Byl jednou jeden polda

Neuvěřitelný! Vy všichni co dáváte pod *** mi chcete říct, že když jste to poprvý viděli, tak jste se nebavili nebo se nezasmáli alespoň jednomu fóru o policajtech? Ale no tak, přiznejte barvu...dyť to přeci bylo jenom o tom, aby vás to pobavilo a svůj účel to splnilo nebo jste snad rádi slovy promovaného psychologa Mgr. Kudlákové, že: "Už je ten blboun pryč?" (03.03.2006)

Rádoby Policejní akademie na český způsob. Inspirace je zde jasně vidět. Major Maisner má v kožichu špióna, kterého se snaží najít za každou cenu. Poměrně jednoduchá zápletka. Jednoznačně nejlepší díl z celé trilogie. Možná bylo lepší zůstat u jednoho. Ukázka toho, že policajti jsou ještě větší blbci než jsme doufali. Pár světlých momentů se ale našlo, tak za ně dávám tři hvězdičky. (12.02.2009)

no tak já nevím ale já se u tohohle filmu vždycky bavil, jako malej jsem to miloval, tak možná proto ty 4*. Po delší době co jsem ten film viděl tak už to sice nebylo ono hlavně kvůli opakovaným vtipům s Poliejní akademii a pokus mluvit anglicky. Potměšil je sympaťák, a jako herec ujde. Mám tenhle film rád a nepřijde mi vůbec špatný. (06.12.2010)

No jo, je to kravina, ale co naděláte. Parodie nám dříve docela šly a tohle je takový ten závan toho, co bývalo. Některé hlášky zlidověly, a i to je pro mě ukázka toho, že tenhle film smysl určitě má. Překvapivě už to po skoro dvaceti letech není taková třeskutá sranda jako dřív, ale Ladislav Potměšil je jako major Maisner prostě prototyp debilního poldy a jde mu to výborně. (20.12.2013)

Život je vážně krutý. Plankton si před milióny let poklidně plave ve vodě, nechává se kolébat vlnkami a má velké plány jako každý jiný inteligentní tvor, sní, že se v příštím převtělení probudí jako mamut, nebo jako lovec mamutů, jako rytíř, jako vynálezce, jako matka dvanáctirčat, jako jezdec formule 1 nebo dokonce jako komentátor na csfd, a ono ejhle, po té strašně dlouhé době procitne a ke své hrůze zjistí, že se stal ropou, ze které někdo vyrobil filmový pásek, což by tedy nebylo to nejhorší, kdyby na něj někdo natočil třeba dech beroucí dokument o vzniku a vývoji hemeroidů, nebo kdyby ho muminkova maminka použila k produkci dráždivého smradu, pálíc ho lupou, jenže ono né, Soukup do něho zvěčnil tuhle nebetyčnou blbost. A chudák plankton ví, že nemá šanci na vysvobození, protože je uložen navždy v národním filmovém archívu a na nějakou revoluci uvědomělých diváků, vylamujících těžké dveře tohoto ústavu a ničících nehodnotná díla, skutečně nelze spoléhat. Na filmu mě zaujaly jen dvě věci, spíše tedy dvě osoby: a) Moravec, který si podle mě dodnes rve v nebi vlasy (tedy jako ty kolem uší, popř. si ze zoufalství stříhá culík), protože ví, že na zemi mu stačilo jen málo, nastřelit náušnice, vzít si nějaké ty prsteny a ženské (a chlapi taky samozřejmě) by ho žádaly o autogram a samy mu padaly do postele, považujíc ho za Horsta Fuchse. A dále za b) ten tvor, co se vydával za kluka a ve skutečnosti to měla být holka. No podle mě to bylo přesně naopak, byl to od začátku kluk, a né moc hezký tedy, kterýmu se zkrátka Hrušínský nejml. velice líbil, a tak si v závěru vycpal prsa a snažil se bezúspěšně vydávat za holku. Ani ta scéna ve sprše mě nepřesvědčila, za prvé byla natočena z Potměšilova pohledu, který byl ožralý a na jeho svědectví se tedy nedá spoléhat, a za druhé, i když v té době (asi) ještě neexistoval fotošop, filmový střih i tehdy dokázal věci téměř nemožné. (21.02.2015)