Jako zajíci

Film z roku 1981, ne zrovna moc vysílaný no musím se přiznat že jsem ho ještě nikdy předtím neviděl. Scénář a námět zde vytvořily Radek John a Ivo Pelant. Film vlastně navazuje na předchozí Smyczkův film Jen si tak trochu písknout, rovněž z Johnovýma Pelantovým scénářem a zamýšlí se vůbec nad působením velkoměsta na dospívání dětí, které urychluje v kladném i negativním smyslu. Všechny ty negativní a stinné stránky velkoměsta jsou tu jakoby přemístěny do rekreační chatařské oblasti na Slapech. A kolem příběhu chlapeckého přátelství se tu rozvíjejí jak malo-problémy z maloměšťáctví, tak je tu zachyceno i ohrožení a devastace přírody, ale také sobectví dospělých v podobě komfortu a nekontrolované krutosti dětí. Kam se ale poděla prvorepubliková romantika z třicátých ale i třeba ze šedesátých let.? Civilizace se holt mění, i se všemi svými nešvary. Trochu mi zde ale vadilo to docela časté černo v podobě noci, kde nebylo vůbec nic vidět, ale jako obvykle zde byli tuny dialogů. To mi zkazilo tak trochu můj celkový dojem z tohoto jinak celkem povedeného prázdninového příběhu. Takový lepší průměr, herecké výkony nic moc, nikdo mi zde neutkvěl v paměti natolik, že bych ho zde vyzdvihl, ale jako celek to docela ušlo. (10.02.2007)

Film pro mládež, kterému paradoxně nejvíc škodí dějová linka o mládeži. Zaprvé mi byli dětští hrdinové svým vztahem ke zvířatům silně nesympatičtí (ať už se jednalo o Michala Dlouhého a Štěpána Kmenta kuchající ryby zaživa nebo partu jejich rivalů mlátících pro nic za nic krysy golfovými holemi) a zadruhé mi bylo úplně jedno, jak dopadne jejich zápletka (jestli Dlouhý vyhraje sázku o vzduchovku). V pasážích o dospělých je snímek mnohem zajímavější, něco jako spojovací článek mezi Na samotě u lesa a Slavnostmi sněženek. Styl Karla Smyczka je samozřejmě o něco méně poetičtější než Jiřího Menzela, nicméně hned úvodní příjezd Zdeňka Svěráka spolu s pohodovým hudebním motivem Zdeňka Johna navnadí na komedii z prostředí chatové oblasti, která se ale nakonec nedostaví. Škoda, že takto nabušený herecký ansámbl nedostal prostor spíše v ní. (06.07.2021)

Film, zkoumající charakter a čestnost dětí i dospělých. Výsledek? Děti moc rychle dospívají a dospělí vedou dětinské spory. Karel Smyczek a jeho tým i ve svých počátcích drželi kvalitu mládežnických filmů pevně v rukou. I když dospělé složení herců, krom klasického Svěráka a např. Ježkové, není moc silné, spíše se jedná o druhořadé herce, snímek svůj žánr a myšlenku naplňuje dostatečně kvalitně a ani zde pan režisér nezapomíná na své klasické odhalování hereček...různého věku. (24.01.2016)

Film určený především pro mládež, neboť jde o jejich pohled na život v rekreační osadě, v tomto případě na Slapech, kde si jsou v podstatě rovni pouze oni. Mezi dospělými převládá jen závist a zášť, které vyústí buď k vzájemné výpomoci anebo k naschválům až k udavačství. Byť se jedná o kritiku socialistického soužití, dalo by se říct, že ani dnes to mnohde není jinak. Příběh je vyrovnaný, takže si děj plně všímá jak mládeže, tak i dospělých. Pří dnešním pohledu, jako je např. snaha donutit Václava Duška (Zdeněk Svěrák), aby zařídil razítko k zapnutí elektřiny aniž by byla provedena revize, může dnes už vypadat kýčovitě, ale pamětníci ví své. Takže co tu máme. Námětově letní typické dobrodružství mládeže u přehrady v souběhu ve vzájemné nevraživosti dospělých, což onu mládež ve značné míře nemálo ovlivňuje. Nenáročný letní odpočinkový film k zamyšlení, při jehož sledování nejeden současný divák nechápavě zakroutí hlavou. Inu, doba je různá. (10.10.2020)

Z volné trilogie tvůrčí spolupráce scénáristů Radka Johna a Ivo Pelanta a režiséra Karla Smyczka jsou dnes Jako zajíci nejméně známí - rozhodně však ne o nic horší. Vypráví o kamarádství dvou kluků s nádechem foglarovské romantiky, které je narozdíl od jiných filmů s motivem dětského přátelství přímo konfrontováno se světem dospělých. Těm tvůrci zcela přesně "nastavují zrcadlo". Nevyčítají, pouze poukazují. A nenechme se uchlácholit tím, že doba se po listopadu 89 změnila. Tedy přesněji řečeno: doba ano, ale lidské charaktery vůbec. Proto Jako zajíci bez problémů fungují i dnes. Navzdory prosluněné letní atmosféře je to celkově smutný film, přestože zdánlivě o téměř nic nejde. (17.02.2007)