Sněženky a machři

Po letech strávených s touto pohodovou komedií u televizní obrazovky ji můžu konečně porovnovat s novou "odrůdou" - Snowborďáky. Sněženky mají celistvější děj, poetiku a řekl bych, že je to daleko odvážnější film. Vzpomněl jsem si na svoje školní "hory" v roce 1995 a od Sněženek z roku 1982 se vůbec nic nezměnilo. I v roce 2005 by se tento příběh mohl odehrát podobně, ale už si tím nejsem tak jistý, což je úvaha, která sem tak trochu nepatří. U Sněženek se mi velice líbí i jejich mile "smutný" konec. Podtrženo sečteno - pro mě jedna z nejlepších českých filmových klasik osmdesátých let (a ty hlášky zde snad vypisovat nemusím). (11.01.2006)

Mám v těch klasických československých filmech, které viděl každý, obrovské mezery. Jednou z těch mezer byli i Sněženky a machři, které jsem viděl tedy až teď. A film mě potěšil více, než bych čekal. Snímek je dokonalý v detailech. Je to až překvapivě podobné realitě, a to i v porevolučních časech. Ovšem s jednou výjimkou. Těžko říct, jak v době za bolševika, ale dnes by se asi hodně těžko sháněla takhle dobrá parta, která drží pohromadě, jsou za jedno proti učitelskému sboru, i když zlobí, tak je férová, má svůj glanc a nevyskytuje se v ní šikana, kterou by dnes jistě charakter typu Karla Máchy trpěl. Od starší generace často slýchávám, že takové party skutečně bývaly, ale těžko říct, zda to nejsou jen růžové brýle minulosti. I v tom je síla snímku, že mě donutila o takových (a i jiných) věcech přemýšlet. Bohužel jak je film dobrý v detailech, jako celek je vlastně o ničem. Je to vlastně jen sled scén, film končí v polovině, je příliš krátký a při závěrečných titulcích se krade na mysl otázka, že to přece ještě nemůže být konec. Může se namítnout, že nic z toho nemusí vadit, ale mně to zkrátka k celkovému dojmu příliš nepomohlo. (05.03.2014)

Sněženky a machři vsázejí na to, že pády na lyžích, předbíhání ve frontě na lanovku nebo třeba kalení po večerce na pokoji je vtipné. A vtipné to vskutku je. Kdo by neznal ten pocit...po večerce u holek na pokoji (no, třeba já ho neznám, ale myslím, že většina kluků to zažila), profesor zaklepe a je z toho průšvih. To je přesně typ situací, které tvoří Sněženky a machry. Bohužel, jsou to spíš situace, než plynulý děj. Je tu sice určitá snaha o jeho celistvost, ale množství postav, a snaha autorů dát prostor hned několika hlavním hrdinům se utápí v mírném zmatku. Taky se mi zdálo, že některé nepříliš významné postavy často promlouvají jazykem, za který by se nemuseli stydět ani děti z výcvikového kurzu ve Vlčí boudě od Chytilové. Právě tento film, jako by SAM určitým způsobem zesměšňoval a parodoval. Ve výsledku však svůj předobraz (o jejich spojitosti nic nevím, je to jen má spekulace) překonává. (17.11.2004)

Nemůžu než nevzpomenout na svůj lyžák na základce a potom na gymplu. Jak vidno, je to pořád dost podobný. Pití, opačné pohlaví a zase to pití. Vtipní jízda, žádnej prudkej sjezd, ale spíš výlet na běžkách a navíc s pěknou hudbou Zdeňka Johna + sympatickej blonďák Radek. DVD: Velmi originální menu rozdělující obrazovku na sněženky a machry, filmografie R. Johna, K. Smyczka a několika herců, krátká fotogalerie a 2 rozhovory s tvůrci (spíše vzpomínání na natáčení). Na tak (relativně) starý film vcelku svižné dvd bonusy. (06.03.2008)

Sněženky nejsou zatížené normalizačním balastem (či se mu elegantně vyhýbají). Je to jeden z mála filmů o teenagerech, který vlastně nekončí dobře. Žádný ze vztahů, tak "pečlivě" budovaných třemi sympaťáky neskončí "sukcesem". Perfektní prupovíkdy, sladký obličej Radka Převrátila, psychadelický drak Karla Máchy a mastná patka Vikyho Cabadaje. Lascivní očíčka Mariky a hlavně zoufalstí z benevolence Hanky Veroniky Freimanové. (28.01.2008)