Zlaté dno

Zlaté dno není určitě žádné dno, ale zlato to také žádné není. Je až příliš zkratkovité, nikterak důsledné a přespříliš roztříštěné. U hereckého ansámblu navíc mrzí, že výkony jsou dost strohé a postavy nepříliš prokreslené, až někdy zbytečně dlouze karikaturistické (viz Burianovy přeřeky). Ničemu nenapomáhají ani strojené dialogy a často rušivá hudba v pozadí. Jestli něčemu ale přiznávám nadčasovost, tak zřejmě v případě mouder, jež by se v dnešní době vítala o to více. Kdyby však zábava hrozila po celou dobu stopáže, asi bych nedodělky odpustil, ale takhle bohužel. (14.03.2023)

Komedie s hlubším podtextem, která by občas mohla býti poučením i pro dnešní mladou, ambiciózní generaci. Jistě je poněkud idealizovaná, naivní, ale v podstatě pravdivá. Burian se zde předvedl v jiném světle, spíše komornější herectví, ale šlo mu to krásně. Kabátová byla nádherná ženská. Za mne plný počet. (01.01.2020)

Průměrný film, kde lze obdivovat především snahu o nevážnost a pokus o humor ve velmi těžké době, kdy lidem zrovna do smíchu nebylo. Ale ani tento film není nejen podle mého komedie, spíše odlehčenou fotmou moralizuje. Příběh je jednoduchý a přímočarý, každý další krok vývoje lze úspěšně předpokládat. Každopádně se jedná o stravitelný odpočinkový film s nezvykle vážnou rolí Věry Ferbasové. (26.09.2012)

Viděno jednou v dětství, kdy na mě film – co si vybavuji – hluboce zapůsobil, a podruhé až nyní. Je to přeslazené a někdy až pitomě zkratkovité a nevěrohodné („Tati, ty chceš pracovat? Tak už nás nikdy neuvidíš!“ A jak řekli, tak udělali.), ale zároveň velmi lidské, hřejivé a místy dojemné. A k tomu, jako pozornost, dáreček v podobě nádherné Zity Kabátové. Budu se vracet znovu a rád. (13.05.2020)

Jo, Zlaté dno je, holt, zlaté dno, o tom přesvědčí sám Vlasta Burian alias papírník Cyril Putička své dva syny i dceru. To, co Burian nedotáhl se Zitou Kabátovou v Přednostovi stanice, tak dotáhl tady:-) Néé, opravdu, hráli spolu jen ve třech filmech (mj. ještě v Provdám svou ženu) a v tomto s ní nakonec sehrál manželský pár, i když z jeho strany to byl nejprve hodně nesmělý až dětinský výkon, tak přesto byl jako amant okouzlující. Burian podal vskutku umírněný a krotký herecký výkon tak trochu víc ve prospěch celku, jeho proměna byla znát, byl víc lidský, vážný a nehrál jen na sebe. Mentorování a moralizování bylo slyšet na každém kroku. Scéna vypravěče pánských anekdot na svatebním večírku nebo ta trošku delší pasáž s univerzálním žehlicím prknem byly ve filmu asi ty nejlepší. Poslední protektorátní film Krále komiků. Ale také jeden z těch lepších a umělecky zdařilejších od režiséra Slavínského, v němž opět hrála Věra Ferbasová ( Konstantina-dcera Putičky), kterou de facto objevil a byla jeho dvorní herečkou, a v němž si zahrálo i neobvykle dost menších dětí.. (26.12.2007)