Sněženky a machři

Viděl jsem před osmadvaceti lety a teď znova. Ne, že bych se zrovna na Sněženky chtěl vydat do kina, ale v autobuse Student Agency nešlo odmítnout. A já jen valil oči, jak je tahle hořká komedie aktuální. Mám doma -náctiletýho skoremVikyho a občas si říkám, že je můj syn a celá tahle generace se svým přístupem k životu v... háji. No - a při sledování Sněženek mi došlo to, co jsem už dávno zapomněl.. že to tenkrát, "za mne", bylo v podstatě úplně stejný. Samozřejmě, jako veselohra "Sněženky" nemají to tempo a drive nejlepších současných, ale je v nich opravdu hrozně moc životní pravdy... i o tom, jak jsou ti "nesnesitelní mladí" k nesnesitelnosti formování pokrytectvím a chybami nás o generaci starších... A práce režiséra s mladými v jejich malých roličkách je dokonalá. (01.05.2009)

Až po letech mi došlo, že je to vlastně velmi smutný a melancholický film o teenagerech. Radek John s Ivem Pelantem geniálně vystihli mentalitu nejen tehdejší osmdesátkové mládeže, ale puberťáků celkově. A my dnešní třicátníci jsme nebyli o nic lepší, to jenom o sobě tvrdíme. Ten závěr je zkrátka úžasný. A k tomu skvělý hudební motiv Zdeňka Johna. (22.12.2015)

V životě jsem nestál na lyžích a nemam rád sníh a zimu, takže film z prostředí lyžařskýho výcviku na mě působí spíš depresivně. Ani ty hlášky zase nebyly až tak úžasný. Navíc ze studentů působil jakž takž věrohodně akorát Píchal Uschránek. Ostatní nechutně přehrávali (zejména Duchoslav). Pro mě je to teda jen lehce nadprůměrnej film. (01.05.2006)

Po letech strávených s touto pohodovou komedií u televizní obrazovky ji můžu konečně porovnovat s novou "odrůdou" - Snowborďáky. Sněženky mají celistvější děj, poetiku a řekl bych, že je to daleko odvážnější film. Vzpomněl jsem si na svoje školní "hory" v roce 1995 a od Sněženek z roku 1982 se vůbec nic nezměnilo. I v roce 2005 by se tento příběh mohl odehrát podobně, ale už si tím nejsem tak jistý, což je úvaha, která sem tak trochu nepatří. U Sněženek se mi velice líbí i jejich mile "smutný" konec. Podtrženo sečteno - pro mě jedna z nejlepších českých filmových klasik osmdesátých let (a ty hlášky zde snad vypisovat nemusím). (11.01.2006)

Dřepkins! A rovnou na zadek. V osmdesátých létech bylo natočeno hned několik, do dneška občas reprízovaných filmů o "teenagerech", ale tenhle je rozhodně ze všech nej. Apolitický, bez šalamounských popisů toho, jaká ta mládež dělá příšerné chyby a jak jim ti dospělí, kteří koneckonců všemu rozumějí, musejí podat pomocnou ruku. Vydrž, Prťka, vdrž!!! (12.11.2008)