Krajina s nábytkem

60% — Motiv muže, který sám vychovává dítě poté, co mu ho nechala na krku jeho matka, která si pak pro něj po čase „přijde“ a chce ho zpět, vzdáleně připomíná americký film Kramerová versus Kramer. Tady je však tím mužem sotva dospělý mladík, trochu lehkovážný student vysoké školy, který zatím hledá sám sebe. Starost o dítě i setkání s podivínským malířem mu pomůže si to v hlavě trochu srovnat. Působivý film. (21.12.2016)

"Jdi do prdele i s Emilem..." Když tohle vypustí Zdeněk v závěru na tu Evu mám neuvěřitelný pocit zadostiučinění. Velice lidský příběh s vynikajícím Vladimírem Javorským a mě osobně se zde líbil i Petr Čepek ač neměl tolik prostoru. V první části prožíváme se Zdendou bezstarostný letní čas plný příjemných událostí v životě mládence, abychom pak narazili společně s hrdinou na ostrý kontrast, kdy se (ne)musí postarat o právě narozené dítě a my můžeme sledovat jeho proměnu v muže. (26.12.2009)

„Velevážení, račte zhlédnout naši komedii, kterak panna vdavekchtivá na jinochu nevinném loudila, aby jeho mladý život nenávratně zmařila a do jeho přízně trvale se vloudila…“ Film o těžkém údělu pošťáka, kterému se potvora postará o „zábavu“, aneb listonoška s listonošem, neměli by dát si košem! Se Zdenkem to není úplně jednoduché. Sice mu člověk fandí a lituje ho, jenže na druhou stranu si je dobře vědom toho, že si Klouček, „sketa jedna konzervatoristická“, komplikuje život naprosto zbytečně sám. Jisté ovšem je, že obsazení Javorského bylo trefou do černého, nedokážu si představit vhodnějšího představitele. A přestože mě tahle tragikomedie převážně bavila, nemůžu se ubránit dojmu, že tvůrci plně nevyužili potenciálu Čepkova umělce, scény s ním totiž patřily k nejlepším. I s přihlédnutím k dobrému konci dávám slušné 4*. „Nenaštvete se, když vám teď něco řeknu?“ - „Naštvu, ale řekni to.“ - „Ono je to všechno tak strašně prázdný, že kdybyste to myslel vážně…tak si snad musíte hodit špagát!“ - „Všechno má svůj čas…“ (24.05.2020)

Výborný Vladimír Javorský, výborný Petr Čepek a výborná i (v negativní roli) Yvetta Kornová. Táta i máma v jedné osobě, protože mladá matka se chovala nezodpovědně, během těhotenství pila a kouřila a brzy po porodu z rodiny odešla. Mladý hudebník obětuje svou kariéru výchově malého Tomáška, přestože se dozví, že chlapec není jeho. Smutný, ale docela dobrý film. (11.05.2020)

Film mě přilákal svým nezvyklým názvem. Nejde v něm ale o krajinu ani o nábytek, ale o to, co malířovi na obrazech chybělo - o lidi (o co taky jiného). A téma je přes počáteční lehký tón dost tíživé a celé to končí větami, které nezapomenu a které jsou lehce spoilerovité: "Vždyť ani nejseš jeho táta! - Ne, protože jsem jeho máma." (16.10.2011)