Reklama

Reklama

Komedie o radostech a starostech venkovského papírníka.  Venkovského papírníka Cyrila Putičku přemluví jeho dospělé děti, aby prodal živnost a přestěhoval se za nimi do Prahy. Po velkém naléhání Putička souhlasí. Jenže neumí odpočívat a v luxusním pražském bytě se nudí. Jednoho dne se proto rozhodne najít si práci v papírnictví - třeba i bez platu. Do oka mu padne čerstvě otevřený obchůdek mladé vdovy Jarmily Valentové. Musí se jí skoro vnutit, aby u ní mohl nastoupit jako příručí. Rezignované majitelce nejen pomůže přivést obchod opět k prosperitě, ale vrátí jí i smysl života…
Veselohru o radostech a strastech malého živnostníka natočil v polovině protektorátního období režisér Vladimír Slavínský. Do hlavní role si vybral Vlastu Buriana, který zde opět zazářil - a to i přes nezvykle umírněný herecký projev. Král komiků si neodpustil jedno své parádní číslo - souboj s rozkládacím žehlicím prknem, což je variace na jeho slavný řecko-římský zápas se židlí. Po jeho boku si zahrála Zita Kabátová, v rolích dětí pak Věra Ferbasová, Raoul Schránil a Antonín Streit. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (157)

RHK 

všechny recenze uživatele

"Papír to je skvělá branže." Výborná Slavinského (tragi-) komedie a moralita, v hlavní roli s otcem rodiny drobným papírníkem Putičkou. Pro mne se stalo Zlaté dno hodně příjemným překvapením. Natočeno v temné době německé okupace a heydrichiády je přesto oslavou pracovitého českého podnikatele i rodinné pospolitosti. Velmi civilně a ukázněně hrající Burian (místo krále komiků se zde objevuje všech prodavačů král), k němu Ferbasová, Kabátová, Schránil, Marvan a "stařičký doktor" Filipovský (který hrál jen o 3 roky dříve snaživého gymnazistu Mazánka) - to bylo ve své době i špičkové herecké obsazení. A pro Buriana byl tento film bohužel jeho labutí písní, dále ho už čekal na dlouhou dobu jen postupný pád a kruté ponížení za údajnou ale neprokázanou kolaboraci. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=9T49JVoayhI ()

cariada 

všechny recenze uživatele

Do téhle komedie se už Burian hodil víc ,přesto bych si tam stejně jako ve filmu Ryba na suchu dovedl víc představit Jindřicha Plachtu. Ten měl na tyhle role prostě povahu či náturu nevím jak to přesně specifikovat. Ano jak je tu již uvedeno je to spíš moralita o tom ,že řemeslo má "zlaté dno". Za zmínku určitě stojí Zita Kabátová ,které to jako vždy velice sluší. ()

Reklama

sigf07 

všechny recenze uživatele

Neříkám, že jde o nejlepší Burianův film, ale řadím jej mezi své nejoblíbenější. Přímo z něj sálá příjemná, bezstarostná atmosféra, což může být při pohledu na rok vzniku pro někoho mírně zarážející. Skutečností zůstává, že nacisté za okupace upřednostňovali podobně laděné komedie, které dávali lidem alespoň na chvíli zapomenout na krutou realitu, v níž žili. Burian, Věra Ferbasová a Raoul Schránil svou práci odvedli skvěle a příběh o naplnění "amerického snu v českém měřítku" laskavého papírníka Putičky řadím, přes paradoxní okolnosti vzniku, mezi klenoty českého filmu. ()

lena60 

všechny recenze uživatele

Jak já ten krámek s papírenskými potřebami panu Cyrilu Putičkovi záviděla! Před očima se v příběhu takřka pohádkovém aspoň na chvíli plnil můj dětský sen prodávat v papírnictví. A navíc to úžasné morální poselství filmu! Byly to ale tenkrát časy. Těžko si v dnešní době představit, že by někdo z pohodlné a bezstarostné zahálky onemocněl :-) ()

GMVajgl 

všechny recenze uživatele

Tenhle film je trochu prostomyslný a místy zastaralý, ale obsahuje ušlechtilé vzory - pracovitost, svědomitost a podnikavost, což se dnes málokdy vidí. Nejvíce mě uchvátila ukázka na youtube, která v podstatě školí obchodníka v jednání se zákazníkem. Zbytek filmu už je spíš jen omáčka. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (7)

  • Pri rozhovore Cyril (Vlasta Burian) pýta doktora (František Filipovský), koľko má rokov. Ten mu odpovedá, že o 10 viac než on. V skutočnosti mal Burian v čase natáčania 51 rokov, kým Filipovský len 35. Filipovský bol ale maskovaný tak, aby vyzeral na viac než 60. (J.J.1972)
  • Zlaté dno vyznačuje přeryv několika skvělých hereckých kariér. Vlasta Burian dostal další filmovou roli až v roce 1950, Věra Ferbasová v roce 1957. Zita Kabátová si po krátké pauze zahrála ještě v jednom českém a dvou německých filmech (vše 1944), další role však přišla až 1969. Ač ve své „druhé kariéře“ ztvárnily obě dámy ještě řadu postav a Burian dokonce jednu ze svých nejlepších (Byl jednou jeden král, 1954), na výsluní se žádná z těchto prvořadých filmových hvězd už nevrátila. Antonín Streit, jenž ztvárnil jednoho z Burianových synů, po Zlatém dnu už nikdy ve filmu nehrál. (Adam Bernau)

Reklama

Reklama