Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Laskavá pohádka s písničkami pro celou rodinu. Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando (J. Pecha), si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda (J. Strach) do kláštera, aby se mu dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle. Jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejobyčejnějšího kupčíka. Ještě, že potká drvoštěpa Drnce (P. Zedníček), který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem. S fortelným dřevorubcem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před svým jménem lékařskou slabiku "Dr.". Jedině takový muž by - alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga (A. Goldflam) - mohl vyléčit stonavou princeznu Zubejdu (B. Seidlová), nad níž se sultánovi Solimánovi (M. Labuda) bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky "dr.", o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu ženu. V sultánově paláci je naštěstí také krajanka La Mad (L. Krbová), která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a... samozřejmě láska mladého Lotranda. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (510)

Oskar 

všechny recenze uživatele

Křupanský Pavel Zedníček, rádoby roztomilý Marian Labuda. To jsou dva důvody, proč ne pět hvězdiček. Ale Jiří Strach je překvapivě civilní, Miroslav Táborský skvělý, Jiří Lábus má málo prostoru, ale nezklame, Arnošt Goldflam taky docela jde, Jiří Pecha, kterého jinak nemám moc rád, mi tady nevadí, ale především: Zdeněk Svěrák napsal velice vtipný pohádkový scénář, který na svou realizaci sice čekal plných deset let, ale výsledek stojí za to a amorální píseň "Za dubem, za dubem, tam si na tě počíháme, za dubem, za dubem, tam tě oškubem" je neodolatelná. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Krásná moderní autorská pohádka coby volná adaptace Čapkových pohádek Loupežnické a Doktorské z pera Zdeňka Svěráka - a tím je nejspíš řečeno vše... Sice možná až zbytečně moc akcentovaný vlastenecký rys (česká chůva na sultánově dvoře, Evropa redukovaná pouze na českou kotlinu atd.), ale jinak milé a v tom nejlepším slova smyslu didaktické - nechápu, jak to Zdeněk Svěrák dělá, že dokáže do svých scénářů dostat ty nejzprofanovanější věci a ony pak ve výsledném vyznění nepůsobí tendenčně a trapně... Velká záhada...:-) ,,Nám se stalo něco překrásného..." ()

Reklama

Brouk 

všechny recenze uživatele

Před dubem za dubem... špa-tnááá věc se po-daři-la... hru-bááá síí-la zví-tězila, tak to! chodí na světě navzdory vší osvětě... Unikátní texty, J.Pecha a spol. řádí... Flanďák j.Karlík i Goldflam... paráda... Tu pohádku mám děsně rád... ač napoprvé jsem z toho byl jemně řečeno... na rozpacích... Čím víc jí díky juniorům vídávám tím víc mně na ni pasuje termín "laskavá pohádka".... ()

Aiax 

všechny recenze uživatele

Tohle je veliká, veliká škoda. Celých deset let, od natočení Princezny Jasněnky, tedy poslední snesitelné české filmové pohádky, jsem čekal, komu se konečně podaří navázat na naši bohatou pohádkovou tradici. Zdeněk Troška nepochopitelně upadl do smrduté novácké šmíry a zdá se, že si tam spokojeně rochní a hned tak nevyleze, Zelenkova Nesmrtelná teta byla vrchol průměrnosti, a tak jsem poslední naděje vkládal do Zdeňka Svěráka. Bohužel pan Svěrák, můj nejoblíbenější český "filmař" vůbec, si neuvědomil nejdůležitější pravidlo - že natočit geniální pohádku lze jedině tehdy, když ji člověk nedělá primárně pro děti, ale spíš pro dospělé. Důkazem toho, že jedině tak to funguje, jsou nejen jeho Tři veteráni, ale další geniální české pohádky jako Byl jednou jeden král, Šíleně smutná princezna, Princové jsou na draka, Tři oříšky pro Popelku, S čerty nejsou žerty a další. A tak namísto dalších Tří veteránů jsme se od pana Svěráka dočkali díla, které se nese spíš v duchu jeho a Uhlířových seriálových zpívánek pro děti, navíc poněkud televizního a malinko toporného. No nic, nezbývá než doufat, že se někdo konečně chytne za nos a praští přes kapsu a natočí pohádku sice pro děti, ale ne dětinskou. ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Jedna z mála pohádek, která je imho srovnatelná se Třemi veterány. Kombinace Čapkovy předlohy, Svěrákovského humoru, Uhlířových písniček a dobrého obsazení prostě ladí dohromady. Ze všech těch figurek mám nejradši vezíra Hálího (Táborský) a obchodníka s bižuterií (Goldflam), i když tady nikdo vyloženě nezklamal, ani Jarda "Dagmara" Sypal. Celkově nejlepší pohádka 90. let. Chystej nějaký jídlo máti, jdou k nám cizí diplomati. Seznamte se, seznamte se, seznamte se, seznamte se. To je moje dobrá žena, to jsou naše dobré děti, od rána je zapřažena, neb se musí oháněti. To jsou její rodičové, zdravíčko jim ještě slouží. To jsou moji rodičové, zdravíčko jim také slouží. To je moje sestra Anna, červená se jako kvítek, zatím žije neprovdána, stará se nám o dobytek. Seznamte se, seznamte se, seznamte se, seznamte se, seznamte se. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (22)

  • Film se natáčel na Valečově, Veselém kopci, Voznici, Zvíkově, Teřmošné, Svatým Janu a Bulharsku (Šumen, Balčik a Nesébar). (M.B)
  • Režisér Karel Smyczek si, jako obvykle, střihnul malinkou roličku: "Z pověrčivosti. Mám strach, že když se před kamerou nějakým způsobem nemihnu, film dopadne špatně. Na straně druhé mě to při natáčení strašně zdržuje a je mi to vlastně nepříjemné. Něco jiného je při aranžování předehrát hercům, co od nich chci, ale jakmile kamera zavrčí na mě, cítím, že mi chybí bezprostřednost. Vím, že neumím hrát a beru to spíš jako recesi. V Lotrandovi jsem hrál pouštního zoufalce ovšem víceméně z donucení, protože nikdo jiný tam s námi nebyl a kameraman Honza Malíř, který by se na tu roličku hodil mnohem víc, ji striktně odmítal." (NIRO)
  • Ve scéně procházky po tržišti je na plátně zobrazena postava malíře Henriho Rousseaua z jeho vlastního autoportrétu z roku 1890, který je k vidění v Národní galerii v Praze. Místo malířské palety však drží v ruce meloun. (mcleod)

Související novinky

Vysílá studio Brno

Vysílá studio Brno

11.10.2016

Pojďte si zahrát AZ kvíz a moderovat zprávy ve výstavě na Špilberku. Vybrat písmenko a správně odpovědět, zasednout před mikrofon a čtecí zařízení a přednášet zprávy, nakouknout do zákulisí slavných… (více)

Reklama

Reklama