Reklama

Reklama

Komedie o radostech a starostech venkovského papírníka.  Venkovského papírníka Cyrila Putičku přemluví jeho dospělé děti, aby prodal živnost a přestěhoval se za nimi do Prahy. Po velkém naléhání Putička souhlasí. Jenže neumí odpočívat a v luxusním pražském bytě se nudí. Jednoho dne se proto rozhodne najít si práci v papírnictví - třeba i bez platu. Do oka mu padne čerstvě otevřený obchůdek mladé vdovy Jarmily Valentové. Musí se jí skoro vnutit, aby u ní mohl nastoupit jako příručí. Rezignované majitelce nejen pomůže přivést obchod opět k prosperitě, ale vrátí jí i smysl života…
Veselohru o radostech a strastech malého živnostníka natočil v polovině protektorátního období režisér Vladimír Slavínský. Do hlavní role si vybral Vlastu Buriana, který zde opět zazářil - a to i přes nezvykle umírněný herecký projev. Král komiků si neodpustil jedno své parádní číslo - souboj s rozkládacím žehlicím prknem, což je variace na jeho slavný řecko-římský zápas se židlí. Po jeho boku si zahrála Zita Kabátová, v rolích dětí pak Věra Ferbasová, Raoul Schránil a Antonín Streit. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (156)

Hawaj 

všechny recenze uživatele

Tak už jsem pochopil, že sem to nikdy neviděl. Tadle óda na podnikání a živnostníky se komančům do krámu rozhodně nehodila. :) Burian je zde perfektní jenom škoda, že celek vyzníva spíš jak moralizující podnikatelská agitka než dobrá komedie. Rozhodně mě zaujala velmi pěkná výprava, dost jiná od ostatních starejch filmů. ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Průměrný film, kde lze obdivovat především snahu o nevážnost a pokus o humor ve velmi těžké době, kdy lidem zrovna do smíchu nebylo. Ale ani tento film není nejen podle mého komedie, spíše odlehčenou fotmou moralizuje. Příběh je jednoduchý a přímočarý, každý další krok vývoje lze úspěšně předpokládat. Každopádně se jedná o stravitelný odpočinkový film s nezvykle vážnou rolí Věry Ferbasové. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Při sledování tohoto díla mě napadl protismyslný termín vážná komedie. Film jakoby se viditelně diferencoval do dvou vzájemně se prostupujících pásem: tradičně komediálního (vrcholem je číslo se žehlícím prknem nebo konverzační scény kolem Konstantiných zásnub) a vážných (většinová část filmu i jeho obsahu). Oproti tradičnímu spádu českého filmu té doby má DNO neobvykle rychlý spád, značnou úsečností - u Buriana neobvyklou - se vyznačuje i pojetí Putičkovy postavy. Oslava lidí zlatého středu i jejich sociálního cítění, která je včleněna do jakéhosi druhého plánu díla, má svým latentním vlasteneckým laděním i zřejmý protinacistický ráz. Zita Kabátová je stejněkvalitní Burianovou partnerkou jako Jaroslav Marvan; neobvyklu a dobře zvládnutou kreací je i Filipovského stárnoucí lékař (Filipovskému bylo v té době 36 let a od natočení CESTY DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE nebo ŠKOLY ZÁKLAD ŽIVOTA uplynuly poupouhé tři roky). Optimismus, který se může dnes jevit jako nadnesený a agitačně prvoplánový, je zřejmou reakcí na ponurou atmosféru protektorátu; film, realizovaný během 35 natáčecích dnů, záměrem, námětem, scénářem i vlastní výrobou spadá do druhé heydrichiády a hrůzy, která přetrvala minimálně do stalingradské katastrofy nacistických vojsk v zimě 1943. Do prvních českých obětí v prvních plynových komorách osvětimského (osvěčimského) komplexu koncentračních táborů na podzim 1942. Optimismus, víra, naděje, oslava pozitivních stránek bojovného plebejského češství, evokace stále snověji působící pozitivně nostalgické demokratické prvorepublikové atmosféry jsou v přímém kontrastu s vnucenou dvojjazyčností titulků i obchodních štítů a nápisů; jinak řečeno, je to velmi zvláštní protektorátní prvorepublikánství. Pozoruhodnost a ojedinělost tohoto díla ve filmografii nejen Burianově, ale i Slavínského, je zřejmá. A nepřehlédnutelná. Tuto působivost si tento film zachovává i dnes. Napříč diváckými generacemi. ()

domirovec 

všechny recenze uživatele

Skvělý film, který je více než skvělá komedie (což je taky) spíše taková moralita o tom, jak v životě jaksi uspět?.. Co já vím, každopádně já to tak pochopil a velmi mě to bavilo. Vynikající Burian v roli Cyrila Putičky, jeho úžasní, ovšem vcelku i docela otravní synové a dcerka, Schránil (do něj bych to ani neřekl) a Streit s Ferbasovou, milý soused-prodavač-majitel obchůdku Marvan byl skvělý a Kabátová byla (jako vždy) naprosto k sežrání. A nehledě na to, v jaké době žijeme, tenhle film a ponaučení z něho plynoucí nikdy nezestárnou a nepřestanou být jakýmsi záhadným způsobem ''aktuální''. Bomba a jedna z nejlepších Burianovek. 5/5 ()

zolo23 

všechny recenze uživatele

Čím som starší, tým viac prichádzam na chuť starým dobrým českým filmom. Samozrejme ,alebo väčšinou tým kde hlavnú úlohu stvárnil Vlasta Burian. Zlaté dno nepatrí medzi tie najznámejšie Burianove filmy, ale mňa si získal najmä svojim jednoduchým a prostým príbehom.A stará pravda na záver...Každý rodič by sa mal v živote o svoje deti postarať nech sú akékoľvek. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (7)

  • Pri rozhovore Cyril (Vlasta Burian) pýta doktora (František Filipovský), koľko má rokov. Ten mu odpovedá, že o 10 viac než on. V skutočnosti mal Burian v čase natáčania 51 rokov, kým Filipovský len 35. Filipovský bol ale maskovaný tak, aby vyzeral na viac než 60. (J.J.1972)
  • Zlaté dno vyznačuje přeryv několika skvělých hereckých kariér. Vlasta Burian dostal další filmovou roli až v roce 1950, Věra Ferbasová v roce 1957. Zita Kabátová si po krátké pauze zahrála ještě v jednom českém a dvou německých filmech (vše 1944), další role však přišla až 1969. Ač ve své „druhé kariéře“ ztvárnily obě dámy ještě řadu postav a Burian dokonce jednu ze svých nejlepších (Byl jednou jeden král, 1954), na výsluní se žádná z těchto prvořadých filmových hvězd už nevrátila. Antonín Streit, jenž ztvárnil jednoho z Burianových synů, po Zlatém dnu už nikdy ve filmu nehrál. (Adam Bernau)
  • Jedná se o poslední film herce Antonína Streita, který se po skončení natáčení věnoval zemědělství. (M.B)

Reklama

Reklama