Solaris

Tento film ma dva problemy. Je to sci-fi ale vsetky sci-fi aspekty su uplne podruzne. Kludne by sa to mohlo odohravat na zemi v jednej miestnosti a vysledok by bol rovnaky. Takisto cela ta zahada ohladom zjavovania sa mrtvych ludi je podruzna. Riesia ju len v poslednej tretine a aj tak k nijakemu rieseniu nedôjdu. Cely film je vlastne psychologicko romanticka drama. A tu je druhy a podstatny problem tohoto filmu. Ten vztah o ktorom cely film pojednava vo mne nedokazal vzbudit ziadne emocie. Je to podane strasne nezazivne. Nezachanili to ani spickovy herci, ktorí si pred odpovedou na kazdu otazku daju niekolkosekundovu artovu pauzu behom ktorej velmi seriozne pozeraju do blba a az potom monotonne odpovedia. Tento styl mi absolutne nevyhovuje. Preto som sa behom filmu strasne nudil. 4/10. (25.10.2015)

Jasný dôkaz Soderberghovej nepútavosti. Lemov román je ťažký oriešok. Aj samotný Tarkovskij neadaptoval román dokonale. Ale z jeho diela aspoň ide tá pod kožu derúca sa atmosféra nejednoznačnosti, samoty a nesplnených očakávaní. Americký Solaris je scénaristický blábol. Absencia citov a emócií tak potrebných pre stotožnenie sa s hrdinom je smutným pripomenutím toho, že keď režisér nevie, tak ani Clooney. Jediné čo stojí za pozornosť je Natascha McElhone - pretože je úchvatná a krásna. Ale to už všetci vieme. Vďaka nej sa oplatí pri filme zostať. Bez rozdielu, či je herecky zdatnejšia, alebo nie. Martinezová hudba znova raz bez chyby a Jeremy Davies ako jediný aspoň z náznakom hereckej flexibility a plastickosti. Film je inak zbytočne prekombinovaný, hlúpo povrchný a postrádajúci potrebné čaro filozofických sci-fi filmov. Scény na Zemi sú ale v pohode. Hlavne keď sú umocnené dažďom. Všetko čo sa ale odohráva na vesmírnej stanici, je autorský kŕč bez štipky nápaditosti. Bez poznania predlohy a ruského opusu by to bolo za tri. (18.02.2014)

Viete čo? Založiť v Hollywoode z pozície najsexi mužskej hviezdy planéty Zem filmovú spoločnosť (spolu s kamarátom, v profesijnom živote riadne čudným režisérom) a vyrábať v nej filmy, to je odvaha. Ale robiť v nej remaky sovietskych sci-fi (!), to už je niečo viac. George Clooney, môj milášik od čias obľúbeného pediatra Douga Rossa z Pohotovosti, raz povedal, aby mu radšej zlomil väz film ako SOLARIS, než film ako BATMAN A ROBIN. A zjavne to myslel vážne. SOLARIS mu väz nezlomil (iba na pár mesiacov krehko nalomil). Je to projekt zvláštny, odvážny, snový, záhadný, osobný, tajuplný, meditačný i hrôzostrašný, prekvapivý a neprekvapivý, hodný zamyslenia i útoku. No nikdy nie nudný, ani blbý. Rozhodne je to niečo úplne iné, než čo by ste čakali od chlapa, ktorý sa pravidelne vyskytuje na titulných stránkach časopisov. Navyše je to dobrý príbeh, ak teda máte chuť počúvať. Dole klobúk. Produkcia: James Cameron. Kino Považan NMnV 2003 (05.12.2004)

Prislo mi, jak kdyby Soderbergh pri nataceni filmu byl zhulenej, protoze tohle bylo fakt dost mimo. Jako sci-fi film absolutne nefunguje, klidne by se moh odehravat kdekoliv jinde, jediny plus je krasne udelana planeta. No a jako dojak taky ne, na to mi to prislo desne chladny a Natascha McElhone je nejen desne krecovita, ale taky pekne hnusna. Jedinej, kdo stoji za pozornost, je Clooney, kterej asi behem nataceni zacal tusit, ze to bude kravina a proto do svyho vykonu dava vsechno, aby film aspon trochu pozved a dari se mu to celkem slusne. Jinak tech 90 minut jsem cekal, az se konecne zacne neco dit, ale bohuzel se nic dit nezaclo, navic ma celej film nic moc kameru, divnej strih a dementni konec. A to ani nemluvim o naprosto priserny hudbe. Nicmene, krome jiz zminenyho Clooneyho tu je jeste jedno pozitivum, filmu se neda uprit jista, trochu snova atmosfera a nejak vylozene taky nenudi, takze to nakonec da horsi 3*. (26.06.2008)

Nová doba si žádá nové vize, ale i přesto mi Soderberghova interpretace přijde až smutně polovičatá a toporně odhodlaná tam, kde by neměla. Nejvíc za to může srovnání s Tarkovského myšlenkovým vesmírem, které se zde smrskává na problematiku správného zhodnocení situace v daném okamžiku, popřípadě silnou love story s podtextem porozumění a odcizení. Na to, že se režisér chce opírat pouze o příběh lásky, která může dostat novou šanci, je až příliš často odosobněný a silně tak ubírá na potenciálním přesahu. Navíc s očekávanou výjimkou Clooneyho dost kazí i herci. Natascha McElhone je nepřirozená nejen na lodi, ale i ve vzpomínkách a Jeremy Davies prapodivně a nevěrohodně gestikuluje u jakékoli repliky. Přesto ale i přes mou mírnou averzi k Soderberghově hledání sociálních podtextů přiznávám novému Solarisu jistou hypnotičnost. Divák za to vděčí hudbě, překvapivě živé kameře a hlavně silně citelné blízkosti planety, o které každý z nás alespoň jednou snil. (04.10.2007)