Pražákům, těm je hej

V první řadě musím napsat, že nejsem fanouškem ani obdivovatelem Pražského výběru (i když jako člověk, který období své puberty doslova prožil posloucháním a objevováním československé hudby spřed r. 1989, tvorbu PV a Michaela Kocába z 80. let poměrně dobře znám). Přesto mne tenhle film velice bavil od počátku, zejména svou neotřelou formou hraného dokumentu s experimentální režií míchající skutečnost s fiktivními výjevy (leč mnohdy až bizardními). Velice jsem ocenil zejména dialógy mezi Kocábem a Pavlíčkem, kde si vyříkávají, že Pavlíček v době zákazu Výběru se odhodlal skládat pro "konkurenční" kapelu Stromboli, zatímco Kocáb se začal věnovat filmové a scénické hudbě, přičemž vizuální pozadí u dialogů se postupně proměňuje z dokumentárních záběrů v šatně na umělecky stylizovanou scénku, kde se slavní hudebníci válejí a mlátí v bahně! Podobně vynikající a originální byly též snové výjevy Viléma Čoka během jízdy sanitkou. Celkově ve filmu dodýchává typická atmosféra "perestrojkových" filmů z konce 80. let: tu mi to připomnělo Nejistou sezónu (nápadem zachytit ve filmu vlastní trable s režimem ohledně zákazů a cenzury umělecké činnosti), jindy Pražskou pětku (experimentální videoklipy), při scénách s Miloslavem Štibichem coby šéfujícím soudruhem vystupujícím proti činnosti "úpadkových" umělců zase Kopytem sem, kopytem tam (kde velice podobnou roli ztvárnil Josef Kobr)...                      . . .       Ke všemu zajímavému malý bonus na závěr po titulcích: Frank Zappa! Jeho jméno jsem znal dosud jen z doslechu, vím, že to byl slavný rockový hudebník v Americe. Ovšem jako takového svérázného štamgasta s knírkem, zpívajícího v hospodě s pívkem v ruce, s undergroundovou kapelou a pro československý film(!!) k tomu jsem si ho opravdu nikdy nepředstavoval. Poté, co jsem více méně ve vážnější náladě se zaujetím hodinu a půl sledoval místy poměrně temný film o undergroundové kapele za socialismu, závěrečná pětiminutová tečka se speciálním zahraničním hostem mne velice příjemně rozesmála. Celkově tedy nemůžu být nespokojen, ani přesto, že některé písně z filmu se mi moc nelíbily. (75%) (08.06.2019)

Pražský Výběr, co dodat? Pan Kocáb se měl držet svého řemesla a nes.at se do politiky. Jako umělec měl určitě talent. Tento film to dokládá. Když pominu hudební stránku filmu, tak samotný koncept nepostrádá nápady (vtipné zkratky - úrovně byrokratického aparátu; tajemný vypravěč - Ropotámo; originální scény - např. 'rozprava' v bahně). I když některé nedostatky film měl, na dnešní dobu se vyznačuje kvalitně odvedeným řemeslem, které dnešním snímkům tak zoufale chybí. (14.06.2013)

On je to naprosto skvělý hraný dokument s písničkami Pražského výběru. - Jedné ze zakázaných skupin a tady se všichni teda pěkně vyřádili. 🕺🏻 Bylo to velmi divně pojaté, občasně vložené střípky fantasmagorií mi tolik nevadily, protože fanynkou Pražského výběru nejsem. 😒 Totiž člověk, co skupinu Michaela Kocába nezná nebo o ní jen ví, bude (pozoruji na sobě) na film koukat s podivnými myšlenkami, jestli je tohle normální nebo jsou to jen prvky oné skupiny. 🤪 Je to hrozně divný snímek, moc děje to nemá, chvílemi jsou do filmu vložené jakési půlminutové scénky... prostě jsem zmatená.  Pokud člověk nepatří vyloženě k milovníkům hudby a písniček Pražského výběru, bude asi lepší, když snímek zdaleka obejde a nějak zvlášť se u něj nezastaví… ale idk, já se zastavila. 🤷🏼‍♀️ Objevuje se tady množství herců - Jiří Lábus, Oldřich Kaiser, Bolek Polívka atd. Ale jen na pár sekund a to v medailoncích podivných fantasmagorií. Prostě co to je, vysvětlete mi to někdo. 🫶🏻 (23.11.2021)

Úžasný!! Tento film mě velice překvapil. Když jsem si ho šel pouštět, tak jsem čekal klasický dokument o kapele, která dostala od komunisty zákaz. Ale jen co jsem uviděl první záběr černobílé kamery na starou Prahu, hned jsem si řekl že je to víc než jen dokument. Protože jsem velký milovník Pražského Výběru, tak jsem se skvěle bavil. Scéna, kde si Pavlíček s Kocábem vyměňují názory ohledně svých osbních projektů, je prostě dokonalá. Další věcí, která mě příjemně překvapila, byl mladičký David Koller za bicíma. A o dokonalosti hudby není třeba diskutovat. (19.05.2013)

Vlastně jsem tenhle film ani nechtěl hodnotit, ale, jak by řekl Švejk: „Poslušně hlásím, že si nemůžu pomoct!“ Viděl jsem ho za poslední rok už tak třikrát a je to prostě fascinující záležitost, která v sobě ukrývá hnedle několik rozměrů. V první řadě je to zábavný pseudo-dokumentární pohled do zákulisí kultovní kapely se všemi slastmi a především strastmi (ne)fungování pod bolševickou kuratelou. (Pražský) Výběr byl ve své době neskutečným zjevením a posraní komouši si s ním a jeho popularitou mezi mládeží prostě nevěděli rady, přestože jeho tvorba byla totálně apolitická. Takže to řešili tak, jak bylo tenkrát běžné – zákazem. Kromě záznamu potýkání se s režimem je to navíc výběří „Some kind of monster“; střet dvou velkých eg v rámci jedné kapely, což je nejlépe vyjádřeno ve snad nejlepší scéně celého filmu soubojem Kocába s Pavlíčkem v bahně. Nejdůležitější je samozřejmě muzika a té je tu kotel: poslechnete si alespoň fragmenty 13 nebo 14 kousků od Výběru (což je drtivá většina písniček, kterou do té doby na dvou deskách vydali), ale zazní i Stromboli nebo Kocábův Odysseus. Přestože jde v případě Výběru o hudbu, která je aktuálně stará často téměř 40 let, nepodepsal se na ní zub času prakticky nijak. Je to nejspíš tím, že ten jejich styl, který se mimochodem dokonale promítl i do rozverně neuspořádané a dadaistické podoby tohoto „filmu“, není ukotven v žádné době a v žádném trendu – je to originální muzika tvořená navýsost originálními osobnostmi a skvělými muzikanty. OK, Čok asi nebyl skvělý muzikant, ale o to větší to byl showman. Kocáb s Pavlíčkem spolu i každý zvlášť vymetli předtím i potom všechna možná i nemožná hudební zákoutí, ale jejich symbióza ve Výběru je pořád top. Tahle trojka pak představuje jednoznačně nejcharismatičtější sestavu v historii české rockové scény, jen škoda, že jim tu nemohl krýt záda uprchlík Kryšpín. Není to film století, ale vzhledem k výše zmíněnému, i k tomu, že Výběr pokládám za naši nejlepší rockovou kapelu vůbec, nemůžu nedat pětikvalt. A pokud srovnám Pražáky třeba s uchcanou Bohemian Rhapsody, tak se mi chce Queeny za ten jejich sebedojímavý self-tribute skoro pohrdat. Celý film je k vidění zde. (23.03.2021)