leonzi), v bukovém lese Monte Cimino (setkání s Mateldou), u Civita di Bagnoregio v údolí calanchi, v oblastech u sopečných jezer Vico (přistání lodi, Mateldina koupel) a Bolsena, u Capodimonte a v Toskánsku v oblasti Val d'Orcia a Crete Senesi. Scéna Aurocastro se natáčela v kalábrijské vesnici Le Castella, která se nachází poblíž Capo Rizzuto, zatímco úvodní scéna klání pod umbrijskou vesnicí Casteldilago. (classic)
  • Kostýmy a všechny scény natáčené v exteriérech, které navrhl Piero Gherardi, představovaly nové prostředí oproti těm, které byly do té doby známé z filmů s touto tematikou. (classic)
  • Režisér Mario Monicelli uvedl, že nápad na film dostal, když v dílnách Cinecittà náhodou uviděl několik scén z filmu Luigiho Malerby a Antonia Marchiho Donne e soldati z roku 1954, který byl v té době ještě ve střižně. (classic)

Reklama

Reklama