Vlny

Silná téma, silný film. Veľmi aktuálny počin práve v tejto dobe, keď sa na tej našej malej hrude začína rúcať demokracia, o ktorú niektorí tak dlho bojovali. Jasné, ešte tu nemáme oficiálny cenzúrny úrad, cez ktorý musí prejsť všetko, čo uverejnia média, ale smerujeme k tomu závratnou rýchlosťou a možno o mesiac sa zobudíme a budeme to tu mať naspäť. A práve v tejto dobe treba ľuďom pripomínať, že Rusi majú už dlhé roky tú istú zámienku, akože idú oslobodiť krajinu od fašizmu, vždy keď sa im nepáči, kam sa uberá krajina, ktorú si uzurpujú do svojho vplyvu, čiže ak tam je príliš veľká sloboda a demokracia, čo rusákom bolo vždy cudzie, priam až odporné. Ale späť ku filmu, excelentne natočený vizuál, skvelí herci a keď sa k tomu pridajú emócie, ktoré mnou počas pozerania lomcovali, pre mňa jednoznačne film roka, celosvetový. A špeciálne, keď som si ho bol pozrieť práve v pamätný deň 21.8. (21.08.2024)

Jiří Mádl dospel na remeselne veľmi zdatného režiséra, natočil nesmierne dôležitý film z hľadiska obsahu a produkčne sa výsledok môže rovnať svetovej triede. Bez debaty. Vďaka vizuálu, kulisám a atmosfére 60. rokov kde ako divak viete k čomu príbeh smeruje ide o silný zážitok. A to myslím tak že pri pár scénach mi telom prebehla husia koža. Keď pocitovo odchádzam z kina s tým že som videl výpovedné dielo s presahom, nepotrebujem zbytočne hľadať chyby. Najviac kvitujem že hlavnou postavou nebol stopercentne kladný hrdina. ,,Uvoľnenejší,, výber skladieb v rámci hudby nezľahčuje ťažkú tému, herci odviedli všetci do jedného prvotriedny výkon a prelínanie reálnych zaberov tiež pridalo na výslednom dojme. Asi som ani nečakal až tak kvalitný film a za také prekvapenie som úprimne rád. (18.08.2024)

Velké poděkování tvůrcům. Za to, jak dobře film vypadá. Za to jak dobře je ozvučen (občas lehce ztlumit by nevadilo) a jakou hudbou je vybaven. Za to, jak je vystavěný příběh a jak připomíná, že k důvěře obyvatel i podporovatelů je potřeba dlouhodobá práce, morální integrita a kus odvahy, že se prostě ty dva dny v éteru nestaly jen tak. Za to jak hollywoodsky je vystavěný příběh - příběh dvou bratrů, vztah, týmová práce v redakci, dobová témata ve zkratkách - v této verzi mnohem poutavější a atraktivnější pro ty cílovky, které by se třeba seriálu Pavla Kosatíkova z důvodu přílišné intelektualizace každého filmového políčka obloukem vyhnuli. Za to "proč" na závěr. A za to, jak pyšný jsem byl, že tenhle film vznikl v Česku, že jej vidím 22.8.2024, takže mnou cloumají emoce,  a za to jak připomíná absurdní atmosféru strachu, imbecility a ideologické zaslepenosti neschopných lidí lidí přesně tak, jak si velké filmové plátno zaslouží. A rozpoutal diskusi. Lidi o tom mají potřebu mluvit a intelektuálně a znalostně excelovat a to je dobře, zrno už se od plev oddělí samo. A pak se chodí do kina. A to je taky dobře. Díky, perfektní práce. To, že při Vlnách myslím na Spielberga je moje asi největší možné ocenění pro českého tvůrce od dob Jana Svěráka :) (23.08.2024)

Když pominu už zcela svébytný žánr tzv. poprcávacích komedií s Jirkou Langamajerem, asi tak 3 z 5 českých filmů se vrací do minulosti, zejména do protektorátu, okupace nebo normalizace. Vlny bych za to před pár lety šmahem odsoudil taky, ale v době ruské agrese, kritiky médií nebo toho, co se děje na Slovensku, získávají nebývalou aktualitu a trochu nepříjemnou pachuť. Nadto se Mádl ukázal jako nadmíru zručný režisér, protože takhle dobře vypadající český ("velko")film jsem snad ještě neviděl. Vlny si skutečně nezadají s evropskými nebo americkými filmy podobného ražení, už úvodní scéna studentského protestu je strhující. V podobném stylu Vlny pokračují celou dobu, skvělá je práce s hudbou a zvukem, herci přesvědčiví, režie velmi sebevědomá. Ano, nevyhne se to klišé a přehnaným emocím, ale to k žánru trošku patří. Ano, scénář si hodně pomáhá a současně nemá čas vše (hlavně postavy) dost prokreslit. Ano, je to zkratka a zjednodušení, ale je to film pro masy. A v tom je jeho síla – takhle dobře a silně zpracovat dané téma jako zábavu pro celou rodinu je v podstatě záslužný počin. A rádi tomu odpustíte pár much. Ještě radši než jako film bych námět viděl zpracovaný jako seriál: příběh zásadových novinářů v době cenzury a následného Pražského jara. To by byla pecka! P.S. Tučný knír Vojty Kotka je epesní. (19.08.2024)

Ze všech dosavadních režijních počinů Jiřího Mádla, z nichž doposud vždy trčela poměrně výrazná naivita a nevěrohodnost, jsou Vlny zdaleka nejlepší. Mimo jiné proto, že tímto neduhem již netrpí. Film je skvěle dramaturgicky ošetřený a jeho pečlivě strukturované klasické vyprávění bezešvě splétá velké množství dějových linií. Snímek je ukázkou špičkového řemesla ve všech ohledech, ať už se to týká dobové stylizace, kostýmů, hereckých výkonů nebo hudby. Právě díky tepající hudbě, dynamickému střihu a citu pro budování napětí si scény zahrnující policejní střet s demonstrujícími studenty, příjezd tanků do Prahy v srpnu 1968 nebo vojenský zátah na budovu Českého rozhlasu svou intenzitou a efektností v ničem nezadají s mnohými hollywoodskými akčními thrillery. V množství zdařile napsaných a charakterově pestrých vedlejších postav, vycházejících ze skutečných novinářů a hlasatelů tehdejší zahraniční redakce, která během pražského jara bojovala s cenzurou a při invazi se snažila za každou cenu vysílání udržet, panuje naprostá přehlednost - stejně jako v jejich emocích a motivacích. Tento důležitý příběh si poctivé, propracované a prvotřídní zpracování zasloužil, takže je nesmírně potěšující, že se Vlny v kontextu českých dobových filmů posledních let řadí k těm nejzdařilejším. (02.07.2024)