Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ponurá Praha počátkem 20. století. Franz Kafka (Jeremy Irons) pracuje ve velké pojišťovací společnosti a snaží se prosadit jako spisovatel. Jednoho dne je však nalezeno mrtvé tělo jeho kolegy a přítele Eduarda Rabana (Vladimír Gut). Kafku kontaktuje anarchistická organizace, která tvrdí, že Eduard byl zavražděn policií. Kafka se této směšné konspirační teorii vysměje, když však zmizí další jeho kolegyně a zároveň členka této organizace Gabriela (Theresa Rusell), začne mít Kafka podezření, že věci nebudou tak, jak mu je předhazuje vyšetřovatel Grubach (Armin Mueller-Stahl). Zdá se, že všechny odpovědi jsou ukryty v tajemném zámku. (Pejpr)

(více)

Recenze (77)

campix 

všechny recenze uživatele

Drama z kulis ponuré Prahy 20. let, které je bůhví proč spojené se jménem Franze Kafky a kde se sem tam zmíní narážka na nějaké autorovo dílo, ale jinak není hlavní postava spojena s osobou známého spisovatele, mohlo by se jednat o úplně někoho jiného a nic by se nestalo. Pravděpodobně se tvůrci snažili film prodat, alespoň přes známé jméno a ospravedlnit kulisy dobové Prahy. Černobílé a ponuré to ano, ale naprosto bez atmosféry. Měl jsem problém se během filmu neukousat nudou. Celkově těžko stravitelné a místy hodně zvláštní. Čekal jsem asi něco jiného. ()

Toj 

všechny recenze uživatele

Takový roztomilý mix všeho možného. Občas mi to celkem silně připomínalo Brazil a jindy zas jiné věci, jenom toho Kafku jsem tam cítil málo. Jeremy Irons nehrál špatně, ale na Kafku se nehodí... Nějak mě uplně minula podstata toho filmu. Životopisný film to není a převést slavného spisovatele do fiktivního děje a prostředí, které by připomínalo jeho tvorbu tady nějak plně nezafungovalo. Asi si nerozumím se Soderberghem a on zase Kafku vnímá a chápe trochu jinak než já a možná bych si odvážil tvrdit, že hůř... Nicméně nelze upřít, že je to docela zábavné a chvílema i temné (časteji však obrazem než atmosférou). ()

Reklama

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Lem Dobbs .. Prvorepubliková vědecko-fantastická povídka. Pokud vám nezachutná a nepohltí vás atmosféra temné Prahy, nezbude moc prostoru k zábavě, protože prokousat se vatou k nějaké podstatě příběhu zabere spoustu času a až se vybarví, je absurdní (asi jako Kafka, přiznám se, neznám jeho dílo), ale zase ne natolik, aby se dal oslavovat. ()

Gildor 

všechny recenze uživatele

Takové jsou přesně ty klenoty, o kterých nikdo nepíše, nemluví, a narazit na ně musíte víceméně náhodou. Perfektní Jeremy Irons v dokonalé směsici Kafkových témat, postav a narážek, která se ale nikdy nezvrhne v chaotický a nespojitý guláš. Taky je úžasně zpracovaný, vždyť černobílá sluší Praze počátkem 20. století jako vyšitá, nemluvě o té Gilliamovské scéně v závěru, ze (nebo ve?) které až oči přecházely, něco na způsob 12 opic. A pozor, dočkáme se i Maxe Broda. 90 % ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Zde použijme metodu subtraktivní; odstraňme název filmu "Kafka" (můžeme ho nahradit třeba "Jacky Daw" - taky to nezní špatně, dokonce i víc americky). Nechme ho pracovat v úřadě, ale odejměmě mu jeho "pomocníky" a další narážky na jeho románové postavy. A odhalí se nám (možná) jedno z Arbesových romanet (třeba dosud nenapsané). Tak se budeme i při sledování filmu cítit uvolněněji a bez zbytečných křečí přijmout to, co nám Soderbergh nabízí. Pozn. 1: Atmosféra Prahy mě nepohltila (až na výjimky, Santini..., pro mě architektura skončila stavbou první gotické katedrály). Pozn. 2: Franze Kafku, který napsal "Proměnu" - bezpříkladnou novelu, kterou si mohl vzít jako příklad jen Samuel Beckett - je třeba vždy odlišovat od všech ostatních kafků a kafkáren. Pozn. 3: Hradčany alias "Zámek": do něj se Kafka dostal až za Václava Havla. (Opačný názor, že se Havel dostal na zámek/hrad až za Kafky, je ostatně také možný.) ()

Galerie (64)

Zajímavosti (4)

  • Pozorné diváky může zaujmout režisérova hra s různými citacemi z filmů (Metropolis, Třetí muž...) jeho oblíbených režisérů. (hippyman)
  • Exteriérové lokace se točily především v historickém centru Prahy. Dále se natáčelo na Barrandovských studií a ve Velké Británii ve studií Pinewood. (Yardak)
  • Když při prohlídce bytu Gabriely (Theresa Russell) bere inspektor (Armin Mueller-Stahl) do rukou gramodesku, jedná se o nosič, který mohl spatřit světlo světa nejdříve v srpnu 1951, kdy Supraphon vydal první vinylové desky. Před 2. světovou válkou byla sice značka Supraphon (od roku 1927) na československém trhu, ale nejdříve jako prodejce gramofonů. Gramodesky vycházely pod hlavičkou německé firmy Ultraphon. Za doby Kafkova (Jeremy Irons) života nemohla taková gramodeska existovat. (Snorlax)

Související novinky

Reklama

Reklama