Storytelling

"You a pervert?" "No. Actually, I'm a documentary filmmaker." Vystavať poviedkový film iba z dvoch poviedok - jednej "fiction" a druhej "non-fiction" - síce môže znieť ako niečo, čo ani nemá zmysel realizovať, ale režisér Todd Solondz vo filme z roku 2001 dokazuje, že to v praxi môže fungovať. A to dokonca aj pri dĺžkovom nepomere dvoch príbehov. Zaujímavejšie (a dôležitejšie) je pri Solondzovom filme pozrieť sa na to, čo chce vlastne tento predovšetkým dramatický počin povedať. Dva na prvý pohľad odlišné príbehy spája rovnaký objekt záujmu - bežný Američan strednej (vyššej) triedy, ktorý sa pre to či ono cíti stratený na predmestí meniaceho sa sveta. Vnútornú prázdnotu väčšiny protagonistov sa Solondzovi darí zachytiť prostredníctvom horkých momentov a použitím ľahkého, ale fungujúceho čierneho humoru. Vďaka tomu má divák zo snímky pocit, že cieli presne tam, kam cieliť chce, ale nepreniká do hĺbky natoľko, aby sa z nej stala sociálna dráma, ktorá sa berie možno až príliš vážne. Film síce pri bližšom pohľade nerozpovedá až tak veľa, ale dostatočne na to, aby v ňom divák našiel pointu. Storytelling je remeselná nezávislá tvorba o nejasnom životnom smerovaní jednotlivcov. Príbehovo obstojné, dramaticky dobré, humorne surové a herecky (až na výnimky) kvalitné. Aj keď miestami Solondzovo dielo pripomína varenie z vody, v konečnom dôsledku ide o vodu, ktorá vyniká svojskou chuťou. Je však možné, že nebude pochuti každému. (11.03.2024)

Tak tohle rozhodně NE!! Je mi jedno, kdo to natočil a mohl by to být klidně Spielberg a tu 1* by dostal. Film mě naprosto minul a nebyl poutavý, zábavný ani koukatelný. Všechny povídky byli nudné! Neskutečně hodně! První povídka mě unudila a ukázala maximálně hloupost dívek a jejich touze uspět. Nevím co tím chtěl autor říci. Kdyby normální dívka našla fotky učitele a jiných studentek pochybuji, že by toužila něco s učitelem mít. A ono ejhle asi v Americe jsou opravdu divní lidé a když dívka přečte svou zpověď je strhána o nepravdivosti, i když všichni vědí, že je to pravda protože to zažili. No nic blbost je nesmrtelná. K dalšímu příběhu se nebudu vyjadřovat, protože Paul Giamatti i přes obrovské vychvalování kritiky není pro mě ničím víc než průměrným hercem a příběh o dokumentaristovi co zničí jednu rodinu byl pro mě peklem. Velmi nudným peklem. Sečteno podtrženo prostě hrůza. PS: říct o Storytelling-u, že je Americká krása očima studentů? To je opravdu velmí špatný vtip! (12.08.2006)

Podivná dvojice příběhů s černým nádechem se sice nese na nezávislé vlně, ale do nějaké silné výpovědi má pradaleko. První, minimálně bizardní, místy až trapná a podstatně kratší epizoda, vystihuje zahořklého černošského učitele, který po svém poníží svou studentku (Selma Blair). V druhé jsme svědky tápání neúspěšného dokumentaristy (Paul Giamatti), kterak se pouští do filmu o předměstské mládeži a očima teenagera nám přibližuje americkou rodinu (taťka John Goodman). No, Storytelling si neláme hlavu s kdečím a to není zrovna ideální řešení!! Slabé ***. (23.01.2008)

Český název je doufám míněn jako ironie. První povídka tedy nenabízí žádnou životnou postavu, jen několik klišovitě načrtnutých typů a nebýt Selmy Blair, byla by k neukoukání. Druhá je na tom o dost lépe a John Goodman i Paul Giamatti se snaží, aby se divák alespoň nenudil. A světe div se, hned několik postav tu vypadá velice uvěřitelně. První povídka jedna hvězdička, druhá tři, výsledek je na dvou. (13.08.2006)

Ako povinná jazda amerického nezávislého leta počas horúceho letného večera v pondelok na čt2 to celkom ušlo. Solondz vždy rád provokoval a niekedy je ťažko odhadnúť uňho umelecký zámer od prázdnej exhibície, ako aj v tomto prípade. Takže povedzme, že je to zaujímavé a ďalej sa v tom radšej nešťúrajme. Paradoxne si po rokoch spomínam iba na tie kontroverzné pasáže, rád by som sa preto k filmu dostal niekedy v televízii znova. (04.12.2013)