Proč?

Jedem vlakem za Spartou, nebudem se s nikým srát. Když nám dají góla, tak se budem prát. Bij a bij a bij Žoldáka do hlavy, hlavně že se dostanem zpátky do Prahy. Neckerman a Quelle, ať jde do prdele. Co je? Co je? Co je? O tom, že parta prvních českých hooligans zlikvidovala vagón, který patřil dělnickému lidu, se natočil tento jinak vynikající pseudodokument. To by se jim dneska ty kamery snad ani nezastavily. A ještě dodatek. Už vím, odkud má Ráďa Džon ty proevropské ambice. Proč? Protože: BRUSEL, BRUSEL, BRUSEL, BRUSEL... (11.10.2012)

Tak i Československo mělo svůj Klub rváčů! O to více mrzí, že u nás stále nikdo nemá koule na drsnou generační výpověď. V dnešní době už sice některé scény nepůsobí tak drsně, většina diváků už měla možnost vidět ve filmech mnohem větší prasárny, ale to nejdůležitější poselství je pořád zřejmé. Mě samozřejmě nejvíce bavily scény ve vlaku, působivé byly i rebelské souboje s rodiči. Už slabší byly výslechové pasáže, které se snažily ukázat hloupost a nerozvážnost mladých. Vsadím se, že tyto náznaky by byly použity, i kdyby se to natáčelo dnes. Bohužel. Pokud by měl někdo odvahu natočit film ukazující demenci nejen nonkonformistů, ale i konformistů, tak má předem zaručený můj obdiv. Ukazovat na druhé a tvrdit, že jsou špatní, je jednoduché. Přijmout fakt, že všechno, co tady děláme, byť s dobrými úmysly, vždy někoho nasere, dokáže málokdo. (24.03.2013)

Film už sice letos dosáhl věku největšího z tesařů, ale pořád to v sobě má. Myslím tím tu dokonale zachycenou atmosféru, líbila se mi i pěkná prorežimní anketa v ulicích, která mi trochu připomínala pečlivě připravenou hru na otázky a odpovědi v Aktualitách, ale nejvíc mě zaujalo, že je snímek i po těch třiatřiceti letech stále aktuální. Dneska dokonce možná víc než tehdy. A teď nemluvím o fotbalových "fanoušcích". Spíš o vztazích v rodinách a o "výchově". (29.04.2020)

Proč byla generace 80. let generací bez budoucnosti? Protože nic nemělo smysl, protože nebyla motivace o něco se snažit, protože všichni měli svý jistý (aneb po učňáku do fabriky), protože TO byl jediný způsob jak o sobě dát vědět... Celé sociologické studie by se daly napsat - anebo stačí posadit za psací stroj Radka Johna... (24.05.2009)

Na dobu a místo vzniku docela progresivní styl - že je film pojatý jako nechronologické polo-reportážní vyprávění je od ponormalizačního filmu příjemně překvapivé, a dokazuje to že Radek John měl za psacím strojem sakra velké koule (než se mu v záři politických reflektorů scvrkly do velikosti burských oříšků). Proč! tak od začátku táhne solidní dravostí, s jakou střídá řádění fotbalových kriplů ve vlaku, s jejich "afterparty" soudem a civilním životem v komunistické nádeničině. Ovšem jakmile toto střídání poloh skončí tempo filmu poněkud klesá a tak je poslední třetina trochu méně zajímavá, nicméně pořád až do konce se drží poměrně inteligentního přístupu v tom, že nestojí jen na obviňování samotných "fanoušků", ale hlavně komplexněji rozebírá prostředí ve kterém žijí a vyrůstají. Už proto patří film k tomu nejzajímavějšímu co u nás v době okupace vzniklo. 8/10 (18.10.2012)