Vrchní, prchni!

Pre pokoj v duši som si túto málo podarenú komédiu pozrel ešte raz, aby som môjmu komentáru vtisol pečať objektívnosti. Námet, časť scenára a Uhlířova hudba sa určite vydarili. Abrháma vo všeobecnosti nepovažujem za dobrého herca a komická úloha to ešte zvýraznila. Český divák dokáže oceniť filmové hlášky. Niekoľko výborných je aj v tomto filme a keďže ich nie je nadbytok, opakujú ich fanúšikovia do omrzenia. Ja zasa do omrzenia musím opakovať môj dojem z Burianových filmov - Burian výborný, ostatní trápni. Obdobne aj tu okrem pár zľudovených hlášok a niekoľkých výstupov Zdeňka Svěráka civí na človeka prázdnota a trápnosť. Je predsa niečo úplne iné smiať sa na Keystonských policajtoch v nemých groteskách, ako pociťovať trápnosť chvíle pri masovom behu čašníkov. Rešpektujem však názor väčšiny, aj keď je výrazne odlišný od môjho. (27.10.2012)

„Ale ostřekovače vám přece nemusí hlásit, vždyť to vidíte i sám, ne?“ Nevidím jediný dôvod, prečo tomu nedať plných 5*. I po desaťročiach dokonalá pecka. Máte skvelé filmy, v ktorých ale je napr. 10-minútová zbytočná dejová odbočka, bez ktorej by to bolo lepšie a ktorá je taká nudná, že s čistým svedomím nemôžete dať 5*. U Vrchní, prchni! nič také. Nie je v ňom nič navyše. Všetko, čo tu má byť, tu je. A nie je tu nič, čo tu nemá byť. Dokonca aj veci, ktoré sú zdanlivo len také neškodné srandičky, majú svoje opodstatnenie (rozprávka o prasati v žite). Scenár je úžasný, plný absolútne božích hlášok a famóznych dialógov. Postavy sú uveriteľné. Jednotlivé scény už kultovejšie byť nemohli. Logické chyby si všimnete až pri tridsiatej repríze (prečo, keď za ním všetci utekali, si nikto nezapamätal ŠPZ vozidla? Ako mohli na svadbe súhlasiť s platbou vopred, kedy nevedeli, kto čo zje a vypije?). Do dokonalosti (a k piatej hviezde) to potom ruka v ruke dovádza dokonalý Abrhám (ale aj ostatní sú skvelí), geniálna Uhlířova pesnička, fantastická atmosféra starého pražského Žižkova a zaujalo ma, že je to prísne realistické; približne takto nejako by to prebiehalo, ak by sa nejaký chlap rozhodol stať s falošným čašníkom; ani raz som si nepovedal, že je to prehnané, že toto by sa určite nestalo alebo že sa nezachoval normálne. Všetky Vránove činy a rozhodnutia, nech sa javia byť akokoľvek absurdné, sú ukotvené v realite. Spätne oceňujem nielen perfektný situačný humor, ale i rôzne nečakanosti v scenári (napr. Vránova silná posadnutosť sexom, čo je pravdupovediac zaujímavá dejová vsuvka, mohlo by sa zdať, že bez nej by to bolo lepšie, ale  nebolo). (01.01.2005)

No, no. Z dílny mistra Smoljaka je tento film vůbec to nejvíc nejhorší. Ale i tady se dá najít několik vtipných momentů. Já se zasmál výhradně ve scénkách, kde se vyskytoval Zdeněk Svěrák, protože jeho role byla naprosto geniální a výborně ji podal. Ostatní mi přišlo vtipné asi tak zhruba vůbec. Ten film zkrátka není pro mě a není to z důvodu, že bych ho nepochopil. Ten film se jednoduše nepovedl a nebo jsem pouze zaujatý, protože když vidím v kolonce autorů Smoljak, Svěrák, tak automaticky čekám něco perfektního, a to je možná právě ta chyba. Velmi slabé 2*. (14.11.2011)

´"To je asi nějaký omyl, já jsem inženýrrr Krrrálík." ///// musím komentář (ne hodnocení! to je pořád 5*!!!!) upravit. Opravdu si nevybavuju film, který bych viděl tolikrát a přitom mne poříd dokázal rozesmát nebo jsem v něm našel nějakou novou věc, které jsem si předtím nevšiml. Tohle je Smoljakův opus magnum. Tam není scéna, která by nefungovala. Každý kousek do sebe pasuje a je geniálně vtipný. Jestli něco má být top v rámci české tvorby na csfd, tak je to tohle. jednoznačně. (09.07.2007)

Navzdory predestinaci dobou svého vzniku natočil autorský tandem Ladislav Smoljak (režie) a Zdeněk Svěrák (scénář) nadčasovou a geniální tragikomedii, v níž zúročili většinu svých předností. Smoljakova nenápadná režijní práce (málokdo ho vnímá a oceňuje jako režiséra - neprávem) a hlavně scénář Zdeňka Svěráka (dle mého názoru nejlepší žijící český scénárista) postavený nejen na humorném nadhledu a vtipných replikách, ale i na věcech závažných (krize středního věku, vnitřní nesoulad ideálů a praktického života, nesnesitelná lehkost bytí ženatého donchuána...), jsou spjaty implicitně s estetikou divadla Járy Cimrmana - důraz na civilnost, nenápadnost, verbální charakter snímku, převažující optika mužského světa, nemluvě o provázanosti explicitní (herecky je obsazen téměř celý ansámbl). Všemu ovšem dominuje herecký výkon a vizáž Josefa Abrháma, na jeho charismatu a hereckém mistrovství stojí celá umně budovaná stavba filmu. A Abrhám je velký herec, pracuje s minimem výrazových prostředků, často hraje jen proxemicky, mimikou a gesty... Jeho mlčenlivý, zkroušený, jakoby vnitřně zlomený uhrančivý výraz doslova vystupuje nad rámec filmu... Nedílnou součástí snímku je i vynikající a koloritu filmu odpovídající hudební složka Jaroslava Uhlíře, jeho nostalgií prostoupený Severní vítr přesně koresponduje a dotváří tragikomické vyznění filmu (navíc již zlidověl stejně jako většina replik z pera Zdeňka Svěráka - ta koncentrace ,,hlášek" je skoro až neuvěřitelná). Za pozornost stojí jistě i hold němé grotesce vzdaný v závěru filmu - hromadná honička číšníků po kolonádě v Karlových Varech jako by z oka vypadla z nějaké taškařice němé éry...jen místo strážníků se tu honí číšníci... Umně krásný, vtipný i dojemný film, který možná odráží i cosi z typicky českého národního charakteru... (05.10.2007)