Lotrando a Zubejda

Tohle je veliká, veliká škoda. Celých deset let, od natočení Princezny Jasněnky, tedy poslední snesitelné české filmové pohádky, jsem čekal, komu se konečně podaří navázat na naši bohatou pohádkovou tradici. Zdeněk Troška nepochopitelně upadl do smrduté novácké šmíry a zdá se, že si tam spokojeně rochní a hned tak nevyleze, Zelenkova Nesmrtelná teta byla vrchol průměrnosti, a tak jsem poslední naděje vkládal do Zdeňka Svěráka. Bohužel pan Svěrák, můj nejoblíbenější český "filmař" vůbec, si neuvědomil nejdůležitější pravidlo - že natočit geniální pohádku lze jedině tehdy, když ji člověk nedělá primárně pro děti, ale spíš pro dospělé. Důkazem toho, že jedině tak to funguje, jsou nejen jeho Tři veteráni, ale další geniální české pohádky jako Byl jednou jeden král, Šíleně smutná princezna, Princové jsou na draka, Tři oříšky pro Popelku, S čerty nejsou žerty a další. A tak namísto dalších Tří veteránů jsme se od pana Svěráka dočkali díla, které se nese spíš v duchu jeho a Uhlířových seriálových zpívánek pro děti, navíc poněkud televizního a malinko toporného. No nic, nezbývá než doufat, že se někdo konečně chytne za nos a praští přes kapsu a natočí pohádku sice pro děti, ale ne dětinskou. (13.12.2004)

Krásná moderní autorská pohádka coby volná adaptace Čapkových pohádek Loupežnické a Doktorské z pera Zdeňka Svěráka - a tím je nejspíš řečeno vše... Sice možná až zbytečně moc akcentovaný vlastenecký rys (česká chůva na sultánově dvoře, Evropa redukovaná pouze na českou kotlinu atd.), ale jinak milé a v tom nejlepším slova smyslu didaktické - nechápu, jak to Zdeněk Svěrák dělá, že dokáže do svých scénářů dostat ty nejzprofanovanější věci a ony pak ve výsledném vyznění nepůsobí tendenčně a trapně... Velká záhada...:-) ,,Nám se stalo něco překrásného..." (22.11.2006)

Strach je mi z hloubi mé duše nesympatický a až infantilní naivita pohádky je silný (proti)proud, který by ji dokázal strhnout z pozitivních výšin, ale i přesto je to dobrá pohádka, neskutečn nahláškovaná (Svěrákovská hra se slovy mě vždycky baví). Seidlová je nádherná, pro Ljubu Krbovou mám slabost, Táborský fakt zábavný. Pohádka má obrovské štěstí, že byla natočena před jednadvaceti lety, kdy to nikdi neřešil, Dneska by asi ostrouhala coby sluníčkářská propaganda. (24.12.2017)

Hehe, vzpomínám, že někdy v tom roce 1996 nebo 1997, 1998 (nevím přesně), když jsem tuto pohádku viděl poprvé, měl jsem ji za blbost a hodnotil ji zde proto pouhými 2*. Po více než 25 letech jsem si ji pustil znovu a ejhle! Bavil jsem se, Zubejda líbila se mi velice, přihazuji tedy hvězdy do pětice! (02.02.2024)

Zpomalený příběh s kostrbatým vyprávěním bez rytmu. Neherectví hlavní mužské postavy a nedbalé figurkaření zbytku obsazení je žalostným základem národního pokladu - české pohádky - v polistopadové podobě. Toporně zpracované snaživé dialogy, gagy bez pointování, ♫ hudba na výjimky nedosahující kvalit textů, široká skla kamery."Jenom písek, pane Lustigu." Vše naštěstí vyvažuje řada drobných scénáristických a textařských nápadů podle mého gusta s několika hřejivě civilními hereckými výkony. Ve srovnání s 25 lety před i po je to ovšem jedna z nejlepších pohádek. (29.06.2012)