Poslední mohykán

Napoleon, diktátor, tyran alias Bořivoj Kohout alias poslední mohykán alias Jaroslav Marvan, který je při věšení obrazu schopen zaměstnat celou rodinu a způsobit jim lehká zranění. Všechny postaví do latě a nesnese jakýkoli odpor. Bojí se ho nejen děti, ale i jeho vlastní žena: „Všechny nás pobije!“ Najde se někdo, kdo tohoto despotu napraví? Ale ano, najde. Vždyť je to komedie. A skvělá. A Jaroslav Marvan je prostě borec (a dokonce se nebojí ani lvů). (18.04.2010)

Svobodova úspěšná divadelní hra Poslední muž patřila po dlouhá desetiletí k výrazným charakterovým inscenacím mnoha pražských i oblastních scén a v raném období zvukové kinematografie získala dokonce jméno a tvář Hugo Haase, který titulní postavu domácího diktátora pojal v osobitém ironizujícím stylu. Slavínského poválečná aktualizovaná verze podobný, jakýsi třetí rozměr, už postrádá a na jeho místo jsou dosazeny atributy bláznivé situační komedie. Tu vytváří nejen existence Kohoutova venkovského dvojníka, vlastního bratra, ale také podívaná v cirkuse a následná hospitalizace hlavního hrdiny v blázinci. Specifické ztvárnění diktátorského otce rodiny, nyní zámožného starožitníka, filmu poskytuje především temperamentní herecký výkon Jaroslava Marvana, docházejícího po plodných letech druhých houslí (nejen) po Burianově boku k té roli, která skutečně nabízela široký rejstřík komického potenciálu i charakterových proměn. Naprosto nečekaným a svým způsobem unikátním je zde zjevení Soni Červené, budoucí světoznámé operní pěvkyně, která tu na sebe upozornila v jiné, ryze činoherní poloze. Jen stěží by tehdy někdo ze zúčastněných předpokládal, že se onen filmový mohykán stane skutečným mohykánem klasické veselohry v podobě, jakou realizoval Slavínský a další mohykáni české kinematografie. (03.10.2008)

Další klasické a nezapomenutelné dílo naší kinematografie, především pro strhující výkon Jaroslava Marvana, který si v tomto snímku zahrál dvojroli bratrů Kohoutových. V jedné roli hraje diktátora své rodiny, která skáče, jak on píská. Neposlouchá ani svou ženu, ani své děti, pouze střílí rozkazy od rána do večera, "to je bez debat". V druhé roli hraje srdečného, věčně rozesmátého pana lesního. Náhoda jednou "otci-diktátorovi" umožní, aby se podíval, jak jeho rodina žije, když není doma, a tento pohled do zrcadla není příjemný. Velmi příjemná a vtipná komedie. (29.12.2008)

Sice je to krásná klasika, ale Poslední muž s Hugem Haasem se mi líbí přecejen o dost víc. V "mohykánovi" mě otravují některé přehnané scény, např. ve lví kleci, v blázinci. Zadní projekce je v tomto filmu ještě nepovedenější než obvykle. Ovšem Jaroslav Marvan dává do své role všechno a některé hlášky jsou prostě famózní. (30.10.2005)

Až na pár scén, ktoré tam byť nemuseli a hraničili s trápnosťou, ako zatĺkanie klinca, celkom slušná zábava. Despota, Napoleon, bručoun, diktátor je postava nepríjemná, ktorú by sme najradšej poslali do blázinca, ale aj smiešna a zábavná. Na slabšie štyri hviezdy to vytiahol, spolu so sympatickými dcérami a nádejným zaťom. (16.01.2016)