Cesta

Naprosto jasné poselství, které je zřejmé i po tolika letech. Střet dvou kultur, civilizací, světů, ono to vyjde vlastně nastejno. Na jedné straně bezstarostný, městský život, na straně druhé, nádherná, divoká a nespoutaná příroda. Je jen na Vás, na jakou stranu se dáte a jaký život budete žít. Zní to velmi jednoduše, ale realita bývá mnohdy jiná. Poslední scéna to vystihuje naprosto přesně..... (22.03.2015)

Zvláštny, sčasti kontroverzný film. Úplne by postačila aj jednoduchá zápletka o hľadaní cesty zpäť z buša do civilizácie. Tvorcovia sa ale snažili o filozofický presah a ten to miestami dokafral. Prirovnávať divočinu k nahote a bezstrarosnosti a civilizáciu k brutalite, nude a bezzmyselnosti je scestné. Nepochopil som ten úvod, kde otec rodiny si vyšiel na výlet a potom začal ostreľovať vlastné deti, aby sa následne odbachol sám. Pod spracovanie sa podpísala aj nízkorozpočtovosť. Nadhodnotený film. (25.03.2019)

Pěší road movie o návratu dvou sourozenců zanechaných uprostřed australské buše do civilizace. A je takový návrat vůbec možný? Zvlášť, když je cesta dlouhá. Krásná Jenny Agutter (kterou režisér neváhal svléknout a pak dlouze zabírat při koupeli) a režisérův syn Luc se totiž na téhle pouti samozřejmě změní. Výborná kamera maluje poetické obrazy, k tomu hraje skvělá hudba Johna Barryho, prostě paráda! (14.07.2008)

Zo všetkých filmových tém mi príde pokrytectvo  návratu človeka k prírode asi najvziadlenejšie. V akomkoľvek prevedení je tá myšlienka skrátka stupídna. V tomto prípade sa ale prikláňam k vyššiemu hodnoteniu, pretože ma to nenudilo, aj keď je to lyrický, nedejový film. Pretože nie pomalé, ale tiché filmy sú skutočná nuda! Walkabout je krásne natočený (z dnešného pohľadu ako taký surovejší Malick), plný krásnej hudby a krásnej herečky. Ani s ním netreba súhlasiť. (23.01.2022)

Přirozenost, kterou člověk ztratil a už nikdy nedokázal získat zpět. Značně alegorický film o zdech, které si moderní člověk kolem sebe vystavěl. O neschopnosti pochopit. O volnosti, která byla jen pocitem a nebyla uchopena včas. Pokud vám připadá, že melu, tak je to proto, protože tenhle film je zvláštní. Doopravdy mě vadily určité prvky filmového jazyka, jako zastavování záběru, opakování momentů, zvukové abnormality. Vyrušovalo mě to (ale netuším, jak by film vypadal bez toho). Na druhou stranu výborné ve více ohledech. Záběr na dospívající dívku a malého chlapce, ztracené v divočině a kráčející australskou pouští ve školních uniformách a v polobotkách, přičemž dívčina hlavní starost je, aby si chlapec nic neroztrhl nebo se nezamazal ... uznejte, že to je dost originální prvek. Kontrast s mladým Aborigenem, díky kterému přežijí a se kterým si zprvu vůbec nerozumí. Krásné (až dokumentární) záběry australské přírody - lov klokanů, plavání v jezírku - a do toho abstraktní scény (děj doplňovaný zdánlivě nesouvisejícími střípky). Ono to celé asi funguje a já uznávám, že jako celek je to výborné, jen si musím na něco podobného zvyknout. Jo a samozřejmě hudba Johna Barryho. ■ P.S. Nemáte pocit, že nás moderní společnost deformuje a měli bychom utéci, dokud je čas? ■ Po druhém vidění se mi skoro chce zvednout hodnocení, protože tenhle film je doopravdy podmanivý a nejde mi ho dostat z hlavy. ■ Po třetím vidění jsem hodnocení zvedl. (19.08.2011)