Proč?

Scénářomet Radek John vytvořil uvědomělou agitku. Nic proti, fotbal láká i blázny, a to v množstvím větším než malém. Ovšem Ráďa vždycky rád kázal vodu a popíjel cabernet. Začíná to dnes vypadat, že možná není až takový Timur, jak o sobě rád rozprávěl. Své politické eskapády však hodnotí se stylem - no a co? Co? Co je? No tak kurva CO JE, CO JE, COJE COJE COJE....V době uvedení tento počin šokoval oko diváka, zvyklého na z RVHP dorazivší budovatelské skvosty. Při pohledu na herecké výkony osazenstva čoudilky na slovač mě vždy popadne pocit, že se ztotožnili s agresivní sparťanskou smetánkou více, než žádal Smyčec. Že jo, Daníku? Je však zajímavé sledovat polodokument z období, kdy se punkeři a první výhnisky skinhídskýho hnutí v poklidu pobratřili kdekoli, kde bylo pivko. Čůčo. Kořka nebo toulen - cokoliv co otupělo šedivou socialistickou realitu. To až ta Bránická žízeň přinesla radikální sebeuvědomění ultrapravice. (25.04.2012)

Cestou na fotbalové utkání o mistrovský titul obsadili část vlaku z Prahy do Banské Bystrice, kde se utkání konalo, alkoholem posilnění fanoušci Sparty. Počáteční silácké řeči postupně začaly přerůstat v agresivní, zpočátku zejména slovní útoky proti ostatním cestujícím. Znepokojivá až velmi provokativní atmosféra dodává tomuhle na svou dobu poměrně odvážnému filmu autentický ráz. Film je možná stále aktuální i dnes vzhledem k tomu, co se děje na fotbalových stadionech v současnosti. 100% (03.03.2009)

V této době jsem se narodil, takže si tyto události zrovna nepamatuji, ale film se zdá být reálnou sondou do života tehdejších "hooligans" neboli chuligánů. Když se na ty stejné herce podívám dnes, je vidět, že tehdy byli mnohem mladší, teď už každému nějaká ta vráska přibyla. Každopádně bych tímhle vlakem jet nechtěl, byli to šílenci. (27.08.2009)

Velice slušně natočená studie davové psychózy fotbalových fanoušků. Někomu se může zdát, že jsou herecké výkony křečovité a nevěrohodné, nicméně soudím, že takové téma ani lépe uhrát nejde. Tento jev není nic jiného, než produkt doby a sotva ho šmahem vyřeší jakýkoliv parlament na světě. Soudce na stadionu bude pro tyto hrdiny jen příjemným zpestřením a případný trest se stane zdrojem prestiže a vítaným zářezem do „pažby“. (03.06.2008)

Na dobu a místo vzniku docela progresivní styl - že je film pojatý jako nechronologické polo-reportážní vyprávění je od ponormalizačního filmu příjemně překvapivé, a dokazuje to že Radek John měl za psacím strojem sakra velké koule (než se mu v záři politických reflektorů scvrkly do velikosti burských oříšků). Proč! tak od začátku táhne solidní dravostí, s jakou střídá řádění fotbalových kriplů ve vlaku, s jejich "afterparty" soudem a civilním životem v komunistické nádeničině. Ovšem jakmile toto střídání poloh skončí tempo filmu poněkud klesá a tak je poslední třetina trochu méně zajímavá, nicméně pořád až do konce se drží poměrně inteligentního přístupu v tom, že nestojí jen na obviňování samotných "fanoušků", ale hlavně komplexněji rozebírá prostředí ve kterém žijí a vyrůstají. Už proto patří film k tomu nejzajímavějšímu co u nás v době okupace vzniklo. 8/10 (18.10.2012)