Štěstí

Tento film by moh kandidovat na rekord v počtu divnejch a úchylnejch postav na metr čtvereční. Mam pocit, že tam snad nebyla jediná normální postava. A divák musí bejt asi taky trochu úchyl a hlavně musí mít smysl pro hodně černej až zvrácenej humor, aby si to užil. Já jsem si to teda vyloženě vychutnával. Ani mi nepřišlo, že film trval skoro 2,5 hod. Uteklo to jako voda. Možná bych měl vyhledat nějakou odbornou pomoc, když se vyžívám v takovejch zvrácenostech. Ale radši jdu hledat další filmy od režiséra Todda Solondze :-) (07.01.2014)

Další z řady devadesátkových mozaiek o divných lidech. Štěstí mi přišlo, jako o třídu hůře natočená Magnolie. Zaujaly mne jen některé postavy a třeba staří manželé, nebo Donna z Twin Peaks tam byly poněkud nadbyteční. Navíc to plynulo odnikud nikam a uzavřela se akorát linie s Dylanem Bakerem. Na téměř dvouapůlhodinový film trochu málo. 50% (17.11.2015)

Nedivím sa, že tento film je zaradený medzi 25 najnebezpečnejších, pretože dosť okato bagatelizuje sexuálne a iné úchylky a snaží sa vykresliť ich páchateľov, ako normálnych a snáď aj dobrých ľudí, ktorých pohnútky sú tak nejako ľudsky pochopiteľné. Hra s ohňom sa nemusí vždy vyplatiť. Každopádne mne, ako osobe bez nejakých významnejších sexuálnych úchyliek je snáď dovolené sa na niektorých pasážach aj zasmiať. Pedofil bol dosť drsný a rozhodne by som jeho činy nebrala ako zábavku na nedeľné odpoludnie, ale ostatní ma celkom slušne pobavili. (05.05.2015)

Všichni známí, kterým jsem tento film půjčila s tím, že je to jedna z nejlepších amerických komedií, které znám, se mě při vracení ptali, proč jsem jim doporučila takovou blbost. Původně jsem uvažovala o tom, že bych měla změnit okruh svých přátel (nebo že bych je mohla rozřezat a nacpat do mrazáku), ale pak mi došlo, že nikdo z nich nedisponuje tak temným smyslem pro humor jako já. Kamarády jsem si tedy nechala a u filmu se směju raději sama. Ale zato pořádně. (02.01.2007)

Snímek, který rozhodně není snadné rozdýchat, a to jen proto, že se podíval do našeho, nebo v tomhle případě amerického soukromí. Tohle se tam děje, i když o tom nevíme, nebo sami moc dobře víme, že něco takového provádíme. Každý má svoje štěstí jinde a někdy je to štěstí hodně pokřivené. Todd Solondz to podává přirozeně a nesmírně tíživě. (31.03.2016)