Přítelkyně pana ministra

Ľudia ju totiž začali vnímať ako príliš nemecky orientovanú. Počas vojny natočila jeden nemecký film a po vojne bola zatknutá a obvinená pre nemeckú kolaboráciu ale pre nedostatok dôkazov ju prepustili. Aj keď koketovala s Nemcami, niektoré udalosti jej boli pripisované neprávom (napríklad románik s ríšskym protektorom K.H. Frankom, ale čisté svedomie ani tu nemala). Po vojne, keď bola zatvorená pre kolaboráciu zase pre zmenu udávala svojich hereckých kolegov. Dochovali sa dokumenty podľa ktorých mala pomer s Goebelsom a pracovala pre gestapo. Nakoniec ušla s vlasti do Anglicka, na Maltu a nakoniec do Kanady. (21.01.2016)

Tahle komedie mě bere za srdce už kvůli tomu, že v sestavě Setlerů zpíval náš rodinný přítel Oldřich Kovář, na něhož si jako malý kluk moc dobře pamatuji. Trošku zidealizovaná je postava pana ministra, tak takového jsme tu za skoro třicet let tohoto režimu neměli. Ale jinak je film zasazen jednou věčnou myšlenkou, že totiž vědomí, že je někdo známý (nebo doklonce milencem) někoho tam nahoře, může dotyčnému změnit život, ať v dobrém nebo zlém. Mně se Nový a Mandlová v této komedii jako dvojice zdála podařenější než v Kristiánovi, kde byla Mandlová místy příliš unylá. Dobře jsme si tu také mohli všimnout, že Adina byla o půl hlavy vyšší než Nový. A Oči tmavohnědé - tu písničku si rád broukám. Otec Paul byl mimochodem jen o rok starší než syn Nový... A ještě faktická poznámka k pojmu "přítelkyně". Když se tu v devadesátých letech tento nepěkný pojem zavedl namísto "milý, milenec, partner" apod., dost mě to dráždilo a i dnes mám pocit, že je to pojem vzniklý dost nepěkně z anglismu "girlfriend". A pak jsem si uvědomil, že ve vyšších vrstvách se tohoto výrazu používalo už za 1. republiky. Tedy ovšem jen pro hoch společnost. (18.02.2018)

Háv zamilované komedie slouží k podpoře protektorátního vlasteneckého konzervativismu. Podnikatel dá přednost vinárně s moravskou cimbálovkou (třebaže poněkud operetnější a jazzující) před kosmopolitním barem. Žena má být oporou manžela, starat se o rodinu a děti, být skromná (tak jak ji představuje Zdena Baldová). Ačkoliv se s ideologickým vyzněním filmu neztotožňuji, funguje, pro mě hlavně díky jako vždy bezkonkurenčnímu Kreuzmannovi a právě vzpomenutou dlouhou sekvencí v pražském sklípku. (04.12.2010)

Rutinně natočená konverzační komedie ze zlaté protektorátní éry českého filmu ( nacisté filmová studia štědře podporovali a v té době ještě měli z čeho ). Se skutečným životem neměly tyhle salonní projekty nikdy nic společného, ale to je koneckonců podstatou úspěchu filmových projektů i dnes...Na přijatelnou úroveň povznáší tenhle film ironický nadhled Adiny Mandlové a herecká profesionalita J. Marvana. Celkový dojem 50 %. (18.05.2007)

Překvapivě jedna z těch nudnějších romantik naší předválečné éry opět variující provařené téma klepu nabývajícího celospolečenských rozměrů. Oldřich hraje svůj zaběhlý standard a Adina je sice náramně milá, půvabná a roztomilá, ale od doby, co mě úplně odzbrojila v Šťastnou cestu, mám mnohem raději její melancholičtější, psychologičtější podobu. Slavínského tvorba evidentně jde nejspíš nějak mimo mě. (05.01.2012)