Sněženky a machři

Zajímavý je, že mezi mým lyžákem a tímhle filmem je skoro 20 let a v podstatě vůbec nic se za tu dobu nezměnilo. "Pašování" a ukrývání alkoholu, ignorování večerky, šílení učitelé na výletech na běžkách, vybavení pokojů na chatě... Prostě skvělá komedie ze života, Snowboarďáci se můžou jít zahrabat, tohle je realita! (31.12.2009)

Film, z něhož mnohé hlášky již dávno zlidověly a sám se již dá považovat za klasický snímek. Já jej však poprvé viděl až nyní a bavil mě. Brzobohatý s Freimanovou byli skvělí a pobavilo i obsazení dalších rolí. V lecčem je sice příbeh šablonovitý a není prost klišé, ale ve výsledku to nevadí. Zejména závěr, jenž nelze považovat za obligátní happyend, jenž ke komediím obdobného ražení patří, činí tento počin zajímavějším. Na pokračování po letech jsem se chtěl původně vrhnout záhy, avšak po přečtení komentářů ztrácím odhodlání tak učinit. (30.12.2019)

Nezapomenutelná komedie Karla Smyczka. Noví Snowboarďác! se můžou zahrabat..o tom žádná! :) "Ti kluci si vážně nedají říct, podívej se Boženko, tak teď byli v sámošce, nakoupili plnej baťoh píva a teď se to budou snažit obejít zadním vchodem..jako kdybych to za ta léta nepoznal nejmíň dvacetkrát, ovšem tohle je extra materiál, Cabadaj, Převrátil, Mácha, ke mně!" (18.05.2007)

Mám v těch klasických československých filmech, které viděl každý, obrovské mezery. Jednou z těch mezer byli i Sněženky a machři, které jsem viděl tedy až teď. A film mě potěšil více, než bych čekal. Snímek je dokonalý v detailech. Je to až překvapivě podobné realitě, a to i v porevolučních časech. Ovšem s jednou výjimkou. Těžko říct, jak v době za bolševika, ale dnes by se asi hodně těžko sháněla takhle dobrá parta, která drží pohromadě, jsou za jedno proti učitelskému sboru, i když zlobí, tak je férová, má svůj glanc a nevyskytuje se v ní šikana, kterou by dnes jistě charakter typu Karla Máchy trpěl. Od starší generace často slýchávám, že takové party skutečně bývaly, ale těžko říct, zda to nejsou jen růžové brýle minulosti. I v tom je síla snímku, že mě donutila o takových (a i jiných) věcech přemýšlet. Bohužel jak je film dobrý v detailech, jako celek je vlastně o ničem. Je to vlastně jen sled scén, film končí v polovině, je příliš krátký a při závěrečných titulcích se krade na mysl otázka, že to přece ještě nemůže být konec. Může se namítnout, že nic z toho nemusí vadit, ale mně to zkrátka k celkovému dojmu příliš nepomohlo. (05.03.2014)

Povím Vám, být učitelem a dostat takovou smečku pubescentů na starost, tak si snad na hory preventivně zabalím i rezervní prádlo až mě odvezou s nervovým vypětím a kolapsovým stavem na centrální příjem do špitálu. Ještěže jsem si vybrala jinší poslání. Ze svého lyžařského výcviku na střední si nevzpomínám, že bychom sosali alkohol za zády svých profesorských autorit, možná i proto, že jsme byly ve třídě samé holky a pokušení v podobě vzbouřených hormonů nám nehrozilo. Každopádně machrování patří k tomu věku a být sám, bez dozoru rodičů, na týdenních prázdninách, kluci, holky dohromady ... to je přece lákadlo jako hrom prubnout překročit hranici mezi dětstvím a dospělostí. Film se stal legendární, stejně jako hlášky z něj. "Vydrž, Prťka, vydrž" nebo "Je to sice dál, ale zato horší cesta" používám často. (04.02.2014)