Godzilla, Mothra, King Ghidorah: Daikaidžú sókógeki

Digitálna éra dorazila aj do tejto ságy a v tomto filme sú už scény, kde sú monštrá kompletne digitálne. A vyzerá to hrozne. Nehovoriac o novom designe Godzilly, ktorá vyzerá viac ako Tyranosaurus ako Godzilla. Hlavne je to šokujúce po tom, ako sa v predošlých dvoch dieloch podarilo inovovať výzor Godzilly, urobiť ho špecifickým no hrozivým zároveň. Príbeh je dosť dríst a postavy sú strašne nezaujímavé, no to by nebolo samo o sebe až také zlé, ako pre mňa nepochopiteľné rozhodnutie urobiť z Godzilly ultimatívne zlo a z King Gidoraha najväčšieho hrdinu. Kde ostali tradícia a hodnoty? (28.05.2014)

Takaši Jamazaki, režisér obdivované Godzilly Minus One, uvádí GMK jako jeden ze svých nejoblíbenějších godzillích filmů, a tak není divu, že mezi oběma snímky najdeme více či méně okaté podobnosti. Už v GMK například Godzilla dokáže svým "atomovým dechem" vyvolat de facto jaderný výbuch s charakteristickým hřibovitým oblakem a závěrečná scéna je prakticky stejná. Film však také v letmých zmínkách tne do japonského militarismu a ne zrovna ideálního vyrovnání se s imperiální minulostí země. Režisér Šúsuke Kaneko se také vrací ke kořenům celé série, když Godzillu opět ztvárňuje nikoli jako antihrdinu, ale jako ztělesnění zla - tentokrát však takového, které nepřichází od nepřátel (jako atomová bomba), nýbrž vyrůstá z Japonska samého. Oproti mnoha jiným pozdějším godzilláckým filmům se také GMK snaží zdůrazňovat, že během zápasů trpí a umírají spousty nevinných lidí. Byť některé scény s nahodilými lidskými postavami jsou spíše černohumorné. _____ Propojení klasických "suitmation" technik s poněkud rudimentárními, nicméně střídmě a vhodně užitými, digitálními efekty, považuji za zdařilé. Jde prostě o odlišnou poetiku, než jakou se snaží ohromovat drahé a na realismus / plauzibilitu orientované hollywoodské blockbustery. (26.02.2024)

Film vcelku svérázně háže za hlavu xyz godzillovských filmů a bere v úvahu pouze první díl z roku 1954. Tozn, že sympatická Godzilla byla znovu vmanévrovaná do role zlého monstra. Naopak do role monsterochránce se dostal např. King Gidorah (což je ultrararitní záležitost v rámci celé G-série). S notnou dávkou nadhledu je to úžasná zábava, nutno ale dodat, že trošku frustrující pro fandy Godzilly, protože s vyjímkou Baragona, který měl jediný koule na boj jeden na jednoho je to jedna velká "cigánská(potažmo náckovská) férovka", kdy včetně lidských ozbrojených sil je to vlastně tři na jednoho a do toho Mothra a Gidorah docela sprostě cheatujou :/ .......Na konec bych velmi pochválil, že ani v roce 2001 neměli tvůrci dementní potřebu vyměnit gumový oblek za počítačovou grafiku a i moderní příběh si tak drží kouzlo klasických kaiju filmů. (14.07.2013)

Asi nejpropracovanější destrukce. Tvůrci si poprvé v historii Godzilly dávají záležet, aby jejich "hrdina" nebořil jen anonymní papundeklové kulisy, poprvé je v téhle míře zdůrazňováno, že v těch domech jsou lidé. Což bere filmu kouzlo, protože destrukce poprvé působí fyzicky nepříjemně. Nevím, jestli to není u téhle béčkové série s velkými gumovými loutkami spíš poněkud rušivé. Rozhodně se ale na ty souboje dobře kouká - jsou jiné než doposud, víc využívají digitálních efektů - dost na béčkovou přetaženost, ale ne tolik na pálení očí. Škoda nataženosti a nudného nosného příběhu. (16.06.2014)

Nářez! Kam se na tohle hrabe Emmerich! Kombinace gumových příšer a moderních triků vytváří neodolatelně kouzelnou atmosféru. Proti Godzille tentokrát bojují potvory tři, což je jen dobře, protože poté, co se objeví, už budete jen zírat s otevřenou pusou. Škoda je snad jen pomalejšího rozjezdu, ale od zhruba 30. minuty je to jedna velká jízda. (27.08.2006)