Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Román Doktor Živago vynesl svému autorovi Borisi Pasternakovi Nobelovu cenu za literaturu (1958), ale i takový odpor sovětského režimu, že tvůrce toto ocenění raději odmítl. Velkolepá freska zachycuje nejdramatičtější období novodobých dějin Ruska, první polovinu dvacátého století, tedy především první světovou válku a bolševickou revoluci. V těchto těžkých a krvavých časech hledá svou cestu životem titulní hrdina, lékař s duší básníka Jurij Živago. Nezajímá ho politka, pouze lidská individualita. Je povolán k tomu, aby pomáhal raněným a trpícím. Svým profesním posláním si je jistý, avšak o to méně má jasno v citech k ženám. Zatímco k sestřenici Toně jej poutá manželský slib, stvrzený dítětem, ke křehké dívce Laře jej přitahuje porozumění a milostná touha. Jeho cestu navíc kříží všeho schopný právník Viktor Komarovskij, Lařin bývalý milenec, jenž je schopen přežít za každého režimu a jenž se nemíní Lary vzdát... Dvoudílný britsko-americký snímek je již druhou adaptací Pasternakovy předlohy. Poprvé ji zfilmoval režisér David Lean s Omarem Sharifem, Julií Christieovou, Geraldine Chaplinovou a Rodem Steigerem v hlavních rolích. Ve verzi italského režiséra Giacoma Campiottiho uvidíme Hanse Mathesona, Keiru Knightleyovou, Alexandru Marii Laraovou a vynikajícího Sama Neilla. Snímek vznikl v českých (pražských) a slovenských lokalitách. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (88)

Primavera 

všechny recenze uživatele

Knihu som čítala, Nobelovku si zaslúžila. Potešilo ma preto jej klasické spracovanie a aj keď knihám sa filmy nevyrovnajú, toto bolo urobené veľmi dobre, s dokonalým citom pre stvárnenie doby a ľudí, ktorí v nej žili. Keira ako mladučká herečka hrala brilantne, tých ťažkých 90 kostýmov, čo musela nosiť, bolo určite ľahšie ako stvárniť Laru. A Hans Matheson podal takisto excelentný výkon presvedčivý ako ten umelý sneh, v ktorom sa s Keirou váľali. ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Ukrutně dlouhý a neuvěřitelně výpravný snímek s úžasnou hudební stránkou a průměrnými hereckými výkony je IMHO celkem solidní filmovou záležitostí. Knihu jsem nečetl, takže nemohu soudit, ale mně se to líbilo - různé tragické a romantické peripetie na pozadí/popředí krutého ruského režimu v minulém století. Zkrátka bezmála čtyřhodinová výprava k našim (skoro) sousedům, která není sama o sobě dokonalá, ale dokázala mě zaujmout. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Bez důkladné znalosti literární předlohy - poprvé byla u nás vydána na Slovensku r. 1967 z podnětu legendárního slovenského básníka a politika Laca Novomeského - je kvalitu díla těžké plně docenit. Bez ohledu na to lze i tak říci, že tento koprodukční projekt, v němž se Olomouc stala Moskvou, dosáhl nadprůměrné úrovně a jen dílčí přeryvy ve scénáři (např. pojetí a úroveň komponování vývoje postav v prvním díle) brání podle mého názoru tomu, aby tato kvalita mohla být považována za vrcholnou. Keira Knightleyová - v době natáčení jí ještě nebylo dvacet let - i Hans Matheson předvedli v titulních úlohách až překvapivě vyzrálé umělecké výkony a pod standard nešli ani ostatní herci. V třetí výrazné úloze jim víc než zdatně sekunduje německá herečka Alexandra Mara Laraová; její Toňa je nádherným ženským rusky nadčasovým typem, který kdysi svou Taťánou založil Puškin. Oproti hollywoodským adaptacím zejména padesátých let vyniklo postižení ruského prostředí jak carské, tak bolševické doby i šílenství občanské války. Oba - Jurij Živago i Laura-Lara - patří k pravici, z obou tryská jejich občanskost a liberálnost, šlechtěné tradičním sociálním cítěním, oba jsou příliš nemasoví a netuctoví; nemohou nebýt perzekvováni zprvu leninským a pak stalinským komunismem. Jak jejich odjezdy z Moskvy - překvapivě ne ze sovětového Ruska - tak příběhy jejich zatýkání vcelku odpovídají reáliím doby. Právě tady je potřeba znát přesně zjevně biograficky laděnou Pastěrnakovu prózu, protože právě zde vyniká nejvíce autobiografické ladění díla. Základní námět - tragicky hrůzný osud ruské i neruské sovětské inteligence v minulém století - tu vyniká nad vší pochybnost. Živagova předčasná smrt i odporný právník-chlípník Komarov pomáhají pochopit, proč román, psaný a tajený Pastěrnakem zřejmě dlouhá desetiletí, nemohl obstát ani v ovzduší chruščovovského tání a oteplování, ani v době vlídného Tvardovského regulování ruské literatury v šedesátých letech. Pastěrnak, někdejší přítel Majakovského, okrajově v díle rovněž zmíněného, se tu mění v předchůdce sovětského disentu příštích dvou desetiletí. Nám úspěšně pomáhá pochopit a osvojit nejednu zákrutu vývoje ruské společnosti v první polovině minulého století. A zdá se, že nejen nám, ale i západní společnosti naší doby. ()

edie sedgwic 

všechny recenze uživatele

Tento film bol velmi pozeratelny, dobre natoceny a neboli v nom hluche miesta. Preco teda davam dve hviezdicky? Pretoze genialne dielo Borisa Pasternaka si taketo prevedenie nezasluzi. Pretoze toto dielo o Rusku ani nechyrovalo? Vacsina scen bola natocenych v Prahe, herci su Americania a Anglicania a hovoria po anglicky. Ani na sekundu som nemala pocit, ze ide naozaj o veldielo ruskych dejin, co ma dost mrzi. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Nevím, co to provedli s mým velmi oblíbeným filmem. Veškerá poezie zmizela, herci cosi hráli, ale vůbec jsem netušila, proč. Obrovská Rus, Živagem tolik milovaná, tam není ani náhodou. Pryč je veškerá tragédie 1. světové války i Stalinovy éry. Z nádherné Lary se stala průměrná Keira. Komarovsky (Sam Neill) úplně ztratil své kouzlo, zůstal jen tuctový gauner. Hans Matheson je možná sympaťák, ale charisma má pramalé. Zkrátka nepovedené dílo i na TV produkci. Hvězdička je za to, že jsem se konečně dověděla, jak to bylo s Živagovým otcem. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (42)

  • Když herec Hans Matheson (Jury Živago) získal hlavní roli, navštívil v Oxfordu neteř Borise Pasternaka, podle jehož románové předlohy vznikl tento film, aby se dozvěděl více informací jak o tomto příběhu, tak o samotném autorovi pro lepší pochopení role Juryho. (Lynette)
  • Kvůli nedostatku pravého sněhu poslal režisér Campiotti několik řidičů kamionů do slovenských hor, aby celou noc před dalším natáčecím dnem sváželi dolů do udolí tunu sněhu. (Lynette)
  • Ve filmu lze vidět postavy číst knihy v moderním vydání, které byly vydávány až od konce 20. století, protože obsahují čárový kód. (Misoponia)

Reklama

Reklama