Režie:
Ladislav SmoljakHrají:
Jaroslav Weigel, Jan Kašpar, Ladislav Smoljak, Pavel Vondruška, Genadij Rumlena, Robert BártaObsahy(1)
Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že " jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít." (oficiální text distributora)
(více)Recenze (199)
Jedno z mých nejoblíbenějších představení Divadla Járy Cimrmana. Hra o blanických rytířích byla zábavná - ať již šlo o souboj na meče, jeskyňku či mučení, bavil jsem se a musím uznat, že i konec měl dobrou a vtipnou pointu. Seminář nebyl dlouhý, ale patřil k těm podařenějším. Zásluhu na tom má hlavně ukázka loutkové hry, která je tím nejlepším, co může DJC nabídnout. ()
Pro mě jedna z nejlepších her. Tentokrát bez Svěráka, ale svoji obrovskou kvalitu to neztratilo. Seminář byl sice kratší, ale o to byl větší prostor pro povedené loutkové divadlo a nezapomenutelnou scénku v nitru hory Blaník. Horní hranice* * * *. Po dalším zhlédnutí shledávám tento díl jednoznačně nejvtipnějším ze všech. ()
Hodně věcí odpovídá začátku devadesátých let a náhle možnosti od plic se vyjádřit k zakázaným tématům socialismu. Bohužel tyhle věci dost zestárly. Naopak fóry s jezinkami, souboj na meče a spousta dalšího funguje pořád stejně dobře. V porovnání třeba se Severním pólem je to slabší, ale pořád jsou to Cimrmani. ()
Snad všechno z plodného scénáristického pera dua Smoljak-Svěrák stalo se již, anebo se jenom stane, zlidověnou klasikou, která bude ještě velice dlouho, ne-li navždy (doufejme), parafrázovaná v slovním projevu nejedného fanouška DJC při pivku v hospodě, ale nejen tam.. Sám jsem, při svém vlastním výzkumu problematiky J.C. zjistil, že prakticky není životní situace, na kterou by nebylo možné aplikovat adekvátní výňatek z některého díla výšezmiňovaného tvůrčího dua parafrázující danou vzniklou situaci. Toto jenom dokazuje, že nejlepší hry píše sám život a že pánové Smoljak a Svěrák jsou jeho geniálními pozorovateli, kteří zvládají své životní zkušenosti bezbolestně, citlivo a s jakýmsi laskavým humorem přenést do svých krásných a vtipných her. Děkuji Vám, pánové.. Avšak bavíme li se o hodnocení jednotlivých snímků, kde ne každá hra splnila mé očekávání, tady dle mého názoru nesaháme k metám nejvyšším, jelikož osobně považuji hru Blaník, bavíme li se pořád v rovině fenomenálního potenciálu autorů, za pouhý lepší průměr v jejich kolekci her o proslulém českém Vídeňákovi.. ()
My Slováci (vraj) máme svoju samostatnú horu - Sitno. Neuveriteľne vtipným spôsobom priblížené dejiny prehratých bitiek českého národa. Perfektne poskladaná scéna. V konečnom dôsledku DJC - keď ma ich predstavenie nadchlo viac, ako seminár. V tomto dieli bol pre mňa kráľom Ladislav Smoljak - čo výstup - to replika na popukanie (od smiechu). "Veverko .. tebe to bolí a chceš nás nasrat." "Veverko...já Tě mám rád". "Ale pane Smile, vždyť víte, že je to tu zakázaný!" "Ale né, já Tě mám rád jako chlap chlapa". "No právě!" A ak chcete vedieť, ako vzniklo pomenovanie Václavského námestia, tu je to "správne" vysvetlenie. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (8)
- Červen 1989 - Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák čtou členům souboru text nové hry Blaník, kolegové nevěří, že to schvalovací komise „pustí“, tuto otázku nakonec nemusí díky sametové revoluci řešit. (POMO)
- Na počátku 90. let krátce hrával postavu Smila i Andrej Krob, který dříve ze souboru kvůli svému kádrovému profilu odešel. V roce 1993 však zase divadlo z časových důvodu opustil. (mnaucz)
- Původní seminář vypadal jinak jak tvrdí Zdeněk Svěrák: „Blaník jsme napsali před revolucí, seminář až po. V semináři jsme měli některé věci, které bychom tam dříve nedali; třeba o perestrojce v Sovětském svazu nebo o totalitě. Na zkoušku se přišel podívat Andrej Krob a povídá: ,Kluci, tohle vám nesluší.‘ Vycítil, že to nepotřebujeme. A tak jsme to vyndali.“ (mnaucz)
Reklama