Kulový blesk

Lidský druh humoru a různorodé postavičky, které tvoří vtipné kontrasty, ale přesto působí naprosto realisticky (s podobnými charaktery se určitě setkáme i ve skutečném životě). Kde jsou ty časy, kdy se točily takové české komedie? Je zajímavé, že u tohoto filmu jsem si poprvé uvědomila, že mi to vlastně svou poetikou a lidským prvkem připomíná některé japonské filmy... Bohužel u nás už se podobné nápadité a "lidské" filmy netočí, což je obrovská škoda. Chtělo by to další takovou výjimečnou scénáristickou dvojici jakými byli Smoljak+Svěrák. ~(4,2★)~ (22.11.2020)

No cekal jsem trosku vic, ale rozhodne nadprumer. Ve filmu nechybi skvely hlasky a originalni a vtipny napady, i samotnej napad na stehovaci akci je fajn, ale problem je, ze krome tohohle, je celej film takovej dost jednoduchej a krapet prazdnej. Na druhou stranu, tech 80 minut utece, ze ani clovek nevi jak. A dale je tu skutecne hvezdne obsazeni, jen krapet zamrzi, ze se dej hlavne zameruje na Abrhama, treba Sverak nebo Smoljak si vetsi pozornost zaslouzi. Taky mohlo bejt ve filmu vic problemu se stehovanim, takle to az na par zadrhelu jede docela bez problemu, ale i pres tu kritiku jsem se dobre bavil. (26.08.2007)

„To je pěkná půdička... Tady se mi to bude věšet.“ Smoljak jako debutant, Podskalský už jako ostřílený režisér (ve skutečnosti mu hlavně kryl záda). Směna tuctu bytů, jemný humor, lidská pomíjivost, nostalgie. Velmi lidské, kdo by neznal (a vlastně nechtěl znát) téma stěhování a problémů s ním spjatých, herecky samozřejmě nadmíru dobré, ale scénáristicky mi Smoljak jindy sedl víc!! (10.05.2013)

Vynikající Smoljak v roli spojky nám předkládá nostalgickou komedii s hlubokým podtextem. Dotýká se témat jako „čecháčství“, zvýrazňuje nesmysly komunistického režimu - směna bytů - a vše dokresluje neotřelými, dnes možná kultovními humornými scénami. Pohodlně se usaďte, na druhou kolej přijede osobní vlak z Vizovic, a navíc za čtyři minuty začne největší stěhovací akce všech dob. (25.07.2012)

Když se herecká elita pustí do hromádné stěhovací monstrakce pod taktovkou nejlepší autorské dvojice v historii českého filmu, nemůže to dopadnout jinak než výborně. Všechno šlape jako hodinky, každá z postav tu má své místo, skvělou scénu nebo hlášku (většinou obojí) a současně zručně přihrává Abrhámovi, který s podporou Hrušínského coby stratéga Radosty, svým osobitým projevem vytváří v psychologovi Kotkovi první ze svých dvou nezapomenutelných svěrákovských rolí. I při reprízách stále výborná zábava a právem jeden z hitů sedmdesátých let. I když Máňa říkala, že to není směroplatný a Klabouch trval na svým uhlí (08.10.2011)