Proč?

Scénářomet Radek John vytvořil uvědomělou agitku. Nic proti, fotbal láká i blázny, a to v množstvím větším než malém. Ovšem Ráďa vždycky rád kázal vodu a popíjel cabernet. Začíná to dnes vypadat, že možná není až takový Timur, jak o sobě rád rozprávěl. Své politické eskapády však hodnotí se stylem - no a co? Co? Co je? No tak kurva CO JE, CO JE, COJE COJE COJE....V době uvedení tento počin šokoval oko diváka, zvyklého na z RVHP dorazivší budovatelské skvosty. Při pohledu na herecké výkony osazenstva čoudilky na slovač mě vždy popadne pocit, že se ztotožnili s agresivní sparťanskou smetánkou více, než žádal Smyčec. Že jo, Daníku? Je však zajímavé sledovat polodokument z období, kdy se punkeři a první výhnisky skinhídskýho hnutí v poklidu pobratřili kdekoli, kde bylo pivko. Čůčo. Kořka nebo toulen - cokoliv co otupělo šedivou socialistickou realitu. To až ta Bránická žízeň přinesla radikální sebeuvědomění ultrapravice. (25.04.2012)

Tak po tomto filme som futbal začal neznášať ešte viac, asi najagresívnejší šport čo sa týka vyčíňania fanúšikov. Jednoducho nemôžem byť nič iné než zhnusený z tohto filmu, jednak vďaka nosnej téme inšpirovanej skutočnými udalosťami a taktiež beztak celková úroveň filmu nič moc dohromady, miestami taký mišmaš až to bolí. /0%/ (20.11.2008)

Těžko nějak komentovat snímek, který je v podstatě rozsekán na spoustu malých útržků a ve kterém jde spíše o dokumentární vykreslení jednotlivých postav, motivací či událostí než o děj. Samozřejmě že negativní vyznění je nakonec jasné a správné, ale plusem pro Smyczeka je fakt, že nesoudí primárně on, ale až divák, kterému jsou předkládany obě strany mince. My lístky nepotřebujem, rozumíš (03.06.2010)

Když jsem se v Rudém právu dočetl, že chystají do kin film o fotbalových výtržnících, tak jsem si byl jistý tím, že už o něm nikdy neuslyším (osud filmů s kontroverzními tématy). Místo toho se na mě za nějaký čas z plátna valil syrový, dokumentárně laděný film o životě v partě, chlastání, kecech o fotbale a kolektivním (ne)myšlení. Nejlepší jsou prostřihy z výslechů a jejich okamžitá obrazová konfrontace s děním ve vlaku. Ještě dneska mě to dostane svou atmosférou. (29.11.2008)

Čo má tento film spoločné s nejakou pravdivosťou? A načo všetky tie povzdychy, že ako mohol v takej dobe vzniknúť takýto film? Veď sa to nijako nelíši od dobovej väčšinovej predstavy o chuligánoch. Je to len taká moralita v slučke opakujúca to isté. A keď tvorcovia pocítili, že treba nejako aj naznačiť pôvod výtržníctva, tak tam prilepili obraz s mudrujúcim Leošom Suchařípom o odcudzení v modernej spoločnosti. Všetky postavy sú ploché figúrky, všetci iba ziapú, dôvod zlej výchovy detí je vždy prvoplánovo vyriešený nekompletnou rodinou. Exploatácie veľmi málo. Pokus rozprávať v rôznych časových rovinách sa zmenil na neprehľadný guláš. Kvazidokumentárne pasáže sú najtrápnejšie, hlavne keď v nich účinkuje teatrálna Zimková. Réžia nula bodov. (04.01.2013)